Kawasaki Ninja 1000SX (2020)

Kawasaki Ninja 1000 SX – aneb motorka, u které opravdu platí slogan „to nejlepší z obou světů“.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:K2 moto (Braník) - Příjemné, solidní a flexibilní jednání a to nejen při úvodním prodeji.

Výška jezdce: 190 cm

První dojmy - První dojmy byly pozitivní a přesně takové, jaké jsem čekal. Jen s jedním malým překvapením na prvním semaforu. Ale o tom se dočtete níže.

Motorku bych doporučil pro - Jestli se koukáte po sportovním cesťáku, máte rádi sportovní jízdu (stupačky už mám obroušené), ale občas děláte delší výlety (třeba i na víc dní), tak bych vám rozhodně doporučil si zajít k dealerovi Kawasaki. Třeba i právě do K2 Moto v Praze, abyste se sami přesvědčili o pravdivosti sloganu „to nejlepší z obou světů“. Ne, není to takový univerzál, abyste ji vzali na šotolinu. Tahle motorka patří čistě na asfalt, jinak se na té šotolině budete válet i s ní. Svého rozhodnutí nelituji a myslím, že tahle motorka pro mne osobně dává velký smysl a její poměr cena vs. výkon je super. Motor nemá takovou sílu jako některé špičkové agregáty konkurence, ale je léty vývoje dotažený k dokonalosti a se 142 koníky brzdou provozu rozhodně nebudete. Síla této motorky je v jejím celku a jak vše zapadá do sebe.

Doplňky na motorce - Instalované doplňky, tedy co stojí za zmínku:

Padák – ochrana motoru – přímo originál Kawasaki. Myslím ale, že stejnou a podstatně lacinější parádu udělá něco od rutan.cz

Vyhřívané gripy – podrobně se o nich zmíním dole v textu. Dobré, ale za ty peníze nejsou dokonalé. Kdo však někdy promokl nebo jel za chladna ví, že mít ruce v teple je mnohem lepší a bezpečnější než je mít zkřehlé zimou.

USB zásuvka „na palubce“ – od Oxfordu, ale namontována přímo u dealera Kawasaki. Originál USB od Kawasaki máte montovánu pod sedlo spolujezdce. Takže kdybyste si chtěli napojit telefon nebo navigaci uchycenou vepředu, tak budete muset táhnout kablík přes půl motorky a navíc si uberete prostor pod sedlem. Na palubku vám Kawasaki nabídne cigareťák. Sorry, to je řešení jako z minulého století.

Držák na GPS – na který jsem si uchytil svůj adapter pro Quad Lock. Bohužel, na řídítka nejde nic moc chytit. Možná jen do středu brejlí ... ale já se s tím nechtěl babrat.

Větší tmavé plexi – dobře chrání proti větru, ale není to zase tak zásadní. K té bílé motorce ale sekne, že je zatmavené.

Screen-dash protektor – jinými slovy – krycí průhledná fólie na displej bránící poškrábání. Tady bych osobně doporučil – pokud se rozhodnete pro originál od Kawasaki, tak si to nechte nalepit přímo u dealera, jinak bych doporučil second skin od R&G (https://www.rg-racing.com/browsebike/Kawasaki/Ninja_1000SX_/2020/DSP-KAW-011CL/). Výhodou je, že v balení dostanete rovnou dvě fólie a aplikují se „na mokro“. To dává mnohem větší šanci, že to nalepíte správě, případně že to můžete hned upravit.

Výfuk Arrow – Indy-Race Aluminium „dark“ silencer. Není to úplný zázrak – jak designově, tak zvukově. Tu hrůzu z výroby jsem ale nemohl rozdýchat a za Akrapovic si u Kawasaki řeknou v ceníku přes 27 tisíc. Krom toho, tady si po velmi snadné úpravě můžete vyndat dB killer.

