Honda VFR 800 (2017)

-jak se z cestovně sportovní motorky stala motorka sportovně cestovní

Více fotografii

Motorka koupena od JOZEF Z KOMÁRNA - -skvělý týpek, fanda značky Honda, co měl plnou garáž jejich nejnovějších modelů v absolutně snovém stavu

Výška jezdce: 177 cm

První dojmy - -na svoji hmotnost pocitově lehká na místě i za jízdy, pěkná přístrojovka s analogovým otáčkoměrem, nevkusně umístěná kontrolka trakce, kterou vůbec nepotřebuje a charakter V4, V-TEC

Motorku bych doporučil pro - -pro sportovněji založené turisty, kteří preferují jízdní vlastnosti před vlastním pohodlím. Občas to ale může i bolet

Doplňky na motorce - -originál krovka, originál boční kufry 29l, originální zadní kufr 31l, originál quickshifter, arrow 71910PK s nárůstem výkonu 5,5hp a 9Nm, úspora hmotnosti 3,3kg

Recenze

Vždycky se mi hrozně líbila, obzvláště po faceliftu v roce 2017, kdy dostala zlaté vidle, jiný, hezčí výfuk s lepším zvukem a i přes přechod na EURO 4 snad i jednu kobylu hore. Dlouho jsem váhal, zda koupit novou a když už jsem se k tomu konečně rozhoupal a sehnal nějakou vatu, tak už nebyly bohužel dostupné. Tak jsem pořád koukal, kde sehnat něco zánovního, až se podařilo na Slovenku. V podstatně nová ještě nezajetá motorka s nájezdem 700km od člověka, který se o motorky staral asi víc, než si kdokoliv dokáže vůbec přestavit ( no umývá někdo z vás i pneu po každé jízdě? ). Jelikož jsem vlastnil již předcházející generaci RC46 a mám s ní dost zkušeností, pokusím se o stručné srovnání generací. Na první pohled je menší, užší, působí sportovnějším dojmem. Na místě na svoji hmotnosti i lehce ovladatelná, těžiště leží opravdu nízko. Co se mi moc líbí, je přístrojová deska s klasickým analogovým otáčkoměrem, ty digitální LCD otáčkoměry mi fakt moc nešmakujou. Zrcátka s ledkama z VFR 1200 taky super, jde v nich dobře vidět, mají integrované blinkry a dají se výborně nastavovat. Taky se oproti minulé generaci výrazně méně třesou při podtočeném motoru. Ochrana vůči větru ale dle mého názoru lepší není, je to dáno celkově drobnější stavbou motorky, nicméně dálničních 160 je i tak v pohodě. Kde zaznamenávám první a velký rozdíl, jsou brzdy. Přišly sice o dual, ale brzdná účinnost je tak o dva levely vyšší, přesně se dávkují a i vyladění ABS je velmi dobré a zbytečně nezasahuje. Deaktivovat ale nejde, já tyhle systémy pro moji bezpečnosti nemusím a budu to muset vyřešit pojistkou . Kontrola trakce má jen režim ON/OFF a je u motorky tohoto objemu a výkonu naprosto zbytečná a mám ji pořád vypnutou. Chápu, že to tam chtěla Honda jako do hi-tech modelu narvat, ale já bych si raději za ušetřené peníze koupil něco z originálního příslušenství. K jízdním vlastnostem. Vystihují to, co píšu v úvodním textu. Z pohodlného plyšáka předchozí generace se stal sportovec se svými klady, ale i zápory. Motorka je naprosto skvělá v táhlejších zatáčkách, jede v nich s absolutní přesností a připomíná chováním vyloženě sportovní motorky. Docela v pohodě zvládá i vracáky, její parketa to však úplně není. Když se začne hodně tlačit na pilu, projevuje se při prudkém brždění do technických pasáží hmotnost. Musí se u toho více přemýšlet, o 50kg lehčí sporty či naháče zde mají nespornou výhodu. Celkové tužší naladění způsobuje, že stupačky nechytají o zem tak často jako v minulosti, obzvlášť dost sportovně je naladěna přední vidlice. Skvělé je to v tom, že s při brždění nepotápí, jde z předku skvělá odezva, ale jen do chvíle, kdy narazíte na horší asfalt, kterého je u nás víc než dost. Rázy do rukou jsou docela značné, i zadní odpružení člověka dost natřásá. Kdo raději turistiku než sport, musí si pohrát s nastavením, v sérii je to až moc hard. Sportovní jízdu podporuje i výškově nastavitelné samostatné sedlo, budete ho mít rádi tak prvních 300km, pak ho začnete pomalu nenávidět. Oproti předchozí generaci je to pryčna. Co je boží, jsou vyhřívané hefty v 5 úrovních, led světla, které budí respekt a každý vám brzy uvolní levý pruh. Potlesk si zaslouží i 12V zásuvka v levé boční