Yamaha XV 1900 Midnight Star (2009)

Mohutnost, síla, kroutící moment, chrom, jízdní vlastnosti

Více fotografii

Motorka koupena od JHJ (Chrast)

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki VN 2000 Classic: viz recenze
Harley Davidson FLHR Road King: viz recenze
Honda VTX 1800: viz recenze
Suzuki C1800 Intruder: viz recenze

První dojmy - První dojem byl asi takový WAU! Obrovské krásné stroj, výbava kterou jsem si představoval, hooodně, ale opravdu hooodně věcí v chromu, přesně tak jak to mám rád. Neměl sem dalších slov

Recenze

Je to můj splněný dětský sen, i když vlastně ne uplně tak doslova, ale ano, chtěl sem to a koupil si to. A tady je jak jsem se k tomu všemu dopracoval.
Mým původním snem nebyla přímo tahle motorka, ale Harley Davidson Road King. Když jsem konečně našetřil dostatečný finance na koupi vysněného stroje, začal jsem zjišťovat všechny dostupný informace, pročítal recenze a ptal se jiných, abych se dověděl, jestli koupit nebo nekoupit. Nejlepší samozřejmě je vlastní svezení, ale nikdo z okolí RK neměl a já chtěl klasiku karbeca. Samozřejmě možnost byla zajet na nějaké inzerát a projet a zkusit, ale využil sem možnosti volných jízd, který HD každoročně pořádá a zamluvil si HD RK 2018. Byl sem celkem v časovým presu a málem jízdu nestihnul. Nakonec ale sem přijel včas, rychlá registrace a hurá k motorce. