Honda CB 500X (2017)

Začal bych takhle. Dynamice a podmínkám cestování přestávala stačit MZ 251 ETZ, takže nastal čas se poohlédnout po něčem pružnějším, dynamičtějším a úspornějším. Neboť objem paliva, který si MZ žádala, se rovnal apetýtu strojů s cca čtyřnásobným výkonem.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Moravamotors s.r.o. (Krhová)

Výška jezdce: 173 cm

První dojmy - Jak to tak už bývá, nejdřív se koukáte kolem sebe, na čem jezdí ostatní, testujete si to, pak brouzdáte po netu a pak se o tom pobavíte s kámošema. To všecko zabere nějaký čas. Pak si vytyčíte nějaká kritéria a občas se dostanete do situace, kdy si myslíte, že pro vás moto neexistuje. Ale od toho jsou tu ti kámoši!!! Tak jednomu zavoláte, zeptáte se ho na názor, on chvíli zadumá a řekne: „ … na ty Hondy CB500X ses díval? Já byl na jutub a ony splňujou přesně to, co potřebuješ“ mi říká kámoš Triloš. Tak se ho ptám: „Ty, a není to moc těžké?“ A on na to: „Nééééé, to je v pohodě.“ A pak se ho ptám: „A není to moc těch 35kW?“ „Nééééé, to bude právě super bezva…“ No prostě Triloš. A náhle máte jasno. Takže jsem se vydal do Valmezu a tam si jí objednal, hned se všemi světly, kufry, bástry, padáky a dalšími drobnostmi, co bych mohl eventuálně ke standartnímu výletování potřebovat. Komplet moto byla tedy po nějaké době na mě přihlášená a já se s ní začal sžívat. Popis který čtete, vznikl, když jsme spolu najeli 26178km.

Doplňky na motorce - Doplňky na moto

Padací rám GIVI

Zvýšení řídítek RD moto






Bástry SW motech






Prachovky předních tlumičů Triumph






Vyhřívané hefty Oxford






Multimetr MM5 Healtech






Navigace Tomtom 550

Zvýšené plexi Aliexpress

Teplměr motoru Koso






Přídavná dálková světla SW motech






Přídavná mlhový světla SW motech






Stavitelné stupačky SW motech






Hlavní stojan Honda

Alu kryt motoru Honda






Mřížka chladiče RD Moto

Rozšíření zrcátek RD moto






Ukazatel zařazené rychlosti Gipro

Zásuvka 12V

Zásuvka 2x USB s voltmetrem






Rozšíření páky zadní brzdy






Prodlužení předního a zadního blatníku Givi






Origo zámek Honda

Držáky bočních kufrů+kufry

Držák top case + top case

Vyhřívané sedlo PL made











Přimazávání řetězu home made











Moje úpravy

Nejdřív ze všeho jsem se bláhově domníval, že budu potřebovat přídavná dálková světla. Nevím, kde jsem k téhle hovadině přišel. První jízda po soumraku na lesní cestě z grilovačky mě vyvedla z omylu a já hned věděl, že častěji než dálková budu potřebovat světla mlhová. Naštěstí SWmotech to má v sortimentu, tak nebylo nad čím moc přemýšlet. Pak tu byly ty origo vypínače SW… no kdo je zná, jak (lehce) jdou zmáčknout při teplotě pod 15°C tak ví, o čem mluvím. Tam zase zafungovali univerzální spínače s Aliexpressu a hlavně mi pak ještě zbyla rezerva, když jsem dodělal přimazávání řetězu. Kámoš Ritmajs mi jednou u večeře říkal něco o uni řídících jednotkách taky z Alika, kde jde nastavit v rámci času fůra veličin. Tak jsem jednu koupil a kluci mi jí pomohli oživit a naprogramovat. Nemá relé, ale spíná tranzistorama výstupy, což ji při pulzním provozu zaručí dlouhou životnost a i kdyby - stála zhruba 80Kč. Za ní jsem napojil čerpadlo z přídavného 5kW topení, které sálo olej z 0,5l nádobky umístěné na držáku kufrů z vnitřní strany. Na ni mi zase držáčky na 3D tiskárně vytiskl kámoš Lekňajs. Čerpadlo ten olej tlačilo do origo Ypsilon rozdvojky od Scottoileru, neboť moje mosazné trubičky z blíže neurčených příčin neuměly dávkovat olej na obě stravy rozety stejně. Tahle sestava mi fungovala, protože si jí namontoval záhy i Lekňajs a po čase i Triloš. A už nikdy jsem je neviděl se spreji na řetěz. Mně vycházel jeden puls na 20sec a nechával jsem to celoročně. Olej v nádobce byl 15W40, bo byl pro mě nejdostupnější. Nádobka vydržela na 5000km.

