Yamaha SRX 600 (1986)

Experimentální verze Yamahy SR, tedy SR-X-perimental ;) Neboli fajnšmekrský počin japonských konstruktérů v době, kdy se Yamaze dařilo, přičemž dobová produkce standardních motocyklů jim připadala trochu nudná.

Jinak obecně - když motorka nemá v názvu

Více fotografii

Výška jezdce: 183 cm

První dojmy - Subtilní, lehký a poměrně silný motocykl, parádně vyvážený, výborně ovladatelný a spolehlivě brzdící. Nastartování SRX se Supertrapp výfukem je oproti sériovému laufu navíc i impozantní zážitek pro uši. Samozřejmě nastartování tohoto supersingle kickstart-only motocyklu znamená pro newschool motorkáče oříšek.

Motorku bych doporučil pro - pro kohokoli, kdo chce dechberoucí stroj na cruisování po okreskách, ..a pochází z Rychvaldu

Doplňky na motorce - Kromě blinkrů a zrcátka je na motoycyklu oproti sérii akorát regulátor dobíjení Vape, alu kryt řetězu, víčko olejové nádržky s teploměrem no a původní řídítka jsou posazena níže pod brýlemi.

Recenze

5 let majitelem - hodně km v podobě vždy ultimátního zážitku, ale i total repas motoru a 1 lehčí pád a následná oprava.

V rámci největší evropské bašty SRX - Rychvaldu - nebyla o zkušenosti s SRX6 nouze. Koupeno již s instalovaným Supertrappem = naprosto zásadní zvukový rozdíl oproti originál výfuku, který je z nějakého důvodu tak efektivní, že z 600 ccm jednobuchu dělá ševelící nenápadnou záležitost, kterou pak může oko nezkušeného pozorovatele zaměnit se všedním neškodným strojem. Na nenápadnosti přidává SRX i velice štíhlá konstrukce, která může někomu připadat nudně, ale někoho naopak fascinuje. V sériovém provedení má pak SRX ještě stanadrdně clip-on řídítka poměrně vysoko nad brýlemi, ale odpor zejména budí původní zrcátka podobná těm ze Škody 120. Sériové blinkry jsou taky poměrně kontroverzní a já osobně v nich krásu rozhodně nespatřuji. Moto má zajímavou nádrž, inovativně řešený rám, který se oproti jejím předchůdkyním prakticky nevlní (nebo alespoň ne tolik). V kombinaci s podvozkem, celkovým vybalancováním těžiště stroje a užšími pneumatikami se pak tento motocykl stává naprosto skvěle ovladatelný. Když se k tomu přidá učinnost 2 kotoučových brzd, které i s origo hadičkami fungují výborně, dostáváme naprosto výjimečný motocykl, velice specifický a dnes poměrně raritní. Ta specifičnost a rarita jde v ruku v ruce s tím, že z nějakého ortodoxního důvodu nemá tento stroj z poloviny 80. let elektrický startér. Ačkoli má docela důmyslný systém automatického dekompresoru, je startování tohoto velkého jednoválce kickstartem pokaždé osvěžujícím zážitkem. I zkušení piloti mohou mít (např.při nevhodně seřízeném karburátoru) tento stroj za studena problém nastartovat ...třeba i dvacetiminutový problém. Startování SRX je zkrátka řehole, alchymie, resp. kombinace mnohaletých zkušeností, vyladěné dovednosti a fyzické síly jezdce. Zhasínání motoru lze řešit snadněji, tlačítkem.

K mému exempláři. Poté, co jsem jej koupil, jsem na něm najezdil třeba 5000 km, přičemž poslední jízda Praha - Rychvald byla úmorná a ze strany motoru extrémně hlučná. Tak šel motor na GO. Mimo klasickou bolest SRX - 5. poddimenzoavané převodové soukolí (někdy i 4.), byl totálně v háji top-end motoru, čili válec, píst, klika, ložiska.. kdoví, co s tím prapůvodní německý majitel kdesi na Korsice provedl.. Takže výbrus +1, pístní sada Wiseco 620 ccm, nové soukolí 5. převodu, toho času už nedostupného na SRX, ale naštěstí padnoucího z pozdějších XT modelů s převodovým poměrem 19/24 namísto původního 21/27, což je cajk. Jinak samozřejmě veškerá nová ložiska, čepy, těsnění atd. Najezdil jsem s tím jen pár set krásných km a přišel pád na bok, který znamenal poškození rámečku světlometů (nový), upilovaný blinkr (nový), promáčknutí nádrže ovladačem světel (nový lak), obligátní poškození krytu otáčkoměru + samotného otáčkoměru s bowdenem (výměna, repas) a pak už jen drobnosti na vybroušení, popř. zalakování (roh brzdové nádržky, konec výfuku a závažíčko řídítka). Naštestí jsem měl tehdy kvůli STK nasazeny zadní stupačky, které posloužily jako ohrana před větší škodou. Letos jsem nechal ještě přešít sedlo, které v kombinaci s novým lakem působilo příliš cirkusově.