PROFIL MOTORKY

Moto Guzzi V85 TT (2020)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník Yura
Vloženo 26.3.2021
Aktualizováno 20.3.2022
Zobrazeno 6 576x
HODNOCENÍ PROFILU OD 99 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 10

Popis motorky


Popsat jednou, dvěma větami? Děláte si prdel? To neumím.

Více fotografii

Motorka koupena od První Kozí, spol.s r. neo., Sušice - Neodpustím si k této sekci popisu motorky moje "storýčko".
Někde jsem tady kdysi zahlédl rýpavou poznámku, že ty věčný chvály na Sušickou prodejnu MG musí být placené PR...jinak to prý není možný. Takže - žádný placený PR to není, ale vše ostatní možný je. A je to dokonce naprostá pravda.
V době prvního covidovýho lockdownu mi bylo blbý otravovat telefonem, a tak jsem si prvotní dotaz na zkušební jízdu vyřizoval přes e-mail. A zatímco velkým renomovaným showroomům jsem nestál ani za to, aby mi napsali "vlez nám na záda", odpověď přišla pouze od p. Říhy z Písku (MotoRi) a od p. Průchy ze Sušice. Písek byl ale zrovna bez předváděcí mašiny, musel bych čekat pár týdnů a to se mi nechtělo. V Sušici bylo vše bez problémů, stačilo poté zavolat a domluvit si pevný termín.
Když jsem tam přijel, bylo se mnou od prvního okamžiku jednáno jako s potencionálním zákazníkem. A to navzdory tomu, že jsem otevřeně řekl, že zatím kupovat nemůžu...možná napřesrok. Žádný takový, že tam stojíte, kravaťáci s plastovým štítkem na bílé košili sedí v křesle za stolem plným papírů, významně klikají do počítače a po několika minutách se uráčí vyklonit zpoza monitoru a zvolat: "co si přejete?" ...No, kilo vlašáku asi těžko, žejo...(ano, i takový přístup už jsem zažil). V První Kozí přijde úplně obyčejný chlapík v montérkách, dá vám klíčky a ještě instrukce, kudy jezdit, aby jste si jízdu užili. Když motorku vracíte, přijde jiný chlapík, v maskáčích, s dlouhými vousy a dá se do přátelského rozhovoru. Projde s vámi všechny Guzziny, co stojí v prodejně, a nezahlcuje vás jen pouhými technickými údaji; slyšíte vyprávění o Mandellské továrně, italských dělnících, české byrokracii, Šumavské přírodě, kouzlu motorkaření a kouzlu třiceti let prodávání značky Moto Guzzi. Poté je vám předveden budovaný minipivovar, na nějž jsou v Sušici velmi hrdí, načež je vaše hezčí polovička, která vás doprovází, obdarována spoustou plakátů a letáčků s vaší motorovou favoritkou, a aby bylo rozhodování jaksepatří usnadněno, jste přizván k vybalení zbrusu nové V85TT z krabice, v níž cestovala z Itálie k nám do Čech.

Nyní krátký časový přesun o rok, a je zde den, kdy vám První Kozí přivezla vaší motorku až k baráku. Z dodávky vystoupí zase ten vousatý pán v maskáčích, vyloží váš stroj a nabídne tykání. "Já jsem Honza Průcha, ahoj". To mě velmi překvapilo a milerád jsem na to přistoupil. Drobné instrukce a doporučení, jak zacházet s novým strojem, předání nezbytných dokumentů a poté se rozhovor opět stočí k práci, k naší jihočeské krajině, která se Honzovi prý velmi líbí (a my zase obdivujeme jejich Šumavu), a ke stromům, co mi rostou u baráku a ... no, zkraťme to. Ve finále dojde ještě do auta, a se slovy "tady máš něco od nás" mi předává bednu plnou Vimperského ležáčku :-)) Se slovy: "kdykoliv budeš mít dotaz, problém, zájem o cokoliv na motorku - volej. Jsem na telefonu furt."
Jo, to je ono. Takle to mám rád. Samozřejmě obchod se vším všudy, vše oficiálně, žádné ochcávky, vše dle legislativy. Ale s lidským a nepřezíravým způsobem! To není "pan menedžr, pan dýler nových vozů". To je Honza Průcha z První Kozí, a prodává motorky Moto Guzzi.
Možná to nesedí každýmu. Někdo potřebuje luxus. Nablýskaný salon. Uhlazeného prodejce s vybraným chováním a bzučící klimatizaci. Nic proti, každýho chutě. Ale já? Jsem venkovan. Obyčejný dělník z jihu, co si tvrdou prací vydělal na motorku. Věčně zpocenej, nerudnej, sprostej, občas se i ožeru a hodněkrát už jsem taky sral v lese v ostružinách... Takže mi to sedlo, jako prdel na hrnec. Doufám, že dobré zkušenosti budou pokračovat.

