Nejlepší "stopětadváca" pro začátečníky i zkušenější.
První dojmy - Lehká, krásně ovladatelná s dobrým odpichem a fajnovým posedem. Co víc dodat.
Motorku bych doporučil pro - Tato motorka je nejlepší první motorkou, co si můžete pořídit. Obzvláště když ještě nejste zcela rozhodnuti jakým směrem v motorkách by jste se do budoucna chtěli zaobírat.
Recenze
Když přišlo po získání řidičáku skupiny A1 na výběr první pořádné motorky (babetu nepočítaje), tak jsem se nějak nedokázal rozhodnout, jakým směrem bych se chtěl u motorek ubírat. Klasickou silniční motorku? Cestovní enduro? Nebo raději crossku? Nějaký čas jsme s tátou projížděli internet, až táta přišel s šalamounským řešením. DT 125x - dokonalá skloubení všech tří vyjmenovaných druhů motorek. Když jsem ji poprvé viděl, okamžitě jsem se do ní zamiloval a tento pocit se jen umocnil, když jsem se na ní poprvé projel. Motorka byla krásně lehká s příjemným záběrem a fenomenální ovladatelností. Hned jsem na ní začal jezdit do školy, do města, když jsem potřeboval něco zařídit, nebo jen tak na projížďky. Když se mi nějaký den třeba nechtělo nikam daleko, nebo se mi nechtělo jezdit po silnici, tak jsem jí vzal na projížďku někde po lese, polňačce nebo po louce. Klidně se dalo jet až 70 km/h po louce, aniž by člověk zaznamenal, že by motorka měla jakýkoliv problém s terénem a dalo by se jet klidně i rychleji, jenže mi to nedovolila moje odvaha, protože byli na motorce nasazeny takřka hladké gumy. Ovšem až na silnici se ukázala pravá podstata této motorky a to je ta, že učí svého jezdce. Krasně se na ní dalo naučit jak se má správně jezdit a když jste udělali nějakou chybu, či se dostali do nebezpečné situace (nouzové brzdění...) tak vás tato motorka vždycky podržela a nevyhodila vás ze sedla jak nějaký mezek.
Dalším plusem této motorky byla její nenáročnost na údržbu a jiné potřebi. Trochu benzín, jednou asi za 800 km dolít nádržku s dvoutaktní olejem a jednou za čas zkontrolovat přes okénko klasické olej. Jo to mě připomíná, že se mě občas kamarádi
trochu posmívali za to, že jezdím na velké babetě (dvoutaktní motor), ale když jsem se s nima jel projet, tak mi ty čtyřtakty, na kterých jeli kámoši, takřka nestačily a vždy jsem na ně čekal. Dalo se s ní poměrně pěkně frčet po silnicích ( teda na poměry "stopětadvacítek") a jednou jsem z ní vytáhl i 130 km/h, ale to už jsem byl takřka zakousnut do řidítek, abych dělal co nejmenší vzdušný odpor.
Zkrátka byla to parádní první motorka a těžko se mi s ní loučilo, když přišel čas jí prodat, ale za nedlouho si pořídím novou motorku a už se nemohu dočkat.