Recenze

Než začnu psát o samotné Kawasaki Ninja 1000 SX, tak podrobněji zmíním, z čeho jsem vlastně vybíral. To bude možná trošku zábavnější, protože je to docela rozptyl:

Ducati Multistrada - první varianta byla se vrátit k mé milované Ducati a vzít si novější model Multistrády. Výhoda by byla, že bych motorku znal, stejně jako lidi z pražského zastoupení Ducati. Vždy jsem tam měl jen ty nejlepší zkušenosti a doslova osobní přístup. Obávám se, že tohle už jinde nezažiji. Kdo nezná, nepochopí. Ať si kdo chce co chce říká, já na ně nedám ani slovem dopustit.
Nevýhoda by byla – že bych nezkusil vlastně nic zásadně nového. A stejně vím, že se k Ducati zase jednou vrátím, jen si prostě potřebuji „vrznout“ i mimo domov.

BMW S1000XR – byl jsem na ni moc zvědavý, jelikož letos (2020) vycházel přepracovaný model. Ale jak to u BMW a mě bývá, nemáme na sebe prostě štěstí. Na motorku jsem si sedl na výstavě v Brně a bylo jasné, že není pro mě. Vystavený šedý kousek vypadal tuctově a plastově, což ale nebyl hlavní kámen úrazu (mají ji i v červené). Problém byl tvar sedla. Sice mi řekli, že tam mají snížené provedení, které je více vybrané, ale já se do něj prostě pohodlně nevlezl. Buď jsem musel být úplně nalepený na nádrži (a asi víte čím) nebo když jsem se posunul dozadu, tak mě tlačily boky. Bylo to jako sedět na příliš malém nočníku. Asi mám velkou p*del. Přitom menší provedení F 900 XR bylo co se sedla týká úplně v pohodě. Velká škoda pro mě a velké štěstí pro moje konto.

Suzuki GSX-S1000F – motoricky to bude asi hodně zajímavé, ale již od pohledu jiskra nepřeskočila. Zepředu vypadá divně (divné ouška u světel), na zadní sedlo by se pořádně asi nedal umístit žádný bágl při cestování, nenastavitelný štítek, atd. Trošku na ní jde vidět zub času. Rozhodně je to ale value for money.

Triumph Tiger 1200 – výhoda – zůstal bych u Triumphu a tříválce. Vše dobré co se říká o tříválcích je pravda. Jenže Tiger je asi spíš cesťák než sporťák. Nevěřím, že by tak dokonale kombinoval sportovnost a cestovnost jako Multistrada. Takže bych byl asi zklamaný.


Kawasaki Ninja 1000 SX
Moje první setkání s Kawasaki, respektive s modelovou řadou Ninja 1000 SX bylo s poněkud starším modelem – Z 1000 SX, tuším ročník 2015 (s černou maskou). Bylo to, když jsem si vybíral předchozí motorku. První dojem byl ovlivněn faktem, že jsem byl zvyklý na dvouválcové motory do „L“. Motorka na mě působila jako naprostý pohodář se sametovým, ale poněkud charakter postrádajícím motorem, u kterého je jedno, zda tam máte zařazenou 3ku nebo 6ku. Do zatáček šla hezky, ale bez přílišného elánu.
Takže nakonec jsem si vybral motorku jinou ... a to hodně jinou - Triumph Speed Triple RS. Naprostý raubíř, skvělý řadový 3válec, spousta charakteru a zábavy. S tou jsem něco pojezdil, užil si legraci a zjistil, že jsem z ní po delších trasách docela utahaný a pak už na ní plandám. Bylo to prostě jako když si obujete na nohy utažené tretry – na 100 metrový sprint úžasné, na 400ku ještě skvělý, ... ale na delší běh už vás začnou nohy bolet. Takže jsem se domluvil s bratrem, kterému se Speed líbil, posunul jsem mu ho a šel si více méně na jisto pro Ninja 1000 SX s tím, že si to bez problémů občas prohodíme. Prostě oboustranná výhra.

Mělo to i tu výhodu, že předchozí Z 1000 SX neměl pár věcí, které by mi chyběly – hlavně pak quick shifter. Navíc vyhřívané after-market gripy (Oxford) s bazmekem na ovládání nevypadaly zrovna hezky. Laufy na obou stranách sice zajímavé, ale při čistění řetězu asi nic moc.

