Triumph Street Triple RS (2018)

Zase tříválec a zase Triumph. Tentokráte malý lehkonohý vztekloun.

• 

• 

• 

• 

• S22

• Feldberg z...

• miláčci

• kanton Jura

Více fotografii

Motorka koupena od ze soukromých rukou - skvělá zkušenost s prodejcem. Precizní chlap který dodal veškerou dokumentaci, přiložil hafo dílů a byl na vše připraven.

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Speed Triple RS: Miluju Speeda, ale musel bych 100.000,- přidat a tam kde jezdím s ním rychlejší nebudu. Nechtěl jsem brzdit tolik setrvačných hmot. Uvidíme jestli se to podařilo.
KTM 1290 Super Duke R: Jediná V2 která přicházela v úvahu. Za stejné peníze bych měl první generaci s cca 25-30t km, a to mi bylo málo.

První dojmy - První pocit byl lehkost. Očumujíce ji ze všech stran jsem nabyl dojmu, že je na ní všude v porovnání s předchozím Speed Triplem jen půlka materiálu (brýle, řetěz, přední vidlice, kola, vodítka přepákování,...) a určitě bude plakat, když se na ni bude tlačit.

Motorku bych doporučil pro - Někomu jako jsem já, kdo chce jen krájet zatáčky.

Doplňky na motorce -

SC1-R, plexi nad štítkem, rolny, kryt sedla spolujezdce, 12V zásuvka, piďi-blinkry, chrániče rámu a motoru, krátký držák SPZ, náfuky k brzdám

Recenze

03/2021
2.prosince 2020 si odvezli bílého Speed Tripla 2011. Máme 2.března 2021 a já si vezu v kamarádově dodávce domů malé RS-o. Nakažen už nějaký pátek anglickou moto-mutací Covidu jsem prostě nemohl jinak a sáhnul na svůj vkus nebývale hluboko do kapsy.
R.v.2018, 4130km, mimo doplňky uvedené výše sada lehce jetých sliků, orig.sada Pirelli Supercorsa, obuty BT S22, nabíječka baterie, plachta, zánovní set jakýchsi báglů, tankbag Givi, veškerá dokumentace - faktury, serviska, všechny orig.díly přiloženy. Jednání 1A.
Čekám na TP přepsaný na mne a na značku.

04/2021
Zadní stupačky dole, kryt na prdel namísto sedačky nasazen a prvních cca 800km za mnou. Počáteční dojem že to nejede je pryč a rychle si zvykám ji neustále vytáčet + měnit kvalty jak o duši. Ta ovladatelnost je návyková, stejně jako rychlost kterou si člověk může nést do zatáčky. Aby jeden stíhal moderním litrovým bestijím, tak je třeba ji držet 8-12.5t ot/min. Ale žádný strach, baví to stejně náramně jako pozdě a intenzivně tuhle lehkou věc brzdit. O QS asi netřeba psát jen si myslím, že perfektně funkční je opravdu až od 7-9t ot/min +. Co musím vypíchnout je převodovka - jak jsem říkal kamarádovi - jako cukrovat s 19-ti letou míšenkou v bavlně. Na japoncích nemám nic najeto a už oba předchozí stroje byly supr, ale tohle... jemné a přesné. Zastaviš s hladce jdoucí vymáčknutou spojkou a 6-tým kvaltem ve skříni a jenom si to za zábavného točení se ozubeného kolečka na TFT displeji naklepeš jemnými pohyby dolů, sen. Změna převodů jde opravdu jako po másle.
Jízdní pozice je sportovnější než na Speedu s vejci dost na nádrži a vybráními, o něž se dá při mé výšce hodně slušně zapřít když příjde na brzdné manévry. Její tvar je jako u SSP - nízká a plochá. Celkově bych řekl, že to nebude tak příjemná společnice na dálky jako Speed Triple 1050.
Negativa/co je jinak :
1) opravdu dost s tím SC řve
2) tahle barva je nepraktická
3) dýchá z ní záměr šetřit každé kilo což ze Speeda neznám
4) zpracování odlitků podsedlového rámu v oblasti baterie není to, co by člověk od nejvyššího modelu řady 800 očekával. Jinak má vše vysokou úroveň, kterou si Triumph udržuje.
5) to hloupé paroží na konci riditek
6) staromilci jako já si prostě na el.plyn budou zvykat a ať má Triumph naladění sebelepší, 1:1 jako u klasiky to zatím není
7) TFT kino je supr věc, ale není nad odečítání otáček z ručičky kulatého budíku
Toť zatím vše.

07-08/2021
Začal bych tak, že můj Street Triple RS 2018 byla výborná motorka. Obratná a výkonná - v parametrech si s Triumphy 1050 co jsem vlastnil/vlastním vůbec nic nezadala - těch 15k mi nikdy nechybělo a moderní technika točivého motoru spolu se supr podvozkem smázne 515NV jako nic. Opravdu bych ji chtěl znovu a už jsem párkrát stál před koupí modelu 20/21. Jediný důvod proč jsem nekoupil je, že mi 515NV ale černá stále stojí v garáži. Dle mých měřítek je Street 765 RS špičkový supersport s rovnými řidítky, kterému kluci z nejvyšší naked ligy na zatáčkách neujedou. Možná si říkáte proč píšu "byla výborná motorka"...
Jednoduše - na konci chladného léta jsem si vyjel s kamarádem na SD1290 a potom co jsme se naháněli mi motorka v pravotočivé zatáčce do kopce, se zapnutými el.asistenty, bez drcení plynu a s docela sjetou zadní S22 přešla do mírného lowsideru (na asfaltu jsem také našel 2 díry), já si v protisměru naštěstí bez aut zatančil na nádrži a pak se projel levou stranou několik desítek metrů po travnatém břehu. Štěstí jako prase - já celý, levá strana Streeta ojetá, vysypané světlo, ulomená řadička, prasklý doraz brýlí (díly lze najít v inzerci). Pravý bok jako nový a na Triumphu jsem dojel 30km se zařazenou trojkou až domů. Cena opravy v origo dílech vyčíslena nad pořizovací cenou nového motocyklu, takže si ji nechal za pusu na okruh můj mechanik a já dostal zbytek vyplacen od pojišťovny.

Než jsem svého Street Tripla 765 RS 2018 rozbil, stačil jsem na něm najet asi 3500km. Při srovnání se Speedem 515NV mi tato motorka vychází jako malá pozemní raketa. Speed je takový ingot.. těžší a mohutnější když se valí do zatáčky a musíte jej brzdit, bytelný, stabilní za všech okolností, s parou odspodu a méně ochotný tak rychle měnit směr.
Streeta RS jsem měl v porovnání s ním za neurotika a na mne až možná přiliš lehkou a ochotnou motorku, jejíž motor v nejvyšších patrech velkému bratru vůbec nic nedaruje. Je radost toto pírko vytáčet, brzdit těmi M50-tkami, svírat koleny nádrž, hrát si s elektronikou a nastavením podvozku. Jednoznačně sportovnější motocykl hodící se i na okruh, který si pro kontrolované razantní výjezdy brzy řekne o tlumič řízení. Prostě Pocket Rocket made in Great Britain /Thailand.