Aprilia Shiver 900 (2018)

Stylový a elegantní naháč, trochu přehlížený díky papírovým hodnotám výkonu

Více fotografii

Motorka koupena od cheeman (Hradec Králové) - Korektní jednání, motorka měla údržbu, jak se patří

Výška jezdce: 187 cm

První dojmy - Když se blížíte k motorce, tak hned zaujme vzhledem –víka ventilů, trubkový příhradový rám a pružina zadního asymetrického tlumiče v červené barvě. Dále zaujme po nastartování – jedním z nejlepších zvuků ze sériových výfuků (uvádí jednoustopou ve své recenzi), každopádně každý si myslí, že to jsou laďáky

Motorku bych doporučil pro - Spíše již vyježděné jezdce, kteří hledají více hutný zátah ve středních otáčkách a určitou stylovost (je to Italka, takže na vzhled se tu hraje) než ortodoxně sportovní náčiní s brutální špičkou (i když za mě je vršek dosti slušný)

Doplňky na motorce - Plexi Puig, Brašna uchytitelná pod sedačkou, Padací protektory Rutan Gattling

Recenze

Trochu opomíjený naháč, zřejmě díky poměru výkon/hmotnost (70kW/218 kg), ale neprávem, jak si povíme dále. Velmi oblíbený byl model Shiver 750 vyráběný 2007 -17, ale navýšení objemu na 900 ccm přineslo hlavně navýšení krouťáku, ale bez zvýšení výkonu a to se mnoha potenciálním kupcům zřejmě nějak nezdálo.

MOTOR – L-kový twin s výrazně silným zátahem ve středním pásmu a perfektním zvukem v sérii. Dokázal bych si jej představit i na nějakém cestovnějším motocyklu, ale Aprilia šla opačnou cestou a použila jej pro Dorsoduro s menším řetězovým kolečkem a díky tomu s ostřejším projevem. V roce 2020 Aprilia nešla do úpravy na EURO 5 a tím skončila jeho výroba. Z projevu je potřeba zmínit výrazné brzdění motorem při deceleraci, která s sebou nese i určitou ucukanost – zejména popojíždění po městě na 1 a 2. Současně je možné nechat spadnout otáčky i na 2 tisíce, ze kterých se klidně sesbírá, ale nejradši má od 3 tisíc více. Vibrace jsou na dvouválec minimální a zátah je opravdu hladký.
PŘEVODOVKA – na Italku celkem přesná, není potřeba tam ty kvalty „kopat“, jak uvádí některé recenze, ale je pravda, že neutrál mezi 1 a 2 nenajdu vždy na první pokus, ale s trochou citu (když nemám těžké adventure boty) to jde i na první pokus
BRZDY – radiální třmeny vepředu od Aprilie dělají svou práci dobře, zadní je spíše na přibržďování
DISPLAY – jsem příznivcem 2 kulatých budíků, ale tenhle se mi líbí a vývoj jde holt kupředu
PODVOZEK A JÍZDA – podvozek je plně nastavitelný, dává dobrou zpětnou vazbu a ze stability ho nerozhodí ani rozbitá okreska, ale není to cestovní enduro, které vše vyžehlí a užiješ si jí pořádně až na pěkném asfaltu
ERGONOMIE A POHODLÍ – na naháče kupodivu velmi slušné, při svých 187 cm sedím celkem vzpřímeně, kolena jsou samozřejmě zalomená, to je jasné, ale recenze o tom, že vyšší člověk se tam pěkně poskládá a schová nohy do vybrání v nádrži nelžou
SPOLEHLIVOST – ukáže čas, každopádně test Mottorad po 50 tis. km (v českém Motocyklu vydáno v 05/2021) vyšel velmi slušně

Co se mi na ní líbí
• vzhled a zvuk
• motor - silné střední pásmo, kultivovaný a sametový průběh výkonu bez výrazných vibrací, které jsou jen v té míře, že víte, že jedete na motorce:)
• některé drobné vychytávky – kontrolka stojánku, samočinné vypínaní blinku při dlouhém blikání (ale odpočet vynuluje, když dojedete na křižovatku a zastavíte a znovu spustí, jak se motorka rozjede, takže se nestane, že na dlouhé červené to přestane blikat)
• technická řešení a celková robustnost stroje, kde se na materiálu nešetřilo – kombinace trubkového příhradového rámu a hliníkových odlitků, L-twin jako už postupně vymírající relikt, rozvodový řetěz, který roztáčí ozubené kolo a to až pak ozubená kola vačkových hřídelů, což má výrazný kladný dopad na jeho životnost, díky zkrácení – to vše má ale dopad do hmotnosti
• velká nastavitelnost – obě páčky – brzda i spojka, kompletně podvozek, TC ve 3 stupních včetně vypnutí, ABS – lze vypnout v menu (i když to asi nevyužiju:), 3 jízdní režimy, atd.

Co mi nevadí, ale někomu by mohlo:
• poměr výkon/hmotnost – tady na tom bude Shiver ve srovnání s konkurencí (Z900, MT-09, Duke 790/890) určitě nejhůře, je otázka, jestli v běžném provozu opravdu potřebujete 120 koní a nestačí jich 95, protože v kroutícím momentu jsou na tom všechny devítistovky dost podobně

Co se mi moc nelíbí:
• interval výměny oleje 20 tis. km spolu se seřízením ventilů – je mi jasné, že to chtěli v Aprilii „uživateli“ zjednodušit, ale dává mi smysl vyměnit olej aspoň po 10-12 tis., což je jednoduchý a levný úkon a ventily nechat např po 24 tis., předchozí majitel měnil olej po 10 tis a já v tom budu pokračovat
• poměrně hodně topí do sedačky
• rejd - poloměr otáčení je opravdu velikej, tímto jsou Shivery pověstné, pokud si na to trochu navyknete a počítáte s tím, že budete potřebovat větší prostor nebo pojíždět vpřed/vzad, tak s tím lze žít, ale chtěl bych vidět italský inženýry, jak se otáčí někde v úzký a ještě klopený uličce:)

Aktualizace 16.10.2021
Prodáno. Byla to skvělá motorka a jsem rád za sezónu, kterou jsme spolu strávili. Důvod prodeje byl hlavně to, že potřebuju zklidnit, spíše pomalejší kochací jízdy, což Aprilka sice dokáže, ale je mi líto, když nevyužívám naplno její potenciál. Další důvod a je to možná tím, že stárnu je pohodlí a komfort, který sice nebyl tak špatný, ale při mých 187 cm to chtělo dělat často pauzy a je to spíše motka na 1-2 hodinovou jízdu kolem komína, vyblbnout se, než nějaké delší cestování. Každopádně ten její skvělý zátah už od 3 tis. otáček mi bude chybět, nyní už dělá radost novému majiteli.