Triumph Tiger 850 Sport (2021)

Na podzim jsem koupil novou motorku. Díky ceně a vstřícnosti dealera jsem doobjednal centrál, blastry a Top Case s opěrkou pro mámu... Řekl jsem si: "Stačilo, kravin máš v baráku a na motorce dost.." Ale červíček hlodal... Jak jsem tak chodil dumat s cigárem do garáže, okukovat, přemýšlet a čekat na jaro, řekl jsem si, proč ne? něco malého by se šiklo. A tak přece jen, vzhledem k tomu, že nemine rok, aby se mnou máma někam nevyjela, budu potřebovat nějaká zavazadla.. Kufry jsem rovnou zavrhnul, protože kufry na Stromka ležely v prachu dílny snad šest let a na lešení byla jednou přívázaná kytara... A tak jsem pořídil brašny Givi... Solidní, 46 litrů, dobrý uchycení pod sedlo, ale... Červík zase hlodal... "Jak je posadíš na motorku? O co se opřou, aby nebimbaly, jako koule v trenýrkách??" Podpěry?? Kde sehnat, na prakticky novou motorku?? Jedině udělat... Což o to, namalovat bych to dokázal i výrobu zadat... Ale bude to ono??? Mezitím mi někde po netu přeběhly před očima krásný brašničky do padáků... "Kruci, to musím mít... Na pumpičku, cigára a tak... No jo vole, skřehotal červíček, ale vždyť ty padáky nemáš!!!" No... nemám.. Ale co není, může být. Vzhledem k absenci doplňků na 850 Sport jsem musel zabřednout do sítě kamarádů, ochotných za mé peníze riskovat nezdar a navštívil jsem SW Motech, kde byl majitel ochoten podstoupit riziko, že padáky na 900GT nebudou stejné, jako na 850 Sport... A ejhle, byly... Takže padáky dodány, zdárně namontovány a teď ještě ty brašničky... Njn... Opět stejná píseň... Na 850 Sport nikdo nedělá... A tak opět riziko a objednávka od Marseluse na starší 800 do padáků SW Motech... A zase to klaplo.. Pravda, zadek na hrnci sedí trochu líp, ale kdo by se v tom babral, že?? A pak přišly Vánoce a obligátní otázka..: "Co chceš k Vánocům??" "Lásko, mám přece Tebe.." "Ale to já vím, že jsem dárkem největším, ale od děcek co chceš?" A tak přibyla nabíječka telefonu a držák na něj... Přece jen... Ty nádherný motovidea od zábradlí se dají určitě udělat i telefonem a občas zvednout a hulákat do mobilu z helmy za jízdy, no kdo by to nechtěl... Čas běžel, desítky výletů s mámou na tandemu na dohled a brašny pořád nemají podporu... A tak opět přišel na řadu kamarád od SW Motech a spekulace nad držáky kufrů... Přece jen, plochou by brašnám slušely nejvíc... A zase obligátní dilema. 900 versus 850... Ale zúčastnění už byli trošku dál a tak se riziko nezdálo tak velké.. A po vejplatě ležely držáky v prachu garáže a já opět mohl strávit půlku zimního víkendu v garáži, nečuměje bezcílně do popelníku a do flašky s Gambáčem. Fešácký držáky na bajonet zase sedly jak prdel na hrnec (jsem rád, že výrobci doplňků ve mě mají pokusného králíka) a na držáky zase sedly ony zmiňované brašny. Večer jsem odcházel do pelechu s vědomím, že Tiger je už nadobro vybaven a žádný další kravinky už nebudou potřeba... Njn... Člověk míní a malá, vzteklá Čivava mění... To bych ji nesměl mít denodenně v práci a nesměla by vlastnit Afriku, docela slušně vybavenou na cesty... Pravda, musí si vozit skládací židličku pro kytaristy, aby se při zastavení na semaforu neskácel, jako ten, co zapomněl, že ráno odmontoval sajdu, ale jezdit, to von kruci umí... A hlavně, má na Africe moc, ale moc krásný kufry... "Ty vole jeden starej, plešatej, proč si nenecháš ty kufry udělat od kamoša z Rozstání?? A tak jsem začal studovat Motokufry ST a po týdnu žalostného kroucení v křečích, jestli teda jo, nebo nee, jsem podlehl, k Radkovi do Rozstání zajel a kufry objednal... Jeden 25cm, druhý 20cm, bo aby se mě motorka za jízdy furt nenakláněla, trochu těch popruhů a sítěk do víka... Tři neděle jsem chodil, jako děcko, co mu spadly hračky do kanálu, Maruška rozšlapala kyblíček a Pepíček namlátil lopatkou, držel jsem se zuby nehty, abych nevolal co dvě hodiny, protože sám to nemám rád a pak jsem se konečně dočkal. Krásný bedny, svařovaný, každý detail pečlivě promyšlený a provedený... Kufry jsem nechal k držákům přidělat šroubkama napevno, protože jdou dolů i s lešením za použití obyčejného šroubováku a lešení pak nehyzdí prázdnou motorku... No co Vám mám povídat, jako děcko jsem spával v novejch botičkách, co mi máma koupila... Tigra s kuframa do postele mi zatrhla žena, prej bych stejně do ložnice nezatočil... Ale plete se, zatočil i pod peřinu bych ho dostal, nebejt zlobivý plotýnky... Celej zimní vybavovací maraton jsem završil prodejem brašen klukovi, někam k Olmiči. Koupil jsem za 2.600,-, prodal za 1.600,- pod heslem: "Lepší šestnáct stovek v hrsti, než dvacet šest na regále v garáži.." Kdybych měl spočítat všechny praschy, o který jsem v životě přišel, Babiš by blednul závistí a Forbes by se o mě pral...
Tak a teď už jen aspoň trochu hezký počasí, ať se můžu s tou svoji Tygrovanou nádherou mazat pochlubit k zábradlí...