Výška jezdce: 190 cm

První dojmy - První dojem byl při zkušební jízdě, a mě úplně uhranul celkovej projev. Mechanicky a technicky perfektně fungující mašina, ale všemu dominovala taková nepopsatelná syrovost, nervozita a ne zrovna kultivovanej chod motoru. Jako když zkřížíte traktor a Bentley. Nebo jako když mluví nalitej Holanďan. Chrochtání, ráčkování, a přesto je to nádherná řeč... Motorka měla extrémně tiché a přesné řazení. Nešikovné malé ovladače na řidítkách. A díky konstrukci motoru (podélné V) je velmi dobře ovladatelná v zatáčkách - podle mě tomu motor velmi významně pomáhá. A taky typické vibrace, ale s choperem zcela nesrovnatelné - jdou jen do zadnice, motorka se jinak netřepe jak promrzlej jorkšírák, a po rozjetí úplně zmizí. O výkonu se nezmiňuju - to co ta motorka dokáže, na to já v životě nevystačím. Celkový dojem - ohromující. Doslova. Tento italský výtvor mě před dvěma lety naprosto pohltil svým zcela jedinečným vzhledem, a po této jízdě i vlastnostmi.

Motorku bych doporučil pro - Komukoliv. Proslulé Kofolové rčení "když ji miluješ, není co řešit", tady sedí naprosto dokonale. Pozor však, je to Italka a to se vším všudy. Pokud máte na tuto Ginu Lollobrigidu zálusk, určitě to chce nejprve vyzkoušet. Její neuvěřitelně sexy, ale drobet drsný projev nemusí každému vyhovovat.

Doplňky na motorce - Originální padáky motoru, originál sada bočních Alu kufrů s nosiči.

Recenze

Pokud vás zajímají první zkušenosti po ujetí 3000 km, přejděte na konec této statě. Díky.

---

Přátelé, tuto motorku si musíte zamilovat. Jinak to asi nejde koupit.
Když se objevily první fotky žlutobíločerveného prototypu, spadla mi brada. Ten zjev byl uhrančivej. To je přesně to, co mi vzhledově sedí. Tvrdí se, že je to hodně "retro"... no, možná jo. Musel jsem jí vidět. Takže vzhůru na Motosalon 2019 a prohlédnout na živo. Teda, prohlédnout - zahlédnout aspoň kolo a kus nádrže mezi vřeštícími dětmi a zástupem fotomodelek a fotomodelů, dychtících po snímku alá Esquire. Nebo Playboy.
A pak už to snad všichni známe, žejo. Nekonečné hodiny strávené u Youtube, kde kanálu JednouStopou tvořím třetinu rozkliků u recenze na V85TT a v podstatě celých 20 minut můžu odříkat zpaměti. Pak už civím i na ukrajinské a ruské zdroje, kde rozumím jedno slovo z pěti, u anglických jedno z deseti, a když už nepřečtu ani písmenka pod videem a řidič má místo helmy turban, řeknu si - dost. Mám vybráno.

Popis zkušební jízdy už jste asi četli na začátku. Následuje druhá fáze, a tou je nekonečné a nekonečné lustrování bankovního konta, kde se vždy nakonec ukáže, že ať udělám cokoliv, přijdu o třista tisíc. Takže to nakonec vzdávám a přejdu do závěrečné fáze, a tou je schvalovací řízení u té paní, co v Sušici odnášela od Honzy letáčky a plakáty. To je etapa pro otrlé. A to mám velmi tolerantní ženu, motorkářku. Slibuju, vyhrožuju, prosím, lžu, mluvím pravdu, urážím se, odprošuju - nic. To zasrané ANO prostě neuslyším. Jenže neuslyším ani NE... a když na mě přijde slabá chvilka, vezmu mobil a vytočím První Kozí... už to jede. Už to nejde zastavit.
Jeden a půl dne tiché domácnosti. To jde. Zažil jsem i horší úseky a kvůli kravinám, např. jakou barvu bude mít kuchyň, nebo proč nemůžeme mít králíky.