Nicméně – ze Z 1000SX se stala Ninja 1000SX a z majitele Triumphu se stal majitel Kawasaki.

Úvodní dojmy – na prvním semaforu s červenou jsem málem nezastavil. Z části kvůli tomu, že jsem si ho všiml na poslední chvíli, z části proto, že brzdy nebrzdily. Docela mě to zaskočilo. Věděl jsem už z dřívější zkušenosti, že to nejsou úplně Bremba, ale tohle mě až vyděsilo. Naštěstí to bylo jen tím, že si prostě potřebovaly „sednout“ a teď funguji naprosto v pohodě. Zajíždění motorky je utrpení, pokud to budete dělat poctivě – prostě jezdíte na litrové motorce a předbíhají vás dodávky a odvážnější střelci na skútrech. Jak ale můžete točit alespoň do 6 tisíc – tak už rozumně držíte tempo. První garančka je v 1000 km a pak už více méně můžete tahat jak potřebujete.

A teď už více k tomu, jaké to je mít a jezdit na Ninja 1000 SX. Prve ale o tom, jak motorka vypadá. Design je vždy věcí osobního vkusu, ale Z 1000 SX, respektive Ninja 1000 SX se mi vždy líbila. Jasně rozpoznatelný Kawasaki design - ostré, ale líbivé křivky, prostě vyvážená motorka. No, až tedy na jednu věc a tím je nový výfuk. To se chlapcům šikmovokým moc nepovedlo. Je to hrozný aparát a od začátku jsem věděl, že půjde dolů. Není moc hlasitý, ale na čtyřválec nezní nijak katastrofálně. Design možná funkčně čistý, ale pro mě trochu hůře skousnutelný. Nahradil jsem ho výfukem od Arrow. Není to úplná hitparáda, ale zatím moc laděných výfuků na nový model na trhu nenajdete a tenhle má alespoň velmi jednoduchý způsob, jak se zbavíte toho „robertka“ co se do něj ve výrobě musí strčit a zabíjí zvukový projev. Navíc si ho můžete vozit v podsedlovce, kdyby vám při kontrole příslušníci dělali problémy (přesně se tam vejde).
A ano, já vím - „Kawasaki zelená, na okrese jediná“ - a ta moje je prostě bílá. Líbila se mi i černá varianta, ale vzhledem k barvám kombošky, helmy, bot ... by ty zelené pruhy musely jít stejně dolů. Zjišťoval jsem to a jde to, jsou to jen nálepky. Takže horkovzdušnou pistolí nebo fénem zahřát a pak stáhnout, očistit, ... ale vlastně proč? ... bílá, bílá ... vyčisti si boty, v nich je tvoje síla ...

Tak hurá na motorku. Posaz naprosto pohodlný – i při výšce 190 cm . Sedlo příjemně tvrdé, ale zadnice z něj nebolí ani při delší cestě (což byla údajně slabší stránka předchozích ročníků). Mám poněkud delší nohy a i přesto je zalomení v kolenou naprosto pohodové i pro delší cesty. Prostě správně nastavený sportovní tourer. Nádrž je navíc hezky vybraná (snad více než u starších ročníků) a tak se při náklonu do ní můžete zespodu hezky zapřít. Řídítka nejsou zalomená dolů, spíš lehce víš, přikloněná k jezdci. To mi ze začátku dělalo trošku problém, protože jsem na to nebyl zvyklý a i teď mám pocit, že se do nich trochu více opírám vnější částí dlaní.

U těch řídítek ještě chvíli zůstanu, protože jsem si nechal namontovat přímo od Kawasaki vyhřívané gripy. Tady jde trošku vidět rozdíl v přístupu evropských a japonských výrobců. Z předchozí zkušenosti - jak u Ducati, tak u Triumphu to bylo vyřešeno mnohem elegantněji. Vše bylo integrováno do motorky – žádná bužírka z gripu, vše ukryté vevnitř a zobrazení na displeji. Na tohle u Kawasaki zapomeňte. Prostě je to takový „after-market“ přímo z výroby. Tlačítko zapínání vyhřívání vám po sobě třikrát, dvakrát nebo jednou blikne, abyste viděli intenzitu výhřevu. Nevím, jestli japonský inženýr předpokládá, že se za jízdy budete dívat na kontrolku na řídítku. To je až nebezpečné. Ale ano – hřejí.

