Seděli jsme doma už dost dlouho... a i když počasí se na to netváří a slibuje občasný déšť nebo dešťové přeháňky (ale i polojasno)...přesto padá v pondělí večer rozhodnutí - v úterý jedeme s Dědkem49 na celodenní vyjížďku. Pořádně protáhnout stroje po zimě. Dědek49 má na mě sice náskok, jezdí kdy to jen jde (i třeba jen po okrese, když se nesmělo dál), ale to nevadí, dneska to doženu... 
Takže kam vyrazit. Věděl jsem, že dáme alespoň trochu naše hory, takže na sever. Já rovnou z rovin kolem Znojma, po cestě nabírám souputníka od skal Moravského krasu a frčíme na sever směr Jeseníky.
Cestou zastávka v Lošticích, v Tvarůžkové cukrárně. Dáváme krátkou zastávku na občerstvení. Dali jsme si vynikající teplé lokše s tvarůžkovou pomazánkou. Byla to lahoda. Koupil jsem si na večer i 11ctku Tvargla, tak uvidíme, jaké bude.
Z Loštic dál na sever směr město Jeseník. Cestou do něj nás párkrát osprchuje přeháňka, ale nic vážného. Stoupáme na Červenohorské sedlo a dostává se nám odměny - po dešti ani památka, skoro žádný provoz a cesta suchá. Krásně jsme si to užili, jak navazovala jedna zatáčka na druhou.
Nahoře v sedle se potkáváme s kolegou, co už tu stál. Dali jsme řeč, dozvěděli se, že je od Karlových Varů, a že je tady na dovolené. Tak zdravíme ještě jednou do Varů...
Pokračujeme do Jeseníku, nakukujeme do Priessnitzových lázní, ale jen na otočku, nikdy jsem tu nebyl, tak jsem chtěl mít povědomí, jak to vůbec vypadá. A tradá dál, k cíli naší vyjížďky - Neratov v Orlických horách. Takže musíme opustit Jeseníky a přejet do Orlických hor. Opět krásná pasáž, tentokrát přes Ramzovou. Pak nás navigace v Branné stáhla z hlavní, říkám si, to zas bude nějaká uskákaná polňačka...omyl pánové a dámy, nejenže asfalt byl v pohodě, ale zároveň nás dovedl do krajiny, o které mluvil Hrušínský, když se kochal ve Vesničce mé, střediskové. To nebyla země, to byla zahrádka. Krásné rozhledy, všechno mladě zelené, pampeliškově žluté a já nevím jaké ještě. Zastavili jsme a tu nádheru nejen fotili, ale hlavně nasávali.
A pak už nás cesta dovedla do Neratova. Dali jsme nejdříve oběd v místní hospodě, protože už byl hlad a pak výšlap ke kostelu. Věděl jsem jen, že ten kostel byl zničený Rudou armádou v roce 1945 a že se obnovuje. Ovšem, když jsem viděl historickou fotku a pak současný stav, tak jsem nechtěl věřit, že se to toto lidem ze Sdružení Neratov takto krásně povedlo. Zajeďte si tam, stojí to opravdu za to. A přispějte na obnovu...
Z Neratova jsme odjížděli dobře najezeni, s krásnou prohlídkou a se sluníčkem nad námi. To se hned jinak jede. A tak cesta ubíhala, ke svému zdárnému konci. Sice ještě jednou nás osprchoval déšť, ale pak zase pohoda, slunce. Nemohlo nám to pokazit ani frézování vozovky u Svitav, kde jsem blbě odbočil (nevšiml ukazatele objížďky na Brno) a cestu jsme si natáhli dobře o 10 km. Ale co už ... šlo jen o jízdu a kvůli té jsme stejně dneska vyrazili... protože jízda je cíl.
Tak zase příště.
| Vlastník | ToRoAshi | |
|---|---|---|
| Vloženo | 22.4.2019 | |
| Aktualizováno | 7.4.2024 | |
| Zobrazeno | 5 595x |
HODNOCENÍ PROFILU OD 17 UŽIVATELŮ
Moc hezké. S Neratovem - máš pravdu, byl jsem tam a pojedu zase...