Nu, pojďme ke stroji. Rozhodující chvílí bylo, když oficiální prodejci vybalili akci na výběhovou typovou řadu s emisní normou Euro 4. Aby se motorky rychleji prodaly, dává k nim továrna v Mandellu sadu originál Alu kufrů zdarma. Doslova na poslední chvíli chytám ještě červenobílý kus, tedy Evocative Speciale Rosso Kalahari. Nejpodařenější barevná kombinace. A taky se evidentně nejvíc prodává, soudě dle zdejších registrací.
Díky covidu, karanténám, okresním lockdownům a taky díky počasí pak měsíc čekám, než mi motorku přivezou.
Nápověda u vypisování tohoto odstavce říká, že mám popsat motor, podvozek, vlastnosti, atd. Nepopíšu. Já totiž nevím. Slibuji, že se budu snažit tuto recenzi doplňovat, takže pokud vás to zaujalo, čas od času nakoukněte.
Prozatím přidám jen pocity z úplně první krátké vyjížďky, která je s mou vlastní Guzzi TT premiérová (a z mého pohledu tedy "historická"):


25.3. 2021, první výjezd nové motorky
Po první vyjíždce, která měřila 47 km, přřidám jen pár heslovitých dojmů:

- Začínám přivykat ovladačům na řidítkách. Jsou "na cit", nikoliv na těžké hrubé pohyby, jako byly socialistické bakelitové vypínače k fukaru na seno "TAHEM ZAPNI, STISKEM VYPNI". Blinkry navíc mají "zapomínátko", takže když ho nevypnu, po asi 20 s vypne sám. Když se chodím po večerech "pomazlit" do garáže, a samozřejmě jako každej novopečenej majitel furt zapínám a vypínám klíček, a pořád všechno pouštím a vypínám, trošku mi chybí tiché cvakání přerušovače... LED je sice nádhera s mizivou spotřebou, leč ten životní projev nemají...

-Motor, který mě nadchnul svou hrubostí u zkušebního stroje, je stejný i zde. Samozřejmě, továrna Moto Guzzi je též trýzněna Eurospolkem a jeho zhovadilými grétonormami. Přesto agregát furt má ten svůj jadrný projev, připomínající něco velmi starého. Mnoho lidí toto odrazuje, nedokáží to strávit. Mě se to však velmi líbí. Běh motoru prochází celou motorkou, tu jeho neuhlazenost vnímám intenzivně a je to velmi příjemný pocit. O motocyklu zkrátka víte. Víte, že pod prdelí je nějaký organismus, který je na živu.
POZOR! tímto popisem nejsou myšleny vibrace a špatné seřízení, jak jsem se tu kdysi dočetl u kohosi, kdo nakonec koupil jiný stroj a jako důvod proč nekoupil TT, uváděl právě něco takového. To je samozřejmě nesmysl...
Pohonná jednotka TéTéčka chodí jako švýcarské hodinky, nehádá se, na povely reaguje okamžitě a zcela přesně. Za otočením plynu jde jako buldog, bez jediného cuknutí. V tom se v ničem neliší od japonských motorů v modelech, se kterými mám já zkušenosti.

- Vibrace, které si tu každý představuje jako drnčení řidítek, kdy v zrcátkách poznáte auto jen podle toho, že svítí a rychlost se dá přečíst pouze z obecních radarů, visících na kandelábru, neexistují. Jo, jemné chvění vám motorka do zadku vysílá, ne že ne (je to furt skoro 900 ccm vzduchem chlazeného objemu do V s OHV rozvodem), ale v zrcátkách můžete v klidu číst noviny ( akorát zprava doleva, žejo ), a i sebemenší údaj na přístrojovém panelu přečtete v jakémkoliv momentě. Zkrátka - vibrace motorka má jako příjemnou vlastnost, která je jako "piha krásy" na tvářích hezkých holek - maličký, nepodstatný detail, který jen zvýrazňuje přitažlivost celku. Po rozjezdu mizí vibrace úplně a stroj má hladký, naprosto čistý chod.

