Honda CRF450L (2019)

Každý rok se snažím alespoň na jeden den dostat na řeku Ploučnici. Letos se tak zadařilo 4. června, navíc bylo úplně nádherné počasí plné slunce. Ve středu jsem vyrazil na VFR na obhlídku stavu vody na řece. Postupně jsem jel přes tábořiště Boreček, dále do Novin pod Ralskem na Ploučnickou průrvu a nakonec do Brenné. Takže plán je vyjet na prodloužený víkend – v sobotu a připojit se ke klukům. Petr s Romanem už vyrazili v pátek ráno a jeli první trasu od průrvy do Borečku. V sobotu ráno jsme se pak k nim připojili (ukecal jsem moje holky) a vyrazili jsme asi na nejnáročnější úsek z Borečku do Brenné, délka cca 15 km, bez možnosti zastavení. Bohužel to nešlo jen tak, původní plán zapůjčení lodí byl zcela mylný, všechny půjčovny zcela vybrané. Naštěstí se mi podařilo sehnat dvě lodě, nestálo nám již nic v cestě. V půl desáté máme lodě na vodě a vyrážíme. Bohužel i z Ploučky se stává pěkná masovka. Cesta ubíhala celkem v pohodě, nebylo nutné nikde lodě přenášet, pouze dobře trefovat mezery pod popadanými kmeny stromů. Ploučka je však náročná pádlování, v podstatě se nezastavíš. Profil trasy a její délka nakonec určuje dobu pobytu na lodi – přes šest hodin. Holkám docházejí síly nejen ty fyzické, ale především psychické. Poslední km do Brenné je hotová džungle, projíždí se spoustou větví a keřů, popadaných stromů. Ideálně je vhodné sebou vzít motorovou pilu a klestit si cestu. Brenná, hurá cesta je u konce. Ale stálo to za to, nádherná divoká krajina, klid, příroda a zas jen příroda.
Včera jsem vyrazil na CRF opět po stopách tentokrát třetí trasy na Ploučnici. Ještě jsme jí nejeli, a doufám, že do konce letošního července to ještě dáme. Jedná se o část mezi Brenou a Žízníkovem, kempem Keramo. Je tam poměrně nový pěkný kemp u břehu, včetně nádherné restaurace a sportovního areálu. Takže další cíl je před námi.