Dalším cílem naše výletu bylo vodní dílo Gabčíkovo. Naposledy jsem o něm slyšel jako malý kluk, když ho budovali ještě za Československa. Ráno po snídani jsme vyrazili směr Velký Medér kde byl kamarád Pavel na letošní Velikonoce se čachtat v termálech. Měli jsme jet spolu, ale já to tvůli několika důvodům zrušil. Hlavně kvůli počasí, protože jsem chtěl jet právě na to Gabčíkovo, ale na motorce, ne autem. Dnes to vyšlo, počasí bylo parádní. Tak že krátká zastávka na Medéru, ještě, že jsem tam nejel. Vůbec se mi tam nelíbilo. Prostě město vypadající spíš jako vesnice a u toho lázně. Ty byly teda asi to nejhezčí. Silnice všude rozbité, viditelná bída místních. Připadal jsem si cestou sem i tady jak někde v Rumunsku. V místních stáncích jsem nakoupili koření domů jako prezenty a hurá směr Gabčíkovo. To už bylo jen kousek. Pavel si ho moc prohlížet nechtěl. Dojel přes hráz, tam to na parkovišti otočil a že zase jedeme zpátky, protože na věž je to pěšky moc daleko. Tak jsme jeli. Já bych to došel. Samozřejmě, že nás odtamtud vykázali, protože je všude zákaz stání a k tomu je určené právě to parkoviště na kterém jsme přistáli poprvé. Jen že Pavel že nééé. To nebyla moje představa. Já si to chtěl projít, vyfotit a pokoukat. Opět nastalo známé, jedééém, co tady atd. To mi připomělo náš loňský výlet a vlastně kterýkoli jiný. Vždycky je to stejné. On jen jede, vidí dělící čáru a krajnici. Nikdy se nikam nejde a ani nechce jít podívat. Tak že jsi všude, ale nevidíš nic ! To mě fakt nebaví ! Tak že jsem zaparkoval motorku, nechal jsem Pavla Pavlem a v klidu si šel projít dílo. Bohužel nám dvě lodě těsně před naším příjezdem zdvihacími komorami propluly, tak že o tento zážitek jsem přišel. Na cestě zpátky jsem se stavili opět na Medéru v jedné již pro Pavla známé restauraci. Zrovna tam byla i svatba. Cesta zpátky byla přes Komárno. Těsně za starým mostem jsem málem ztratil svůj nový poměrně drahý interkom. Nebýt toho, že jsem zde chtěl zastavit a udělat si fotku a nehnal se za Pavlem, který už byl zase někde v prdeli, protože děsně pospíchá a zastavit se nikde neumí tak jsem měl po něm. Naštěstí vydržel, volně se houpal na kabelu do sluchátek. Ale to byl poslední okamžik do zastavení. Jinak byl někde Bůh ví kde. To by se ten výlet pěkně prodražil ?! Tak že jsem opět nechal Pavla Pavlem a v klidu si projel oba mosty, udělal pár krásných fotek ze kterých mám radost a doma jsem mohl ukázat kde jsem byl. Na penzion jsem pokračoval úplně v klidu po vedlejších klidných silnicích úplně sám a dojel jsem taky. Zaparkoval jsem motorku, dal jsem sprchu a vyrazili jsme do naší restaurace na večeři. Opět slovenská klasika - brynzové halušky. Hodně jsem přemýšlel jestli se je mám objednat. Jak to nejím, tak musím říct, že byly vynikající.
Konečný stav km: 57 576 km
Ujeté km: 252,6 km
-
Vstupní brána termály Velký Medér
-
-
-
V.D. Gabčíkovo
-
-
-
-
-
-
Technický popis v.d. G.
-
Technický popis v.d. G.
-
Nový most do Maďarska u Komárna
-
-
-
Z Maďarska na Slovensko
-
-
-
-
Tak zase na Slovensku
-
-
To je barev
-
A jde se do hospody
-
Naše tradičné slovenské jedlá
-
-
Brynzové halušky
-
Počáteční stav
-
Konečný stav
-
Ujeté km
-
Trasa
-
Vodní dílo Gabčíkovo