- Semišové sedlo, které mají všechny Evocativy v základu, je k zlosti. Drcnete zaprášenou botou, a je tam šmahle, kterou prostě nikdo nesetře. Až doma, hadříkem a vodou. Zlatá koženka.

- Sériový výfuk je u mě jednoznačně nejlepší volba. S tím asi většina majitelů nesouhlasí. Jsem naprosto spokojen se zvukovým projevem, nechci hlučnou motorku. A také se mi vzhledově nejvíc líbí. Já nevím, asi jsem jinej, ale mě ty laděný roury k ní nepasujou, no...

"Recenze" po ujetí 3130 km, konec června 2021

Slíbil jsem, že doplním zápis po prvních zkušenostech, tož tak činím. Máme za sebou záběh, první pozáběhový servis a poté dalších cca 1500 km. Během záběhu jsem poctivě dodržoval pokyny chlapů z Kozího chlívka.
To znamená netočit nad 4000 rpm, žádný zběsilý akcelerace a používání běžným způsobem. Rychlostí do kila jsme tedy projížděli okolní krajinu, s občasnou "terénní vložkou", což v mém podání znamená rovné, travnaté lesní a polní cesty s občasnou louží, ale jinak 98% silnice.
Posoudit chování na nezpevněném povrchu by měl asi někdo, kdo zná i jiné enduro-motorky. Nikdy jsem neměl terénmilovné stroje. TéTéčko je stabilní a vede dobře stopu. Netuším zda to je konstrukcí motky (asi taky, žejo, v Mandellu to určitě nevymejšlí bejvalej přidavač ze stavby teletníku v sousedství, co do projekční kanceláře přišel s umístěnkou z pracáku), ale já si dovolím drze myslet, že véééééélkou zásluhu mají gumy Mišelínky Anaký Edvenčr.
Excelentně pracuje zadní tlumič - a samozřejmě i přední "upsajdy". No, pokud to přeskočí hurdisku, nebo zmuchlanej plechovej kýbl (oblíbený venkovský materiál na opravy děr v polňačce ), tak to pochopitelně třískne. Ale jinak se motorka jen houpe, což oceňují moje zdevastovaná záda.

Řídítka jsou široký. Jako když se řídí stoosumačtyřicítka Tatra. Nebo takovej ten pradávnej automobil na dřevoplyn nebo páru, či co to bylo syčivýho, co smrděl, nejel a nakonec ho přitáhli koně. TéTéčko ale nesmrdí, jede zatraceně dobře a díky té ohromné křivé hliníkové tyči se neskutečně krásně vodí. I takovému jelitu, jako jsem já, jehož ofroadovej vrchol byl Škoda Favorit, zapadlej po dešti vedle stanu v kempu.

Co mě štve, je zasrávací schopnost. Motorka by mohla mít klasickej blatník. Jo, ono se něco jako blatník dá dokoupit, ale kus uměliny by snad už fabriku nezabil... To nahoře pod světlem motorce asi dává hlavní díl jejího úžasnýho vzhledu, ale jinak je to na hovno. Během chvilky je stroj zaprasený tak, že vůbec nejde určit nejen typ, ale ani výrobce.

Na silnici je jízda na TT ještě lepší. S postupem času se snižuje hlasitost řazení - tedy cvakání (přesněji po Guzzisticku "třískání"). Stroj nesnáší blbě zvolenou rychlost. To se ozve boucháním jako orchestrion z Chalupářů, a chvíli nevím, jestli se to taky nebude muset vypnout kopancem. No, stačí správně zařadit. Díky obřím řidítkům, vzpřímenému posezu a velmi sofistikovanému projevu motoru podélné konstrukce je motorka v zatáčkách neuvěřitelně... servilní? loajální? no, prostě, poslušná. Někdy až moc. Asi zlozvyk z předchozích strojů. Prostě, nečekám, že zatočí tak hned a ochotně, takže zpočátku o překvapení nebyla nouze. To je ale moje blbost.

