Jawa 50/588 Robby (2009)

Jedná se o malý motocykl výrobní řady 588, rám je z Jawy Moskito, motor je čtyřdobý o objemu 49ccm a pochází z Betky.

Výška jezdce: 178 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Derbi Senda 50: důvod neuveden

První dojmy - Na padesátku velice dobrá jízda. Vzhled je to, co mě přesvědčilo ke koupi motorky. Podle kladných reakcí ostatních motorkářů jsem rád že jí máme. Navíc mne zdraví motorkáři což o něčem svědčí :)). Škoda jen že spousta lidí o této motorce neví.

Recenze

Po letech přišel nástupce Pionýra - Jawa Robby 50, i když tyto dva motocykly spojují jen nápisy Jawa a cílová skupina mladých lidí, kterým má určitě co nabídnout. Vzhled je první věcí, která se hodnotí. Ten se podle mého názoru určitě podařil. Potvrzovali to i otáčející se hlavy lidí podél cesty. Měla na tom velký podíl výrazná červená barva v kombinaci se stříbrnou. Jen palivová nádrž by si zasloužila dvě mínus, protože rušila jinak pěkný celek.
Vliv na to, že se hlavy okolo cesty otáčely, měl i dostatečně sytý zvuk čtyřtaktu ve vysokých otáčkách. Čtyřdobá padesátka se v našich končinách často nevidí. Stejně se divili i všichni, kteří značku Jawa poznají podle staré u nás jezdící produkce. Někteří byli přesvědčeni o ukončení výroby motocyklů Jawa v podniku Týnec nad Sázavou a byli mile překvapeni při vysvětlení, že Jawa stále produkuje motorky a kromě "nesmrtelné tři a půly" má ve svém výrobním programu čtyřdobou 125-ku nebo takovou zajímavou 50-ku.
Malý čtyřdobý motor je sice z produkce čínské firmy, ale jeho konstrukční základ ještě v sedmdesátých letech položili inženýři firmy Honda a dnes se vyrábí ve stotisícových sériích, což může svědčit o jeho spolehlivosti. Motor ožívá při prvním našlápnutí nebo lépe řečeno prvním pohybu startovací pákou. Mnouhem častěji jsem k tomu účelu používal černé tlačítko na řidítkách. Jawa s elektrickým spouštěčem, přiznám se, že jsem měl při jeho používání smíšené pocity. Po nastartování se z výfuku začalo ozývat hluboké bublání připomínající velké čtyřtaktní enduro a z motoru znělo příjemné tiché svištění rozvodového řetězu. Opravdu povedená je přední maska světlometu, která jako první upoutá na okolojedoucím motocyklu otáčkami zvuk postupně měnil na vysokootáčkové vrčení, které při maximu (přibližně okolo 9000 ot./min.) už produkovalo decibely, na které by mohl být hrdý i objemnější motocykl než padesátka. Čtyřdobá pohonná jednotka má oproti konstrukčně jednodušímu dvoutaktu mnoho výhod, z čehož asi největší je nabídka výkonu už od nejnižších otáček. Ten k mému milému překvapení projevoval i na 50-ce Robby a čtyřka se po úplném zpomalení skoro k zastavení (5 km/h) dokázala po přidání plynu z toho vytáhnout s mírným zakašláním a od rychlosti 15 km/h to šlo nahoru už plynule bez prskání. Při jízdě sólo to znamená minimální řazení a žádné nutné točení motoru do otáček před zařazením vyšší rychlosti, tak jak to bylo u jeho dávného předchůdce Pionýra. Jedním z nedostatků testovacího modelu byl příliš do pomala naladěný sekundární převod. Zadní ozubená rozeta byla příliš velká, naštěstí u dovozce Jawy na Slovensko není problém obstarat menší, která dodá Robbymu svižnější rychlosti. I když ani testovaný stroj nebyl nejpomalejší, 50-ka šla v pohodě a když člověku není líto srdcervoucího řevu jeho motoru, vyšplhá se ručička tachometru těsně nad číslo 65, což už je pro začínající mládež možná až příliš. Rychlejší sekundární převod by mu seděl lépe, protože bych nemusel čtyřku zdímat nadoraz a motůrek by takového zpřevodování jistě utáhl, když jednička byla tak pomalá, že jsem se pravidelně rozjížděl na dvojku. Když jsme u převodovky, je třeba vzpomenout ještě malou odlišnost v uspořádání jednotlivých převodů. Ty se řadí od prvního až po čtvrtý všechny dolů, přičemž neutrál je až nad jedničkou, takže se mi zpočátku někdy stalo, že místo přeřazení na vyšší stupeň zařval nižší, v lepším případě neutrál.

Co se týká podvozku, Robbymu v tomto ohledu není co vytknout. Přední vidlice z produkce firmy ČZ byla dostatečně stabilní, při brzdění se téměř vůbec neponořovala a ani při prudkém průjezdu větší dírou v cestě nebo při menším skoku nešla na dorazy. Podvozek měl také dobrou oporu v brzdách, hlavně přední jednokotoučová (třmen stejné značky používají i motocykly Derbi) byla jak v účinnosti tak i v oblasti dávkování výborná, ale bohužel nenašla dostatečnou oporu v přední úzké sériové pneumatice. Její výměna za kvalitnější není finančně náročná.
I přes několik vzpomínaných nedostatků jsem si Robbyho oblíbil jako vlastního, a to i pro nízkou spotřebu paliva malého čtyřdobého motoru. I když nesplnil výrobcem udávaných 1,4 litru, naše průměrná spotřeba 1,8 l/100 km je víc než výborná. Tento malý nárůst je odrazem poctivého testování všemi možnými cestami s různou úrovní stoupání, jezděním ve dvojici a častým městským provozem. Spotřeba byla dokonce tak nízká, že uzavřený palivový kohout jsem si uvědomil až po ujetí 3/4 kilometru. Výhodou čtyřtaktu je také to, že cenu benzínu nezvyšuje přimíchávání oleje tak jako u dvoutaktů, takže při mimoměstském provozu s natankováním benzínu za stovku si můžete udělat 200 kilometrový výlet. K tomu už není co dodat.