Ďábel v rouše...no...ďábla...v mém případě to inferno drobet ředí decentnější barva
Motorka koupena od FIRMA:Rossomoto MB (Debř)
Výška jezdce: 187 cm
První dojmy - Sice už jsem Diavela jednou velmi krátce sedlal, ale nějaké to otrkávání proběhnout muselo, protože tohle není user friendly, jako bavorák :-)
Motorku bych doporučil pro - Diavel není žádnej mainstream, takže názory jsou asi celkem vyhraněný. V barvě modrý to asi platí dvojnásob. Motor a brzdy snesou srovnání s těmi nejlepšími a zbytek je hodně o designu. Vylučovací metodou, na okruh to není, do města ani na velký cestování taky ne, takže k čemu to je? Pro radost!
Doplňky na motorce - Na motorce byly následující doplňky: Velký štítek - hodně velká změna distribuce náporu vzduchu, Ducati performance sedlo - zvýšené, takže méně skrčená kolena, záslepky do rámu - designový prvek k ničemu, carbon žebra chlazení, kryt řetězu a spojky Ducati performance. Přidal jsem ještě carbon kryt nádrže a spodního budíku, carbon zadní blatník a carbon kryt kolene výfuku.
Na sezónu 2023 jsem vyměnil velké cestovní plexi na malý carbonový kryt "budíků" a původní gumové hefty jsem nahradil hliníkovými Ducati performance.
Recenze
Předem nutno uvést, že to asi bude trochu delší...prostě italka, takže trochu emocí a zápletek nemůže chybět.
Těm, co neradi čtou dlouhosáhlý "moudra", nebo prostě jen neradi čtou, doporučuji posunout se dolů rovnou k tomu, jak se mi to hned zkraje posralo...(dole EDIT 2022, opět se to po*ralo)
Takže zpátky na začátek. To si takhle v klidu pět sezón sedlám ty svý bavoráky, až se "čirou náhodou" dostanu k tomuhle kusu. Myslel jsem si, že mě modrej Diavel (předtím jsem měl červenýho) nechá natolik chladným, že jsem se na něj s klidnou duší jel podívat. Při pohledu naživo můj klid na dlouho skončil (po čemž jsem jistě ve skrytu duše toužil).
Jak to asi dopadlo, je jasný, jinak bych sem nepsal. Takže Diavel ve verzi Stripe - modrá metalíza (Stripe se dělal ještě v červený), ve stejné barvě rám a přes celou motorku bílej "rychlopruh a bílý ráfky (jasně, když mám já kardanista něco pucovat od srágor z řetězu, tak ať je to bílý)". Na AC Cobra mě ta kombinace nepřekvapí, ale proč tuhle kombinaci zvolila Ducati, to netuším - třeba mi to někdo v komentářích vysvětlí.
Předchozí majitelé asi víc leštili než jezdili, takže nějakých 7000 na tachu, mraky doplňků v carbonu (mraky=půlka, protože tu druhou samozřejmě postupně dokupuju), doplňkům vévodí velký větrný štít. Ten sice z některých úhlů vypadá na motorce divně, ale přispívá k jízdnímu komfortu.
Motorka delší dobu stála, takže nový gumy, nová baterka, nějaký ten servis a jaro mohlo začít.
Než se dostanu k tomu, jak to jezdí, tak si dáme to intermezzo, na který všichni jistě čekáte. Cca po měsíci radostného ježdění a ujetých 1000km v tom začalo nějak chrastit a tak nějak to přestalo táhnout. Myslel jsem si, že jsem to odstavil včas, ale pozdější vypuštění oleje a rozborka motoru ukázala fatal error (klika off, ojnice off a nevim co všechno, bo tomu uplně nehovim), každopadně jsem dojezdil. Možnosti byly v podstatě dvě, dát to do šrotu a nebo to nechat opravit. Jak jsem psal, italka, emoce atd., takže jako pravej srdcař (nebo debil) jsem šel cestou opravy v ceně další motorky. Už to zas vrčí, tak uvidíme, jak dopadne další dějství.
A teď k tomu, jak to jezdí, když to jezdí. Je to Ducna a jako jedna z mála i celkem pohodlná.