Další věcí co jsem byl nucen pořešit byly přední vidle. Ty měly jen prachovky před gufery a při delší jízdě v dešti menší abrazivní nečistoty celkem vydatně tyto prachovky baštily. To mě zase zachránil kámoš z Krnova, kdy při obdivování jeho Thruxtona jsem zjistil, že on má ty harmoniky přesně na moje vidle. Tak šup tam s nimi a bylo to z krku. Pak jsem pod sedlo na volné místo namontoval ještě přídavný pojistkový box, abych neměl bordel v elektrice a všecko bylo pohromadě.







Další věc, která mě čekala, byl přídavný napáječ s voltmetrem, který jsem používal při dobíjení tel. a intercomu když jsem nocoval v kempech. Ten byl taky z Alika a našel jsem pro něj místo z vnitřní strany kapotáže. Aktivoval se páčkovým vypínačem. Ovládání ohřevu zadního sedadla mi chvíli lámalo hlavu, poněvadž to origo řešení bylo trochu podivné. Ale tam zas velkou roli hrála pořizovací cena. A tak mě jednou napadlo použít ovladač od vyhřívání heftů. No fungovalo to výborně, jen kam sním? Pak přišla spásná myšlenka nalepit na nádrž průhlednou folii a ze zadní strany ovladače tři neodymové magnety. Plácl jsem to na nádrž a při delších jízdách v horkých týdnech ten ovladač zkrátka zůstával doma. Na moto mi vadilo, že neznám teplotu motoru, takže jsem koupi malý teploměr s externím čidlem a pro tento si nechal vytisknout držák pod indikační displej moto. Nakonec to byl dobrý nápad, neboť se k teploměru vešli kontrolky dálkových a mlhových světel, kontrolka mazání řetězu a indikátor zařazené rychlosti. Jeden čas jsem taky používal hrazdu nad displej, kterou jsem udělal z duralové trubky ocasního rotoru RC helikoptéry. Jenže hrazda s koupí nové navigace po čase ztratila využití a tak tam zůstala jen jako výztuha. Dále jsem měl problém s nečistotami, které šly od zadního kola na tlumič. To zas dokázala vyřešit protiskluzová guma z MB Sprinter a čtyři stahovací pásky. Podobná věc se stávala na předním kole a to i přes prodloužení předního blatníku, takže tam byla přišroubována gumová zástěrka z MZ. Origo gumové matice, které drželi přední plexi, fungovaly jen na rovných cestách, protože vibracemi vypochodovávali z úchytů a dotažení nepomáhalo. Navíc plexi začlo praskat. Použil jsem čtyři silentbloky s Fiata Ducato, co v motorovém prostoru drží jeden z podtlakových ventilů.







A bylo zas po starostech. Multimetr MM5 jsem tam montoval jen proto, abych měl přehled o palubním napětí, protože voltmetr od KOSO byl rozměrný a nakonec jsem z něj využil všechny tři funkce, jen teplotní čidlo nešlo na motor a tak jsem měl přehled o teplotě vzduchu.

