BMW R 1250 GS (2021)

Holkám jsem dodělal pokojíček, a tak jsem dostal volňáska na celý sobotní den. Začal jsem plánovat vlastní cestu, trasu jsem nastavil v appce BMW Motorrad Connected. Mám tam zákaz dálnic a naopak možnost OFFU. Vždy mě pak na trase čeká překvapení. Následně převádím trasu do Mapy.cz a z nich pak přes BaseCamp do navigace BMW Navigator VI. Pokud to převedu přímo z appky do Basecamp, mám tam jenom vzdušné rovné čáry. Zatím nevím proč, něco dělám špatně. Vyrážím po zvednutí ranní mlhy kolem půl deváté za prvním cílem cesty a to sraz pražského klubu JAWA na JAWÁČ 2021 do Jizbice. BMW Connected mě opravdu připravil překvapení. Blízko Kokořínského dolu mě svádí na polní a lesní cesty, následně u Brandýsa nad Labem mě vede po lesních cestách u nějaké chatové osady těsně před startem nějakého cyklistického závodu. Pak mě vede přes cyklostezku u Labe a navede mě na lávku pro pěší přes Labe. No když mě tam vede navigace, tak pojedu i já.





Vše dobře dopadlo, nikdo si neztěžoval. Velmi krásný úsek cesty je pak od města Sázava kolem řeky Sázavy na Český Šternberk. U řeky je to vždy krásné.









Dojíždím do Jizbic na sraz Jawiček.









Přiznám se, že jsem očekával tak trochu něco jiného, více Jawiček, slibované oficiální zastoupení a podobně. Von to byl nakonec klasický moto sraz hlavně o chlastání. No po tom debilním Covidu není divu. Byla tam ale pěkná kaskadérská shou. Nakonec jsem tam našel i toho nového Scramblera 500 Jawa. Musím uznat, že na živo moc pěkná motorka.







Zdržel jsem se tam tak cca 2 hodiny a už jsem byl v časovém presu. Dalším cílem měla být protržená přehrada nad Desnou v Jizerských horách. Rezignuji na původní plán cesty a vyrážím co nejrychleji na Malou Skálu. Samo přes D1, Prahu a D10 směr Liberec. GS držím pod krkem, místy tachometr ukazuje 221 km/hod, snažím se držet tempo mezi 160 až 180 km/hod. Na těch Karoo 3 motorka pluje jak na moři. Ale najíždím oproti navigaci více jak půlhodinu a tak si mohu dovolit na malé Skále okouknutí srazu majitelů Embéček. Vrátilo mě to do dob mého dětství, kdy jsme měli Škodu 110 L v pískové barvě. Fakt nádherné kousky tam byly.

















Před čtvrtou odpolední vyrážím na Desnou, čeká mě Železný Brod a jeho serpentýny. Kolem mě projíždí nějaký závodník zřejmě na Kawasaki Z 900 s otevřeným laufem. Jezdí jak šílenec sem tam. Dojíždím ho v Železném Brodě. Najíždíme na zatáčky, zjišťuji, že jsou již potažené novou vrstvou asfaltu. Před námi volno, klučina za to bere, no a já …. Přece se nenechám zahanbit. V tom prvním levým vracáku jsem už na jeho zadním kole, prdel mám staženou, přeci jen mám nazuté Karoo 3 a ty na kolínka moc nejsou. Supr zážitek, dušička spokojená a GS celé. Cesta přes Tanvald je také super, v Desné nalézám ukazatele k přehradě. Cesta končí u odpočívadla, dál už jen pěšky.



Ale asi 3 km, v bagančatech a plné polní, no docela záhul do toho kopce. Ale cíl stojí fakt za to. Musím jenom doporučit navštívit toto mystické místo.
Přehrada Desná (známá též pod označením Protržená přehrada či hovorově Protrženka) bylo vodní dílo vybudované na Bílé Desné v Jizerských horách. Impulzem pro její výstavbu se staly záplavy, které oblast podhůří těchto hor ve druhé polovině 19. století postihovaly. Projekt na výstavbu přehrady zpracoval pražský inženýr Wilhelm Plenkner, jenž navrhl soustavu přehrad na Bílé a Černé Desné, jež by spojovala štola umožňující převedení vody z jedné přehrady do druhé. Obě zmíněné přehrady byly navrženy jako zemní sypané. Jejich výstavba probíhala v letech 1912 až 1915 současně. Během stavby však oblast postihly intenzivní deště, které budované dílo poškodily, a navíc začala první světová válka, jež si vynutila úsporná opatření, která se promítla do kvality stavby.
Přehrada na Bílé Desné včetně spojovací štoly byla dokončena během září 1915 a v listopadu proběhla její kolaudace. Zhruba deset měsíců poté spatřili dva lesní dělníci odpoledne 18. září 1916 pramínek vytékající z tělesa hráze. O svém nálezu informovali hrázného a ten o situaci zpravil správce stavby, od něhož dostal příkaz k okamžitému otevření uzávěrů v tělese přehrady. Pramen vytékající z hráze ale nabíral na intenzitě a dělníci otevírající uzávěry se báli o své životy. Místo proto raději opustili, kvůli čemuž zůstaly uzávěry otevřeny jen z části. Sedmdesát minut po zpozorování pramínku se celá hráz přehrady protrhla a z nádrže se vyvalila nashromážděná voda. Ta svou intenzitou ničila domy stojící v údolí pod přehradou a vyžádala si i oběti na lidských životech. Navíc valící se vodě pomáhaly jako beranidlo klády, jež původně ležely uskladněné u pily nad Desnou. Katastrofa si vyžádala 65 lidských životů, 33 zničených a 69 poškozených domů; 307 osob zůstalo bez přístřeší.
Za příčinu neštěstí byl považován nevhodně zvolený materiál tělesa hráze spolu s jeho nedostatečným hutněním. Studie zpracovaná roku 1996 ovšem tyto příčiny vyloučila a jako příčinu protržení hráze identifikovala průsak vody tělesem přehrady, neboť jeho těsnění nebylo projektantem navrženo dostatečně. Soudní proces vedený kvůli protržení přehrady trval 17 let a skončil osvobozením obžalovaných s odůvodněním, že za katastrofou stála geologická porucha nacházející se v takové hloubce, kde již tehdy nebylo vyžadováno provádění zkušebních sond.













Kolem půl šesté se dostávám opět k motorce, pln dojmů. Volím pro mě překrásnou cestu plnou dobrého asfaltu a fajnových zatáček – Desná, Tanvald, Malá Skála, Český Dub, Osečná, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Doksy, Dubá a po zatáčkách přes Liběchov dom do Štětí. Opravdu super den, krásná místa, krásná auta, nádherná příroda, super zatáčky, trochu toho závodění, letecký den na dálnici, no velká spokojenost. Celkově najeto 492 km, a GS opět překvapuje svojí spotřebou 4,9 l/100 km. Dle dat mám jízdní průměr za celý den kolem 83 km/hod, zrychlený přesun po dálnicích přes Prahu pak 123 km/hod.