Triumph Street Triple RS (2021)

Když do pekla, tak na pořádným koňovi.

Výška jezdce: 190 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki Z900: Super motor a hlavně zvuk ze sání, to je peklo a velmi přehledný a čitelný display. Bohužel oproti Streetovi má nějaké to kilo navíc, méně jistý podvozek a hlavně nemá (tak úžasný) quickshifter.
Ducati Monster 821: Těžká, pekelně topí na nohy, rychlořazení se asi teprve učí vyrábět. Mechanické zvuky a vibrace z motoru mne velmi zneklidňovaly (ale to nejspíš jen tím, že vše srovnávám s japonským čtyřválcem).

První dojmy - Velmi, velmi lehká a naprosto nepřekonatelný quickshifter, 1-2, 2-1, od 1700 otáček, bez pocitu, že stroji ubližuju. Motor pobere všechno, ve městě na 6ku není problém (pokud by to někoho bavilo). Bohužel display navrhoval grafik, možná IT specialista, ale ne motorkář - absolutní zmatek v údajích, naprosto nečitelný otáčkoměr - kdyby byl za příplatek budík s ručičkou, hned ho montuju místo té TFT parodie.

Motorku bych doporučil pro - Kdo potřebuje dojet ráno do obchodu pro mlíko a 5 rohlíků a odpoledne si užít na okruhu.

Recenze

Od mala jsem chtěl Monstra, ale dlouho na něj nebyly peníze. Tak jsem jezdil Z 750 (r.v. 2005) a byl s ním spokojen. Pak přišly děti a už nebyl ani čas na moto, tak jsem Zeda prodal. Po čtyřech letech mi to nedala a chtěl jsem zase motorku. Logicky mé první kroky vedly k Ducati zkusit si Monstra. Pro mne dost velké zklamání, když jsem v paměti srovnával s 15let strým Zedem, neviděl jsem důvod vyhazovat peníze za Ducati. Takže jsem šel do Kawasaki zkusit Z900. Byl jsem nadšen, hlavně z motoru a jeho zvuku. Projev motoru, reakce spojky, plynu, převodovka... setkání se starým známým (to dobré ze Z750 tam pořád zůstalo, bohužel i to špatné - kila na víc a trochu nejistý, uhoupaný podvozek). Bohudík už se blížila zima a tím pádem byl nesmysl kupovat motorku. Takže zbyl čas trávit dlouhé dny a týdny četbou všech možných i nemožných recenzí, z nichž jsem nabyl dojmu, že pokud nevyzkouším Streeta, budu si to dlouho vyčítat. Tak jsem ještě zašel do Triumphu a pak už nechtěl nic jinýho (byť jsem zkoušel ještě starší verzi 2019).

Na motorku jsem asi trochu větší (190 cm) ale začínal jsem v 16ti letech na Aprili RS 125, takže od té doby je pro mne není žádná motorka dost malá.

Motor má spíš charatker starší sportovní šestky, žádný extrémní krouťák, a výkon lineárně stoupá až do nesmyslných otáček. Velmi krátké převody a excelentně vyladěný quickshifter však způsobí, že v dané kategorii ve zrychlení nezná konkurenci a jediné kde krouťák skutečně "chybí" je wheelie.

Reakce na plyn je příkladná, neškube, sametově se dávkuje. Na to jak se motor rád vytáčí je cesta po městě vcelku příjemným zážitkem (na 50ce 6. stupen není problém, motor zvládne jet jakoukoliv konstantní rychlostí, aniž by nevybíravě pobízel ke zrychlování). Stejně vychované je ABS a TC, které zasahují jen, když Vaše zápěstí nebo ukazováček nepřizpůsobí chování zvolené mapě.

Brzdy Brembo M50 (vč. radiální pumpy). Nevím co víc říct.

Podvozek z továrny velmi tvrdě naladěn - pro sportovní jízdu ideální. Pro české silnice 3 třídy se ale jedná o sado-maso pomůcku.

Otřesný je ovšem display, škoda mluvit, zlatý analog. Plus 4 mody zobrazení, 4 barvy, 2 režimi podsvětlení - tedy 32 možných kombinací a všechny stojí za h... Taky je na palici, že při zvolených mapách Rider a Track se po vypnutí a zapnutí zapalování vrátí mapa Road, takže musíte při každém startu znovu nastavovat (pokud Vás nebaví jezdit na Road).