Motorově pro mě nezvyk, ale strašná návykovka. Do 3-4 tis. se to tak nějak hádá, jestli jo a nebo ne, jakmile je tam 5, 6 tis. už to táhne jako lokomotiva, díky vykrojenému sedlu je posaz hodně jistý a není kam sklouznout, takže dál 7,8 tis. je to fakt síla, která neustále roste, těsně před omezovačem to ještě ukáže, jaký to má koule, pak omezovač a další kvalt to samý.
Podvozek pro ultimátní hráče asi nebude, stejně jako 240tka guma vzadu, ale jízda je stabilní, náklony i přes tlustogumu vzadu taky, ale je to prostě jiný než naháč. Řidítka tak akorát výška i šířka, což se ale nedá říct o budících spočívajících ve 2 displejích, jeden níž než druhej, takže za jízdy (i s ohledem na štítek) na tom vidět není nic, natož takový detaily jako otáčky, rychlost a kvalt.
Palubní PC má celkem bohatou nabídku v menu až na takový fičury, jako je laptimer. No moje nastavení končí přepnutím palivový mapy a nastavení protiprokluzu, kterej i na nejmírnější stupeň zasahuje při méně citlivé práci s plynem celkem často.
Z brzd by si ostatní mohli brát příklad, radiální Bremba podávají skvělý výkon a dávkují se dobře.
Do města to kvůli chování motoru v nižších otáčkách úplně není, ale přiznám se dobrovolně, že i tak se na ní občas do práce svezu.
Ohledně cestování, pokud někomu nevadí, že se na to nedá nic dát (protože přeci nebudete sundavat ten masérskej dekl ze zadního sedla v barvě moto, natož na to montovat nějaký zavazadla) a vystačí si s plavkama, pasem a kreditkou, tak bych v cestování, s ohledem na velkej štítek a solidní posaz, neviděl zásadní problém. Akorát vám teda bude večer solidně dunět v hlavě a budete mít vytahaný ruce, protože nevyužívat lokomotivního potenciálu motoru prostě nevydržíte.
Jak to svítí nevím, protože jsem po tmě nikdy nejel, ale přední LED pruh jako parkovačka je cool a zadní dvě svislé LED obsahující koncová světla, brzdy i blinkry jsou prostě megacool 
Bezklíčkový startování asi nikoho v dnešní době nedojme, ale optikou roku 2011, taky cool, stejně jako start button skrytý pod posuvným knoflíkem "chcípáku".
Na shrnutí kašlu, bo sem to stejně nikdo nedočet.
-_-_-EDIT 2021 - už to zase jezdí:
Po fatal erroru v podobě motoru líznutýho na klice už to zase frčí, takže tu máme malý update.
Závadu jsem popisoval výše, její ekonomickou smyslupnost taky
Každopádně, na jaře jsem si prošel očistcem v podobě záběhu nově poskládaného motoru, takže prvních cca 700km držet motor kolem 4-5 tis. otáček, pak jsem začal lehce přidávat kolem 6tis. a od 1000km už jsem nechal otáčkoměr stoupat až k nějakým 7500km.
Proběhla výměna oleje a na rozdíl od posledního vypouštění v něm tentokráte neplavou částečky šál a klikovky, takže OK, výměna a tradá jezdit v "normálním" režimu.
U slova normální je potřeba se na chvíli pozastavit, protože motorka prakticky žádný normální mód nemá. K dispozici jsou 3 palivové mapy:
URBAN - u tohoto "městského" modu svítí na displeji údaj 100, což je počet koní, který je k dispozici a reakce plynu je pro potřeby jízdy po městě nebo v dešti nejméně intenzivní. Tento mód jsem při zajíždění poznal více než dobře a závěr je, že ani při nižších otáčkách či rychlostech žádný velký význam nemá, naopak mi motor přišel ve spodních otáčkách ještě ucukanější kvůli pomalejšímu přechodu do těch středních a vyšších. V dešti tězko říct, tam asi smysl krotit pravé zápěstí má, ale podle mě se to rain jmenovat nemůže, protože v dešti na tom asi nikdo nepojede.
