Suzuki GSX-R 750 (2002)

Prostě sůza gixero, když jí miluješ, není co řešit.

Výška jezdce: 179 cm

První dojmy - První dojmy jsou už docela letitý, no jelo to, hlavně že jsme to spolu přežili. Mám jí právě 18 rokem a když už je konečně plnoletá, tak jsem jí dal za odměnu do databáze.

Doplňky na motorce - kouřové plexi MRA, stavitelné páčky Rutan, závažíčka M-style, led blinkry, výfuk Yoshimura + otevřený Akrapovic

Recenze

Měl jsem před ní Suzuki RF 600, ale tohle byl sen. Pak jsem jel s kámošem do Německa pro motorku a v obchodě jsem jen tak prohodil, že je to moje vysněná motorka. Prodavač mě povídá, tak pojď se mnou a vedle obchodu v garáži mě jí ukázal a bylo vymalováno – za 14 dní jsem jí měl doma a za super peníze (v té době nová u nás stála nesmyslných 420 tisíc) . Byla bouraná zezadu, ale dílů bylo naštěstí dost v inzerci, bylo to přece jenom závodní náčiní, tak bylo hodně přestaveb na lamináty, takže zadní sedadlo a světlo jsem sehnal hned, zadní ráfek pak sehnal jeden pán z Plzně, co tahal díly. Najeto měla pouhých 1700 km. Bolestné je, že kamarád s kterým jsem jí objevil se pak na konci léta zabil na dovezeném Fazerovi.
Pak už jsem jen jezdil a užíval, nemá cenu popisovat u tak staré motorky jízdní vlastnosti, to si každý najde. Jak šel čas, přišli děti, začal jsem podnikat, času bylo málo a moc jsem nejezdil, ale s partou kámošů jsme vždy v létě prodloužený víkend udělali. Tak jsem jí prohnal několikrát v Rakousku, dále pak v Itálii, Slovinsku, Německu, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Holandsku. Cestovat se na tom dá, jen průjezdy přes města jsou náročné na ruce, zato dálnice to polyká samo (1000 km z Assenu na jeden zátah). Nejlíp na ní je mě v Alpách, tam se na tom člověk vyblbne . V rámci míru s policajtama jsem koupil homologovanou Yoshimuru s vyndavací vložkou, místo původního otevřeného Akrapa.
Měl jsem jí jeden čas chuť prodat a zkusit něco novějšího, pár motorek jsem projel, ale asi jsem čekal že to pokrokem v čase bude jezdit samo, nebo to bude výrazně lepší a to se nestalo, takže mě nic naštěstí tak nezaujalo, abych udělal výměnu. Navíc dneska je to plný katalyzátorů a drátů.
Co se týče servisu, jezdím na Motul V300, úbytek oleje žádný. Gumy jsem jezdil většinou Dunlopy, Gridgestonky teď mám vzadu už druhou Mitasku Sportforce a v pohodě. V podstatě jsem měnil jen spotřební věci. Poruchu jsem měl jen jednou, paradoxně to bylo dost daleko od baráku na křižovatce v Italské Florencii, kdy mě to chcíplo a už to nešlo nahodit, palubovka mrtvá. Chtěl jsem jít po drátech, ale jak na sviňu jsem si z nářadí v motorce před odjezdem půjčil a nevrátil zrovna potřebný imbus k sundání kapoty. Jedna slečna mě nakonec zavolala žluté anděli, kteří dorazili a taky neměli imbus ?, takže zase odjeli (ještě mě teda stihli orvat barvu, když se to pokoušeli rozšroubovat kleštěma). Mezitím se baterka naštěstí trochu vzpamatovala a já to naškráb a valil k domovu. Doma jsem pak zjistil, že je ve svorkovnici drátů od regleru přepálenej jeden drát, takže to v nízkých otáčkách vybíjelo baterku a já tam furt stál na křižovatkách, až jí to vysálo. Oprava tak nestála nic. Jinak vše funguje jak má a myslím že dlouho ještě bude. Už jí určitě neprodám, je to celé moje mládí a spousta zážitků na které si vzpomenu pokaždé když jdu do garáže. Navíc je pro mě stále krásná, bodejť né když je jí 18