Recenze

MOTOR

Řadový čtyřtaktní dvouválec 471centimetrů kubických, 35kW a 43Nm při 8500ot/min a tomu podléhá celé chápání provozu moto. Křivka výkonu a točivého momentu jsou spolu úzce spjaty, takže když se chcete pořádně svézt, nezbývá vám, než nepadat pod 5000ot/min a řadit jak zběsilý, ovšem o tom to celé je. Tohle mě na ní fakt hodně baví a hlavně je to dobrá škola. Chvilka zaváhání a kolega před vámi na „archajickém“ stroji s karbecema o stejném výkonu vám ujede jak nic. Prostě daň za euro 4. Jinak se s ní dá jezdit i pomalé tempo a pětka řadit v 50km/h , šestka klidně v 60km/h. K Hondí spolehlivosti už tu byly napsány rozsáhlé statě, tudíž jen v kostce. Spotřeba oleje mezi intervaly servisu neměřitelná a projev motoru k uživateli velice vhodně zvolený. Spotřeba po zajetí, které dle mě nastalo cca těsně pod 4000km, se dlouhodobě ustálila na hodnotě 3,6124l/100km. Ovšem byly výjimečné okamžiky, kdy jsem dělal technický doprovod veteránistovi a jel za 3,1l/100km, A nebo když jsem spěchal po dálnici v Polsku a ukázala se mi tam číslice 5,2. I takhle uměl motor o sobě dát vědět. Jinak za celou dobu potřeboval akorát jednou zkontrolovat vůli ventilů, která byla úplně podle manuálu v pořádku a jinak jednou před sezonou vyměnit olej s filtrem. Můj poznatek byl ten, že 12000km na olej je moc, dle mého je strop 10000km a 24000km na vzduchový filtr je taky hodně, respektive nesmysl, poněvadž když se provedla výměna svíček a všech filtrů ve 24000km a já po zahřátí za to vzal, byl motor jak vyměněný a já poznal, že jí tím šetřením na servisních nákladech dost koníků chybělo. Nicméně postupoval jsem podle manuálu…

PODVOZEK

To je opravdu kapitola sama pro sebe. Ve všech ohledech vycházejme z toho, že pořizovací cena moto byla bez doplňků necelých 149000kč. Takže postupně.

Rám je ocelový trubkový svařenec, zadní kyvka je jeklová. Když jedete sám a jedete tu bájnou CBčkovou pilu, moto fakt drží stopu a jede jak po kolejích. Ovšem, jak máte spolujezdce a trochu se

rozvášníte, už je cítit, že podvozek maká lehce za svými konstrukčními předpoklady. A pak je tu varianta tři: Rozvášněný pilot, spolujezdec a tři rozvášněné kufry a je po zábavě, neboť každé přeřazení, každá nerovnost na cestě a každá mírná změna polohy moto na jednu až dvě vteřiny rozvlní a vy projedete zatáčkou jak podle křivítka. Takže v plné polní to chce přepnout hlavu do dieselového módu využívat střední spektrum otáček a kochat se. Rozměry kol jako celku jsou těmi 17ti palci opravdu limitní a když někde čtete recenzi o tom, že se moto nezalekne polní nebo lesní cesty, tak nekecají. Ale pište si, že tam nepoletíte 60 a ani 50 - to jí moc dlouho mít nebudete. Ona to projet dokáže ostatně existují videa, kde s ní předvádějí opravdové enduro kousky, ale…

Přední vidlice má jen možnost změny předpětí pružiny a zadní tlumič, změnu předpětí pružiny hákovým klíčem, který je součástí výbavy moto. Je to vše zoufale málo na to, kde Honda tenhle typ zařadila, ale mějme na paměti stále tu cenovku… Děkuji ti Hondo!

