Honda CB 1000R (2009)

Honda...pět písmen, a za každým je nějaké synonymum kvality, nezáludnosti a zároveň výkonu na rozdávání. Hodná, ochotná, nezáludná, dobrácká, asertivní.

Více fotografii

Výška jezdce: 174 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha FZ1 N: Za dost ojetou a obouchanou mašinu chtějí lidi cenu z Marsu.
Kawasaki Z 1000: Když jsem na to sednul, jako bych rajtoval na kusu nábytku z Ikei.

První dojmy - Respekt. Lehce s řídítky, s plynem opatrně jako s nabitou flintou. Po 10 kilometrech zkušební jízdy jsem přijel a měl jsem v helmě dost porno výraz. Tahle mašina asi padne napoprvé do ruky devíti z deseti pilotů. A to jsem kupoval strojek bez katalyzátoru a originálního výfuku, navíc s kolečkem lehčím o 1 zub.

Motorku bych doporučil pro - Klidně pro začátečníka s velkým řidičákem na mašinu. Tenhle stroj je nezáludný a klidný, a když udržíte ego na uzdě, těch 92 kilowatů na klice v pohodě pokrotíte. Nic-mé-ně...zapomenete se s plynem a najednou máte řídítka na vodě a přední kolo ve vzduchu. Resumé - dnes ze velmi slušné prachy, při troše štěstí (jako já) seženete tohohle naháče ve velmi dobrém stavu a od slušného majitele, navíc prodaného u nás českým dealerem Hondy.

Doplňky na motorce - Kufr či kufry? Ani náhodou. Takovou mašinu si s kufrem fakt nedokážu představit. Namontovat ten furniture na tuhle Hondu by bylo čiré rouhání, hřích a vůbec prasárna. Vyhodil jsem originální páčky z kovaného hliníku, protože mi neseděly do pazourů. Okamžitě po prodeji jsem přezul na nové Batlaxy. Víc tam dávat asi nemá cenu. Jezdí to, troubí to, zatáčí to, brzdí to. Místo eloxovaných kravin si raději koupím pořádný hadry, boty a helmu. Ale přeci jen, uvažuji o power commanderu a poslání na brzdu. Příští rok? Tak určitě! Už tam byl výfuk MIVV. Mechanici u nás v servisu mě donutili vyndat dB killer. Představte si, že máte vzadu rozžhavenou mikrovlnku, vrazíte do ní kilo popcornu a otočíte pravým heftem v režimu čumte všichni, co ta Honda dovede. A pak ho jemně přivřete...

Recenze

Proč tahle mašina? Protože Honda. Protože litr je litr. Protože moje stará CBF 600 šla dělat radost někomu jinému. Protože lepší a stavitelný podvozek. A protože ten šuriken vzadu, z toho jsem byl paf už dávno a děsně jsem to chtěl.

Jízda - no problem. Tahle Honda je hodná (ostatně všechny Hondy jsou nájs) a je to znát už při manipulaci. Nevím, co ti inženýři japonský dělali, ale ta mašina je subjektivně lehčí než ta moje stará CBF 600. Ostatně za jízdy je to ještě markantnější. Těžiště je někde hluboko pod vámi a motorka si zatáčí v zásadě na pomyšlení.

Motor - no co už na to říci. Klasika, dole a ve středu přítulný a hravý, nahoře blázinec a furt ležíte na řídítkách, protože přední kolo asi žere viagru.

Brzdy - pístků dost na to, aby jste tu holku, pakliže jí rozdivočíte, vůbec zastavili.

Podvozek - kapitola sama o sobě. Tahle Honda žere kanálová víka ke snídani. Sedím výše než na CBF, v takovém battle módu, plastová ochrana nádrže umožňuje navalit cejchu dopředu a pošeptat té holce pojď lásko, svalíme se spolu do křoví. V případě, že vám při šmachlování s plynem ujede prdel do polohy a la vache, zadní část sedla funguje jako pohodlná zarážka. Polohy stupaček a celkově celý posez při mojí postavě značka ideál. Netřeba přepákování ani žádné jiné fičury. Možná ještě shodit tak 5-6 kilo by to chtělo, abych se na ní vrtěl rychleji.

Spolujezdec - ale no tak, sorry, stupačky jsou v šuplíku a sháním krovku.

Úložný prostor - zapomeňte, že si tam dáte helmu. Vlastně tam nedáte kromě lékárničky, reflexní vesty a deseti deka nářadí nic.

Spotřeba? Cháchá!

Servis - neřeším, mám kancelář vedle motoservisu Honda. Vlastně přímo za zdí.

Poruchy - já nevím, předchozí majitel se dušoval, že nic.

Cestování - nevím, jezdím kolem komína. Ale na dálnici jsem to zkusil, nedalo mi to. Výsledek nad očekávání dobrý - když si na to dáte nějaké to mikroplexi, určitě s tím někam dojedete. Třeba na okruh, kde to všechno sundáte a půjdete se jásavě a slastně vyválet do kačírku.