Dlouhodobá průměrná spotřeba se u mě ustálila na 4,2 l/100 km, ale jako vždy platí: můžete jet způsobem "Fabia HTP" a docílit "normální" jízdy se spotřebou mírně přesahující 3,5 l/100 km, ale pokud zvolíte způsob "Ford Mustang GTI", pojedete "normální" jízdu klidně za 6 litrů. Je tedy fakt, že v Českých Budějovicích budete z našeho Jindř.Hradce o něco dříve, než je obvyklé, ale kdo by to někdy nezkusil, že... Já osobně jezdím normálně, tedy o něco živěji, než onen "Fabia způsob", ale za limity lezu minimálně.
Motorka s chutí baští Natural 95, ale když to jde, dopřeju jí Vervu100. Bylo mi to tak i doporučeno, z preventivních důvodů - ochrana vstřiků před zasráním z bio-kurvidel v benzínu.

Vzduchový dvouválec však nepostrádá - přes všechny vyzdvihované sportovně cestovní vlastnosti - jakýsi pravěký zlomek DNA z chopperů, takže velice ochotně poskytuje na zapadlé prázdné okresce kochací zážitky při 70 kmh, víříc při tom listí a trávu v pangejtu a rozmazlující prdel při přeplouvání výmolů a vln na asfaltu, pamatujícím Klému, jak huhňá na Staromáku cosi o demisi, kterou přijal...

Údaje o jízdě si můžete číst na displeji v přístrojovém panelu. Ten musím opravdu pochválit, navzdory mé přízni ručičkám. Perfektně čitelný za všech okolností. Blesková reakce denní/noční režim - např. v tunelu. A skvěle, intuitivně přehledný. Škoda jen té konzole, v níž je displej umístěn. Tu považuji za designově slabé místo motorky. Kdyby mělo TéTéčko dva velké budíky -místo té podivné špaččí budky- s chromovanými rámečky a doplňující digitální informace, byla by to modelka. Ne, byla by supermodelka. Ne, byla by Miss World. Ále co. Kdyby byly v prdeli ryby, tak by hemeroidy tolik nepálily...) A ještě by ta ptačí budka mohla mít lépe svítící kontrolky a celkově je udělat větší a přehlednější - toto je trága...

Motor nepeče nohy, jak se hodně říkalo. I v největších vedrech kolem 40°C na slunci a při stání u přejezdu nebo cukání městem nesálá (teda samozřejmě sálá, ale nepatrně) mučivým způsobem do nohou. Sluníčko, co rozpaluje bundu, blembák a rukávy, je mnohem horší.

Samozřejmě jsem po záběhu zkusil i dálnici, a motor jsem vyzuřil do nepříčetna. Při asi 6500 rpm motorka hnala 170 kmh, a víc nejela proto, že ... jsem se bál. A pak mi jí je vždycky líto. Jako maší kočky, když číhá na ptáky, což nesnáším a vždy po ní hodím třeba šlupkou z melouna. Občas se trefím, a ona se mě pak půldne bojí. Ale drtivou většinu času je motorka používána ke klidnému cestování okolo povolených limitů. 300 - 400 km denně je bezproblémová porce. Motor si jen ševelí, minimálně žere, vibrace za jízdy neexistují a všechno je to takové celé spokojené a přívětivé. Jízdní režimy ROAD a RAIN mohu porovnat, neboť v tom deštovém mám asi čtvrtinu času. Rozdíl v chování stroje tam opravdu je a jelikož nejsem žádnej mistr světa, přepínám do RAINu i když neprší, ale je cesta navlhlá třeba po mlze nebo mrholení. "Pocit jistoty" to chováním opravdu dává a slouží to dobře. Režim do terénu jsem zatím nezkoušel.

Brzdy jsou, jsou... prostě Brembo. Brzdí to tak, že bych si kolikrát zarazil stoličkový plomby do plexištítku. Jako prase. Divoké. Chce to fakt s rozumem, účinnost je ohromná - škoda že sem nejde dát smajlík toho nasranýho červenýho čerta, jako je v mobilu. Pravděpodobně jsou i mnohem ostřejší brzdy, např. u supersportů, ale pro mě jsou to nejjedovatější brzdy, jaké jsem zatím ve své motorkářské kariéře zažil.