Druhou věcí – a ta nesouvisí přímo s vyhřívanými gripy, ale s řešením plynové rukojeti, je fakt, že v něm máte tak půl až milimetrovou vůli, jako by měl grip trošku větší průměr než samotná řídítka. Na nerovnostech vám pak vůle může vadit. Já už to prakticky nevnímám, ale moc nerozumím tomu, proč to ostatní umí a Kawasaki to má řešeno takto.

Tak tam kopneme jedničku a jedem. Jízda na motorce je naprosto pohodová. Nechci psát, že je to motorka pro úplného začátečníka (pořád je to litr), ale rozhodně není záludná.Vše je servírováno plynulou, předvídatelnou formou. Průběh výkonu motoru je snad naprosto lineární a vibrace absolutně minimální, prakticky tam žádné nejsou. Navíc mám pocit, že se motor časem ještě více uhlazuje. Lineární průběh je na jedné straně příjemný, na druhé straně vám tam může chybět „kopanec“ nebo „špička“. Někdo to velmi ocení, jiný to naopak označí jako nudu, protože vás to nenutí pořád řadit. Musíte si to srovnat v hlavě podle sebe. Právě méně zkušeného jezdce to ale může lehce vytrestat, protože si neuvědomí, jak rychle se pomyslná rafička rychloměru dostala tak vysoko aniž by si toho všiml. K tomu přispívá i větrný štítek, který solidně odvádí hlavní nápor vzduchu. Dodatečně jsem si pořídil i ten větší, ale myslím, že v tom není diametrální rozdíl. Možná dokonce posbírá víc vzduchu a stejně mi ho při mé výšce, když je sklopený do nižších poloh, usměrní na horní část ramen. Je mechanicky stavitelný do čtyř poloh (páčka utopená dole), takže se to dá lehce korigovat sklon, nikoli však přímo za jízdy (i když ...). Mohu vás ale ubezpečit, že i s tím menším štítkem vás to z motorky nesfoukne dolů i v rychlostech vysoko nad 200 km/h.

Převodovka solidní , zažil jsem ale už přesnější. Hlavně Triumph měl fenomenální mechanickou odezvu. Na Kawasaki si musíte někdy dát větší pozor na křižovatce při vyřazení na neutrál. Můžete ho snadněji prořadit. Občas se mi i stalo, že při rozjezdu jsem musel převodovku přemlouvat, aby mi tam hodila jedničku. Vždy tam nakonec šla, jen si to někdy vzalo trošku víc úsilí. Ale aby nedošlo k omylu – řadí velmi dobře, jen se tu snažím trošku porovnávat.
Quick shifter funguje – čím jste víš v otáčkách, tím to jde plynuleji bez cukání. To ale není překvapení. Podřazování taky bez problémů. Tady jsem se trošku bál, protože jsem v recenzích nečetl jen samou chválu. Naštěstí se to nepotvrdilo. Osobně to střídám – někdy se spojkou (jde lehce a nenadřete se), jindy bez ní – podle nálady a situace.

Motorka je příjemně ovladatelná jak na dálnici ve vyšších - řidičák ohrožujících rychlostech, tak i v táhlých dlouhých zatáčkách, i těch utaženějších při nižších rychlostech. Když nemáte přesně zařazeno, nedá vám to sežrat a prostě vás zatáčkou protáhne. Navíc mám pocit, že oproti starším ročníkům jde trošku lépe do zatáčky. Snad lehce změnili geometrii a určitě i obuté S22ky odvádí kus práce. Ale zase – na té starší jsem nenajel tolik kilometrů, abych tu dělal nějaké velké závěry.