TOURING: zde už na displeji svítí 162low (low má asi znamenat, že se jedná o nějaký ospalejší koně), ale ve skutečnosti už tenhle mód aktivuje vcelku slušný inferno, výkon narůstá lineárně (vynechám-li první 4 tisíce otáček, což je v podstatě takovej volnoběh) a od 6 a dále od 7.5tisíce už je to raketa na dvou kolech.
SPORT: je jen takové marketingové označení, protože tam zřejmě nešlo dát HELL nebo NUCLEAR, zde nám na displeji svítí opět 162, ale s přídomkem High, takže plná palba, samej plnokrevník, nejostřejší reakce plynu a nejmenší korekce kontroly trakce. Nárůst výkonu je ještě o něco ostřejší a od středního spektra otáček v podstatě platí, co na plynu, to na zadním kole, žádná prodleva, je to tam prostě hned. Kolik přidám, tak to letí, na nic se nečeká.
Při ubrání plynu motorka celkem slušně brzdí motorem a občas hezky zapráská do (zatím sériového) výfuku.
Sedlo Ducati performance je sice trochu vyšší, abych se tam se svojí výškou nekrčil, ale taky je (na cruiser) docela tvrdé, první hodina v sedle OK, druhá už je trochu znát a pak stejně dojde benzín, takže sesedat.
Když jsme u paliva, tak při takové ostřejší kochačce se mi rezerva rozsvítila po cca 175km, takže dojezd nějakých +-200km, při tahání to vidím na dojezd nějakých non-cruiserovských 150, možná míň
Jo a taky to asi není úplně dělaný na posez s nohou velikosti 46, protože úplně nemám kam dát pravou nohu, tak jsem během tréninku zatáček v motoškole totálně ubrousil pravej slider na botě a ještě trochu boty (ne, nejezdil jsem na lachtana) - fotku dám do galerie. Tudíž podvozek by chtěl, gumy taky, ale stupačka, popř. bota je tam v náklonu celkem rychle.
Motorka je hodně zábavná nejen díky masivnímu zátahu V2 motoru a zvuku, ale určitě potěší i někoho, kdo rád sbírá palce nahoru, protože těch cestou uvidíte opravdu hodně.
Tak resumé?
Snad už jsem v servisu pozdravil všechny a tak důkladně, abych tam zas chvíli nemusel. Diavel je srdcařina, designová potvora, co má asi jeden z posledních "klasických" Duc motorů (i když už bez suché spojky), jak to vypadá, tak to jede a jak to jede, tak to žere. Poučka o opici a banánech zde platí, bez výjimky.
-_-_-EDIT 2022 - už to zase NEjezdí:
Jako nevim, co tahle motorka komu udělala, respektive co jí kdo udělal, nebo co já jsem v minulým životě komu udělal, ale pro čtenáře zde máme další fail do deníčku.
Po jarním výletu na Sardinii, kde jsem najezdil krásných a prosluněných 1.111km jsem dopřál Diavelu servis a nový obutí. Diavel poté tak trochu odpočíval v garáži, až do konce července. Pak jsem na něj sednul a vyrazil.
Ten, kdo se mi směje, že u týhle motorky mají výlety akční rádius cca 50-70km od baráku a nejlíp s kámošem, co má dodávku na telefonu...má asi pravdu
Ano, dojel jsem do Příbrami, kde jsem byl nucen zastavit na pumpě, protože se mi uvolnilo zrcátko a vlálo mi na řidítku jako vlajka. Slezu z motorky a ejhle..celej zadek od oleje, (nová) zadní guma taky komplet od oleje, vlastně všechno od zadního válce až po SPZ od oleje. Respektive první podezření padlo na chladící kapalinu, protože jsem to od Prahy celkem hnal, abych si projel Brdy ještě za světla. Konzistence byla ale jasnej olej, tak si říkám, OK, tak to máme zase jeden motor mínus...
Strach mi už nedovolí motorku startovat, stejně bych vykoumal kulový a tak beru do ruky telefon a začínám řešit transport sebe a stroje buď do místa A odkud jsem vyjel a nebo do místa B, kam jsem původně směřoval.