kapotě. A co motor? Nějaké novinky? V podstatě potvrdím to, co psal odborný tisk. Má zjevně posílené dolní a střední otáčky, přechod V-Tecu je méně zřetelný a není zde takový propad. V nejvyšších otáčkách se mi zdá mechanika motoru méně hlučná a výrazná. Originální výfuk nezní úplně zle, ale v rámci většího požitku z jízdy a bezpečnosti jsem se rozhodl instalovat laďák. Akrap z origo příslušenství mi přišel nevzhledný, dlouhý jak týden před výplatou a ještě úplně kryl krásné zadní kolo na jednoramenné kyvce. Na blba je, že při výměně pneu se musí vyhnout výfuk, u předchozí generace s laufama pod sedlem to bylo jednodušší. Taky je ale zase plusem úložný prostor pod sedlem. Nejvíce se mi líbil SC Project, ale není kompatibilní s bočními kufry. Jako nejvhodnější se mi jevil z hlediska vzhledu, výkonu a kvality titanový Arrow. Co se týká zvuku, dávám zde odkaz na youtube. Jezdím s vytaženým DB killerem. Odměnou je dunivý zvuk, který v nízkých otáčkách připomíná dvouválec, v trochu vyšších při ubrání plynu hezky hřmí a již se projevuje jako V4 Ve vysokých jej moc neslyšíte, tam jej přehluší V-TEC. To ale není na škodu, jelikož je zvuk V-TECu uchu lahodící. Turistům ale doporučuju ponechat DB killer ponechat, v tunelech, jízdách v kolonách v nižších otáčkách je toho dunění občas až příliš. Motorku jsem koupil již s quickshifterem. Mě toto osobně nikdy nelákalo, jelikož všechny motorky v garáži mám s objemem litr a více a vysoký zdvihový objem v kombinaci s dlouhými kvalty stačí na předjetí čehokoliv pouze otočením heftu, tady ale vzhledem k menšímu kroutícímu momentu i výkonu je přínosem. Funguje sice jen nahoru, ale zato precizně, rychle a to i v nižších otáčkách. A taky dost šetří levou ruku, která díky častému blbnutí v horských úsecích dostává díky vysoké frekvenci řazení docela zabrat a kdo zažil bolesti v zápěstí mi dá určitě zapravdu. Naladění stříkačky neurazí, ale ani nenadchne. Koncepce V4 u přechozí generace občas při přechodu ze zavřeného do otevřeného plynu měla tendenci k mírnému cuknutí, tady to není i díky přechodu na novou ekofašistickou zelenou normu lepší, spíše naopak. Chvíli jsem se s tím pral, chtělo si to však jen trochu více pohrát s vůlí na plynovém lanku. Dokonalé to není, ale neobtěžuje to a projeví se to maximálně při popojíždění po městě v nízkých otáčkách. Ani to asi moc nežere, na palubním počítači se to pohybuje okolo 6l, ale to je asi poslední věc, kterou na motorce řeším. Skvělé jsou integrované boční kufry...kdyby se daly koupit. Honda nepochopitelně již toto příslušenství již po dvou letech od ukončení prodeje v Evropě nenabízí. Takže jsem musel začít shánět kde se dá. Nakonec se podařilo v Anglii. První přišel na řadu zadní kufr v menším provedení včetně nosiče v barvě motorky. Chvíli to trvalo, clení celý proces docela prodražuje a zpomaluje. Ale alespoň jsem měl nějaký box na cestu do Dolomit. Boční kufry byl větší oříšek, v červené barvě nikde nebyly dostupné. Vzal jsem tedy od stejného prodejce z UK bílé. Ty putovaly následně do firmy motolakovna.cz k panu Lepičovi, který odvedl opět skvělou práci a nemáte šanci poznat v odstínu a kvalitě laku rozdíl Super je to, že přijdou i se zámkem, který si máte složit podle originálního klíče a na vše pak stačí jeden. Ale chce to trochu praxe, raději jsem to nechal poskládat u dealera Hondy. Zadní kufr je umístěn na pohyblivé plotně, která má vůli do stran. Pro mě neznáme řešení, ovšem zcela funkční. Motorka nemá ani s naloženým tendenci se kývat ani v rychlostech okolo 250, což je po rovině i maximum, z kopce jede přes 260. Boční kufry to samé, při maximální rychlosti je motorka stále ukázkově stabilní. Minulá generace měla již od 180 u originálního zadního kufru tendenci se trochu vlnit. Co říct závěrem? Honda šla trendem poslední doby, všichni chtějí více sportu, méně pohodlí, nové technologie. Mě vyšší sportovní zaměření i na úkor nižšího komfortu vyhovuje, nevím však, zda budu mluvit shodně i za deset let PS: a to ABS, EURO4 a kontrolu trakce si strčte někam