BMW K 1600 GT (2011)

A je to tu znovu. Po roční přestávce jsem se se svou drahou polovičkou znovu vydal do kopců krásných Italských Dolomit.
22.8.2021
Čtvrtek - ráno vyjíždíme směr Slavonice, Linz, Salzburg do cíle dnešního dne penzionu Casa Montana nedaleko Mittersillu . Dálniční přesun je nuda, ale pokut se chceme někam dostat, tak nelze jinak.
Pátek - konečně v horách. Velké Taury už máme přejetý autovlakem, přes GG, ale nejrychlejší a nejlevnější (10E) je to tunelem Felbertauern. První horský průsmyk je nedaleko, Staller Sattel (2052 m) je zároveň hraničním přechodem do Itálie. Silnice nahoře je velmi úzká a je řízená jednosměrně semafory, každou celou mají na 15.min zelenou do Itálie a vždy v půl zase 15.min zelená do Rakouska. Chvíle kochání u jezera a pokračujeme dál, nejkrásnější výhledy jsou na dosah.
Gardena Pass (2121 m) za mě asi nejpohlednější cesta plná míst kde se musíte zastavit a kochat. Směle mu ale konkuruje následující Passo Sella (2218 m) tady už je i nový asfalt. Pořád se tlemím. Pod kopci plných vlásenek je známé lyžařské středisko Predazzo kde už chystají výzdobu na Zimní olympijské hry 2026. Místní skokanské můstky jsou krásné. Když si vzpomenu na návštěvu Harrachova, tak se mi zase chce zvracet.
Dnešní cíl je hotel Roter Adler v centru nádherného historického městečka Caldaro nedaleko Bolzána. Restaurace, kavárny, živo jako někde u moře.
Sobota - ještě ve větších horách. Kousek za našim ubytováním (tentokrát na dvě noci) je ani né na výhledy, ani né na vysokou výšku, ale jezdecky velmi příjemný Mendel Pass (1363 m). Jako rozcvička bezva, ale následující Passo del Tonale (1884 m) nikomu nedoporučuji. Krom pěkného vojenského památníku se mi tam nic nelíbilo, tak trochu Špindl říznutej Václavákem, výhledy žádný.
Asi nejnáročnější z celé "expedice" byl výjezd na Gavia Pass (2618 m) od jihu. Úzká cesta tak na jedno auto, složité vyhýbání se, nepřehledné zatáčky, ale stálo to za to - moc pěkné nahoře.
Průsmyk Stelvio (2758 m), tak můžu říct "Byl jsem tu", ale asi naposled. Jízdní požitek není až tak jedinečný - náročnější je rozhodně směrem od Trafoi, náš směr od Bormia se ale jel dobře. Počasí se nahoře začíná trochu kazit tak valíme na hotel.
Neděle - koupačka. Kolem Lago di Garda je to dopravně nekonečné. Všude povolená max 50, nebo 70. a že je to jezero hlooouhé. Bydlení v centru dalšího historického městečka Sirmione v hotelu Malvino a koupání v teplém a čistém jezeře vše vynahradilo.
Pondělí - obrat k domovu. Než se dostaneme do dnešního cíle Pension zu Hause čeká nás další z legendárních průsmyků a to Passo Fedaia (2057 m) a Passo di Giau (2236 m). Super svezení, většinou nový povrch a luxusní výhledy. Těsně před Cortinou nás ale poprvé dohnaly mraky a tak na dalších 100.km příjdou ke slovu pláštěnky - není špatného počasí.
Úterý - domů.
Co COVIDová opatření?
Máme oba kompletní očkování. V Rakousku chtějí vidět covid pas a v restauracích se musí vypsat takovej slint (jméno, datum, čas). V Itálii jen covid pas. Náhubky jen při nabírání si jídla a v obchodech.
A jak se jelo?
Bezvadně, žádná dopravní ani technická komplikace. Celkem najeto 2070.km s průměrnou spotřebou 4,7 l/100km, náklady na benzín cca 4500,- (cena v A 1,3E, v It 1,8E) a náš dopravce? K1600GT.