Na druhou stranu, takhle Ninja ale není zrovna vyzáblinka, takže její váhu při přehazování v zatáčkách ucítíte a rozhodně není tak agilní, jako třeba zmiňovaný Speed nebo jiné nářadí na blbnutí. Mně je to ale trošku sympatické, protože s tím tak trochu přichází pocit (možná falešný) jistoty a stability motorky. Opět – to někomu může, ale taky nemusí vyhovovat.

Jak jste odvážní právě s náklonem v zatáčkách pak můžete sledovat na displeji (případně i po jízdě v mobilní aplikaci na vašem chytrém telefonu). Displej samotný je barevný, na úhlopříčku však nepatří k těm největším – například v porovnání s Ducati, BMW, KTM, apod. To stejné pak platí co se změn vzhledu „budíků“ týče. Máte denní a noční režim (bílé vs. černé pozadí) a dvě skoro stejná grafická provedení. Tady jde zase vidět rozdíl v přístupu Kawasaki – funkčnost bez zbytečných blbostí. U Triumphu to bylo snad až extrémní a mohli jste si vyhrát s tím, jestli chcete kulatý otáčkoměr, proužek, nalevo, nahoře, atd.
Kupodivu, i přes ne zcela velké rozměry – je za jízdy naprosto, ale opravdu naprosto čitelný a přehledný, i když na něj svítí přímo slunce. Najdete tam vše co potřebujete na první dobrou a právem je označován jako jeden z nejlepších na trhu. Já jsem ale ze staré školy a šťastnější bych byl alespoň s analogovým otáčkoměrem, klidně doplněným o displej, tak jak to je třeba u H2 SX.

Když pak už zastavíte – tak si v menu můžete provést určitá nastavení – například signalizaci blikáním při dosažení určitých otáček, spárovat mobil s motorkou (právě kvůli mobilní aplikaci), citlivost kontroly trakce, apod. Jelikož motorka nemá elektronický podvozek, tak to tady nefunguje jako u jiných podstatně dražších motorek, kdy si na dvě kliknutí absolutně změníte chování celé motorky. U Ninja 1000 SX se holt musíte ohnout a udělat to manuálně. Myslím ale, že se moc nenadřete - hlavně u nastavení zadku – je tam kolečko. Pokud tedy potřebujete jet s batůžkem nebo batožinou, tak to přenastavíte během pěti sekund. Nejsem specialista na podvozky, ale pocitově bych řekl, že je to silnější stránka motorky – tedy alespoň pro průměrného jezdce, jako jsem já. Podvozek je jistý a cítíte z něj solidnost a to nejen na normálních silnicích, ale měl jsem z něj dobrý pocit i na okruhu (ne, že by tomu mé časy na kolo odpovídaly). Na dobrém asfaltu je cesta jako na obláčku, na nerovnostech a výmolech vás pak Ninja nenakope a nevytřese z vás duši. Za mne – naprostá spokojenost, jelikož i po celodenním výletě z motorky neslezu utahaný a domlácený.

Co však lze přenastavit pomocí kliknutí – a to i za jízdy – jsou jízdní režimy – sportovní, cestovní, na déšť a máte možnost si i uzpůsobit svůj vlastní. Nejde jen o změnu odezvy na vaši pravačku, ale i o úpravu citlivosti elektronických pomocníků. Režim pro déšť vám ubere výkon a motorka se stane ještě hodnější. Může to posloužit i někomu, kdo přechází ze slabšího stroje a ze začátku by se ještě necítil. Já většinu času trávím mezi sportovním a cestovním režimem – stejný výkon, jiná odezva na plyn a jiná úroveň „záchran“.

Jak jsem psal v úvodu – je to motorka která výborně kombinuje sportovní a cestovní aspekt do jednoho stroje, který je prověřen léty postupného pilování skoro k naprosté dokonalosti. Dnes na ní mám nalítáno něco okolo 2 tisíc kilometrů, takže na definitivní hodnocení je ještě čas. Myslím ale, že názor nijak výrazně nezměním. Je to super volba a rozhodně s Ninja 1000 SX neprohloupíte.