Suzuki XF 650 Freewind (1997)

Tento typ motorky jsem vybral především ze zdravotních důvodů a z touhy se zase občas projet, více v recenzi.

Motorka koupena od FIRMA:Iron Moto (Uherské Hradiště) - Perfektní přístup a domluva. Pan Martin je zjevně férový chlap. Co řekl, to platilo. Oceňuji nejen vyřízení formalit s přihlášením, ale i odvoz moto ke mně domů přesně v dohodnutém čase. Nejlepší prodejce, jakého jsem kdy zažil. Velké díky!

Výška jezdce: 187 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Aprilia Pegaso 650: Podvědomě nevěřím italské elektroinstalaci. A to ani, když předpokládám, že by to byla motorka skoro určitě po starém italském pánovi, třeba lékaři, který s ní vlastně ani nejezdil a jen mu zavazela v garáži. A ten rez by vlastně ani nebyl rez, ale jen po
Kawasaki KLE 500: Pocitově moc vysoká, slabé brzy a prostě mě neoslovila.
Honda XL 650V Transalp: Horký kandidát, nakonec skončil na druhém místě kvůli tomu, že do prolisu nádrže se mi řádně nechtělo vejít koleno. Na moji dlouhou nohu málo místa. Navíc dražší, zato dvouválec a má oblíbená Honda. No nic, škoda.

První dojmy - Předmětný stroj vzhledem ke stáří vypadá opravdu slušně a zachovale. Snad i těm kilometrům na tachu začnu věřit. Německý Helmut je asi podstatně pečlivější než jeho italský kolega z přímořského městečka. Předchozí majitel ji měl 19 let a je stejný ročník narození jako já. Takže, ačkoliv je to už taková motostařenka, vzhledem k aktuálnímu stavu by snad mohla ještě chvíli vydržet. Asi jí budu říkat babička. Samozřejmě do motoru nevidím, ale tohle prý byly držáky a zatím nemám důvod tomu nevěřit.

Motorku bych doporučil pro - Vhodná je konkrétně pro mě, nikoliv pro výkon, rychlost, omezený řidičák či velikost postavy. Důvody pro nákup uvedeny přímo v recenzi, neboť se jedná o mé osobní důvody, které mne vedly k nákupu tohoto typu motorky. Tento typ moto jsem již měl, každý si to může dohledat, takže tato recenze bude trochu jiná, ať se moc neopakuju.

Doplňky na motorce - Kufr - od prodejce.

Recenze

Minulý rok jsem si vzhledem ke zdravotním důvodům, konkrétně problémům s karpálním tunelem a zároveň i kolenem po staré havárce řekl, že už končím a motorka šla do světa. Jenže časem jsem stále více zvažoval, zda se dokážu do konce života jen smutně koukat na své šťastnější kolegy, co se prohání, případně jen kochají, na svých strojích v krásném slunném dnu. A co budu dělat po práci já? Vzpomínat na pracovní úspěchy, či se radovat z rozmanitosti své práce, tedy z toho, že mě každý den nasere někdo jinej? Jiný koníček v podstatě nemám, snad ještě gaučink, ale to by nebyl život, ale přežívání.
Takže s postupným oteplováním a občasným sluníčkem na obloze jsem se rozhodl, že to prostě nevzdám a alespoň občas se půjdu projet kolem komína, vyčistit si hlavu a udělat si trochu radosti. Alespoň se v sezóně občas projedu, třeba jen kousek, půl odpoledne, ale lepší, než sedět doma. Mám tu výhodu, že občas pojedu ve dvou, se synem, co jsem ho taky přivedl k motorkám, a z něhož se stal velký fanda. No, a když to fakt moc nepůjde, tak případnou operaci naplánujeme na podzim, do jara se zhojím a uvidí se, na čem dál. Protože z důvodu zmíněných zdravotních potíží jsem byl ve výběru značně omezen, začal jsem vybírat v podstatě jen podle několika, asi ne zcela běžných, kritérií. Takže: chci motorku! Podmínka je, že musí být pojízdná, ne za moc peněz a ne chopper ani cruiser (i když tam by mému kolenu posed asi vyhovoval nejvíc). Především však musí mít takovou stavbu, abych na ni chvilku vydržel jet a nenapuchlo mi koleno a pokud možno, aby mi taky fungovaly prsty a mohl na ní brzdit i přední brzdou. Takže potřebuji mít v koleni co nejtupější úhel, moto typu silnička rozhodně nehrozí. Taky potřebuji mít řídítka co nejblíže u sebe a relativně výš, abych neměl nataženou ruku a co nejméně zatěžoval zápěstí.
Po dosazování různých typů motorek na moji oblíbenou stránku cycle-ergo.com jsem vytipoval několik kandidátů, a to i vzhledem k ceně. Z logických důvodů nehodlám vrazit do motky x tisíc a po zjištění, že to prostě fakt a určitě nejde, ztratit hromadu peněz.
Suzuki XF 650 Freewind – motorka, kterou jsem kdysi už měl. Dokonce už dvakrát, ale vždy jsem přezbrojil na něco novějšího. Při mém nynějším rozhodování rozhodl pohodlný, kolmý posed, uvolněné koleno, řídítka blízko u těla, prostě posed skoro jako na mém skútru (SH 300), či na židli. Navíc je lehká a obratná. Vážně je hodně lehká. Ze všech vytipovaných jednoznačně nejlépe splnila mé požadavky. No a tím to tahle motorka prostě vyhrála. A to i přes to, že je to jednobuch a já měl při jízdě tak trochu pocit, že sedím na střílejícím kulometu. Ale jinak sranda a vcelku slušný zátah odspoda. Jak jsem kdysi kdesi četl – nedoceněná motorka.
No a závěrem pár slov k této rádoby recenzi. Už jsem asi dostatečně vysvětlil, proč a jak jsem vybíral. Celkově se tedy jedná o motorku, která v dané chvíli vyhovuje především mně. Není nejnovější, je to jednoválec, takže nutnost častého řazení, není nejkrásnější (i když z boku se mi líbí), ten čumák každého úplně neuchvátí, nebrzdí jak mé bývalé MTéčko, ani tak nesvítí, nikdo se za ní neohlídne, na srazu nikoho nezaujme …
No a co. Je moje a snad mi dovolí zažít ještě trochu radosti a pohody a občas projet místo, kde jsem ještě nebyl. A o tom to je.