Konec července, 8 hodin večer, takže na mojí otázku: Nejsi na dovolený, nebo nalitej..mi prvních 5 kamarádů odpovídá, že obojí. Takže dodávka ani vlek nebude. Tudíž jsem moto nechal v Příbrami svému osudu na pumpě pod střechou a domů se vezu autem s klukama, co neměli nic lepšího na práci, než pro mě zajet. Celou noc jsem nespal a chlácholil se tím, že šlohnout mýho Diavela v tomhle stavu by byla spíš pomsta než pěknej lup.
No, abych to zkrátil, druhej den moto vyzvednuta dodávkou. Štěstí v neštěstí bylo hned 2x. První bylo, že jsem to na tý gumě od oleje nezahodil a druhý, že to nebyl olej z motoru, ale ze zadního tlumiče, pro kterej byla nejspíš poslední kapka nerovnost na na D4, kterou jsem přeletěl v asi tak trojnásobný rychlosti, než bylo nutný. Takže motor tentokrát výlet přežil. Tlumič taky nebude žádná láce, ale co...když musíš, tak musíš...
-_-_-EDIT 2023 - už to zase jezdí + montáž doplňků:
Opět je na místě velké díky pánům z Rossomoto. Tlumič prošel repasí a motorka už čeká v garáži na zahájení sezóny 2023.
Za loňskou sezonu najeto 1.592km, což je slabota, když vezmu v úvahu, že z toho 1.111 padlo za 5 dnů v dubnu na Sardinii.
Protože čekání na opravu bylo dlouhé, tak abych se nenudil, sehnal jsem další dva doplňky Ducati performance. Místo velké cestovní plexi výlohy (kterou všichni hanili) jsem pořídil malý carbonový štítek. Velký štít fungoval perfektně a ani jeho vzhled mě neurážel, ale má taky dvě velké nevýhody. První byla ta, že s mojí výškou mi trochu překážel ve chvílích, kdy jsem se na motorce potřeboval v náklonech drobet hýbat, zvláště když se jde z jedné zatáčky do druhé. Druhá nevýhoda plyne paradoxně z toho, že štít dobře odvádí proudící vzduch - člověk úplně přijde o pocit rychlosti, což je na týhle motorce docela problém...od malého štítku si tak slibuji větší kontakt s okolím, jak se na "naked" patří a tím i snížení průměrné cestovní rychlosti někam k příčetnějším hodnotám.
Dalším doplňkem jsou hliníkové hefty Ducati performance. Na obrázku dokonalé, když přišly, trochu mě zarazilo, že nejsou pogumované, jak vypadalo na obrázku, ale celé z kovu. Inu co, bude to změna. Co mě překvapilo ještě více - byť to z obrázku i pohledově vypadá, že mají pravidelný válcový tvar, tak ejhle, on ten tvar je spíše konický a zepředu jsou sice nepatrné, ale dotykem seznatelné vybrání pro prsty (asi). Inu jsem zvědav, jak to bude fungovat. Padly již první sázky na to, kdy tam půjdou zpátky gumové, tak uvidíme. Je fakt, že na moc Diavelech jsem tenhle doplněk neviděl.
Fotky doplňků přidávám do galerie.
Těšte se na pokračování, co mi ta mrcha v roce 2023 zas připraví.
Ahoj,tak sem to dočetl až do konce.Moc hezky napsaný-super.Dík za koment a samozřejmě 10 bodíků.
Aaale docetl.Takze jeste to shrnuti.
Akorat cervena je cervena
Diavel se mi líbí moc, ale v horší barevné kombinaci jsem ho asi neviděl:(
Já taky dočetl a cetlo se mi to krásně. Me se to v tech barvach libi moc a jednou jsem mel moznost jet na xdiavelu a musim rict, ze je to fakt pecka. Diky za článek a hodne krasnych km
Fascinující. Snad první člověk který spojil ve své garáži tak rozdílné světy.
Diavela jsem měl tu čest, takže s recenzí souhlasím. Překvapil mě ten motor, zřejmě páteční kus.
Jinak, ta barevná kombinace mu opravdu sluší...