Co více o jízdě napsat - nevím. Je návyková. Bohužel, jsem strašně limitován časem kvůli práci, ale nyní opravdu zažívám chvíle, kdy mám hroznou chuť Guzinu vyndat z garáže a jít se jen tak projet nazdařbůh, což jsem nikdy neměl rád.

No a na závěr - krém a poleva celého tohoto dortu. A tím je servis v První Kozí v Sušici.
Já si odpustím cokoliv komentovat, protože jsem celou firmu - dle jejich vyjádření - přivedl svým popisem do rozpaků (mírně řečeno). Respektuji, tudíž krom další, snad ještě mimořádnější pozitivní zkušenosti, vyzdvihnu jen práci servismana Jirky, jenž se motorce věnoval s plným nasazením několik hodin. Výměna oleje v motoru, v kardanu, výměna ol. filtru, kontrola a seřízení brzd, seřízení ventilů, čistění ol. vany, diagnostická kontrola, projetí, nastavení displeje na běžný režim (to si jde udělat i doma, jenže já jsem se tak daleko v manuálu nedočetl, čímž jsem ze sebe udělal tak trochu blba), a hlavně získány cenné informace.
Jirka říkal, že u většiny těchto strojů se vážné vady projeví do 6000 km, proto mi velmi doporučuje najezdit to během první sezony.
A pak olej. Guzzi uvádí interval 10 tkm, ale opět - vřelé doporučení měnit jako u všech starších strojů, tzn po najetí 6 tkm. Přikupuji tedy originál olejový filtr MG, abych měl po ruce, až ta chvíle přijde. Náplň oleje je něco málo přes 1,5 l, a zkrácení výměny na polovinu tomu motoru určitě víc prospěje, než uškodí. Vymazání servisního symbolu z displeje (oranžový klíč) se však dělá přes diagnostiku, jinak to nejde. Olej tam dávají Castrol TWS 10w60. Konečná cena trochu přelezla 4000,- Kč, ale jelikož záložní nový fitr stál přes 5 stovek, je cena zcela v normě a dokonce nižší, než byla u Hondy.

Takže přátelé, pokud jste to opravdu dočetli až sem, díky. Zápis budu aktualizovat, ale bude muset proběhnout pár týdnů, možná měsíců, než získám nějaké obsáhlejší zkušenosti, abych to mohl objektivně shrnout.

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Samíc
Samíc napsal 20.03.22 v 16:12 10b.

Super recenze

33.petr
33.petr napsal 20.03.22 v 12:27 10b.

Leatherboy
Leatherboy napsal 20.03.22 v 10:57 10b.

Skvělá recenze, jsi prostě srdcař a to je boží. Fascinovanej, nadšenej a šťastnej. Psaní recenze sis užil a já její čtení. Skvělý. Ať Guzzina slouží. Stroj a jezdec - jedno tělo, to u Tebe platí!

Kdykoli čtu o Guzzi, zmini tam “motogaráž” v Sušici v samých superlativech. Až příště pojedu na Šumavu, tak je prostě musím navštívit! To se musí zažít.

Gratuluji a přeji mnoho šťastných a zábavných kilometrů!

PS: dal bych víc, ale max je 10b

JirkaV85
JirkaV85 napsal 22.12.21 v 09:37

Zdar Yuro, ta Tvá recenze na Guzzinu je jak reklama a kdo si ji přečte tak prostě musí jít V85TT koupit . Ale můžu s Tebou jen souhlasit. Mám ji také a to už od června 2019 a nájezd přes 20tis. km. Celou dobu žádný problém a každá jízda je super zážitek. Prostě to byla láska na první pohled. Taky jsem před nákupem projel snad celý youtube a internet, ale nakonec po první jízdě jsem věděl, že tohle bude přesně pro mne. Už jsem tedy letos byl i ve fázi, že bych na příští rok vzal něco víc cestovního, a tak jsem ji jel před měsícem na chvilku projet a znovu si potvrdil, že se nic měnit nebude. Pěkné svátky

MJ_72
MJ_72 napsal 09.12.21 v 19:32

Zdar,
tak tohle je hodně vyčerpávající recenze
Já mám aktuálně nějakých 19000 km a vše ok, bez problému..., jinak zkušenost s 1. Kozí úplně stejná :- DD , to jsou prostě srdcaři a fakt umí

Více komentářů



TOPlist