BMW R 1250 GS (2021)

Po třech letech jsem opět vyrazil na motorce do Orlických hor navštívit další část prvorepublikových pevnostních opevnění. Již jsem absolvoval prohlídku tvrze Hanička, vojenského muzea v Králikách a tvrze Hůrka. Tentokrát cílem cesty měla být nedokončená dělostřelecká tvrz Skutina. Tvrz Skutina byla projektována v prostoru kóty Skutina u obce Sedloňov v Orlických horách a bylo naplánováno šest objektů (N-S 48, 49, 50, 51, 52, 52a). Konkrétně se jednalo o dva tvrzové pěchotní sruby (N-S 48 a N-S 49), dále pak objekt s dělostřeleckou věží s dvojicí 10cm houfnic (N-S 50) a objekt s minometem (N-S 51). Nejmohutnějším objektem měl být dělostřelecký srub se třemi houfnicemi ráže 10mm vz. 38 (N-S 52). Přístup do celé tvrze měl být zajištěn přes vchodový objekt N-S 52a, tady je také začátek projektovaných podzemních chodeb a prostor zázemí, které měly spojovat všechny uvedené objekty hluboko v podzemí. Hlavní galerie byla vyprojektována v délce 1350 metrů. Většinou podzemních chodeb měla vést úzkorozchodná dráha pro vozíky na přepravu materiálu a munice, pod pěchotními sruby měla být pak nahrazena vozíky s gumovými koly. Plánovaná bojová osádka měla mít 464 mužů z jednotky V. praporu hraničářského pluku 18, posílené ještě rotou pěchoty. Povrch tvrze měl být chráněn souvislými protitankovými překážkami a každý z objektů pak ještě zvlášť i protipěchotními překážkami. Z tvrze byly vybetonovány pouze zmíněné dva pěchotní sruby a zbytek tvrze včetně podzemí zůstal v září 1938 v různém stavu prací. Práce na tvrzi byly definitivně zastaveny 30. září 1938.
Já jsem se vydal na prohlídku Srubu N-S 48. Vede k němu celkem slušná štěrková a asfaltová komunikace.

























Srub je v dnešní době zcela zrekonstruován a vybaven jak zbraňovými systémy, tak vybavením posádky zhruba tak, jako v době těsně před Mnichovem. Ve srubu jsou prováděny prohlídky s výkladem o délce téměř 1,5 hodiny. Průvodce je opravdový nadšenec, který dopodrobna zná nejen historii této nedokončené tvrze, její osádky a velitele, ale je schopen podat ucelený přehled o možnostech, stavu a schopnosti obrany československý opevnění v době Mnichova. Nejvíce jsem se těšil na zbraňové systémy, především pak na československý pevnostní protitankový 4 cm kanón vz. 36 vyráběný podnikem Škoda v Plzni.











































Také jsem byl unesen z vybavení bojových pancéřových zvonů dvojčaty těžkých kulometů.















Dobové vybavení nábytkem, radiostanicí či záchodem je pozoruhodné.

























Ve srubu jsou v bojových částek krom vlastních pěchotních zbraní také munice a střelivo v dobových bednách, včetně pěchotních ručních granátů vz. 34.









Fakt to stálo za to, doporučuji návštěvu.
Cestu jsem plánoval přes BMW Navigátor VI. Ze Štětí k pevnosti bez zadání průjezdních bodů zcela na libovůli navigace, cestu zpět jsem pak odklonil severně do Podkrkonoší, viz mapy.cz.



Celkem najeto 439 km při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km.