BRZDY

U těch došlo k překvapení. Za prvé když jsem se s klukama učil krizové brzdění, tak mě překvapilo, jak rychle jde přehřát přední kotouč. Druhá věc byla vyjížďka v Jeseníkách a jízda moc fajn krucánkama z kopce - zkrátka „závodní“ tempo (brzda/plyn) ten jeden 320mm kotouč zvládá velmi krátce. Takže buď opatrně, nebo lehce. Jenže ona je taková plná zábavy, že je to fáááákt hooodně problém. Pak tu máme ABS. Dali si s tím kluci v Hondě práce… zadek je zadek ten řešit nebudem, funguje, jak nejlíp to šlo. Ale jistota brzdění na předku je víc než příkladná. Prakticky se dostáváte do situací, kdy ABS už dávno pracuje a vy o něm vůbec nevíte, dokonce jsem se dostával do situace, kdy jsem těsně před odbočením pískal přední pneu a jistota řízení moto se vůbec neměnila.

Tady bych měl uvést, že celou dobu jsem provozoval pneu Pirellli MT60Corsa jak vpředu, tak vzadu a i vzhledem k nízkému nájezdu jsem je nechtěl měnit také kvůli spolehlivosti ve všech podmínkách.

SPOJKA

Ta je klasická vícelamelová v oleji. Její životnost podle pánů v servise prý hravě přesahuje 100.000km. To mě nechávalo klidným - já ji jen při 11000 km promazal lanko a při 25000km mírně seřídil vůli. Její ovládání je velmi lehounké a dávkovatelnost intuitivní.

PŘEVODOVKA

Občas při rychlejším řazení a mojí roztržitosti se mi podařilo zařadit falešný neutrál. Údajně modernější typy tento neduh mají mít vyřešen. Pak tu byl větší chod řadičky, oproti některým konkurenčním značkám … jenže zase ta cenovka…

Celkové zpřevodování je nakonec až po zadní kolo vymyšleno tak dokonale, že po celou dobu jsem neměnil ani primární kolečko a zůstal u továrního nastavení. A že touhy a snaha byla, ovšem praktičnost a funkčnost mě vždy vrátila k doporučení výrobce.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI

196 kg natankovaný stoj + nějaké doplňky mi zpočátku přišel při přechodu z MZ strašně moc. Ale po krátkém čase z toho bylo limitující minimum a opravdu konstrukce fungovala tak, aby uživateli nečinila žádné obtíže v používání moto. 16l nádrž v kombinaci s úsporným motorem mě mezi kámoši stavěla do podezření o tajném dolívaní paliva, a mě posunula k delším výletům. Vždyť kilometrová vzdálenost na jednu nádrž většinou kolem 400km je moc fajn.

CELKOVÝ DOJEM

Líbil se mi design a kompletní osazení moto s doplňky, taktéž barevná kombinace. Jízdní výkony korespondovaly se zaměřením stroje a vlastně jsem pokukoval jen po hezčím výfuku. Moto byla tak jednoduše a bytelně vymyšlena, že se na ní dalo každý den jezdit do práce a potom ještě na vyjížďku. Takže se často stávalo, že už třeba v pátek stála v práci zase v plné polní a rovnou odpo mazala na celý víkend výletovat. Pro pohodlný posez na moto jsem zvýšil nástavcem plexi a na malých silentblocích ho posunul dopředu, nechal ušít nové sedlo s vyhříváním, zvedl řídítka o 20mm a namontoval stavitelné stupačky. Rozšířil zrcátka a pohodlí se dostavilo hnedle.

Za ty tři sezony co jsme spolu byli, jsem toho zažil fakt moc. Málem je toho na knížku, už když vezmu jen ten čas za jejími řídítky. Ale po doladění mého pohodlí na jejím hřbetě mi přinášela jen radost a neopakovatelné zážitky po všech místech, kam mě dovezla. Až jsem měl z ní někdy pocit, že v její řídící jednotce je nějaká křemíková duše co nějak kooperuje s tou mojí.

---

A je tu konec naší společné cesty… Objevil se zájemce o Perličku a přišel s nabídkou kterou by asi nikdo neodmítnul. Takže jsem neváhal a plácli jsme si !!!
Zároveň bych taky chtěl moc poděkovat za komentáře a doufám, že některé mé postřehy přišly čtenářům vhod.

Nastal čas poohlédnout se po něčem dalším…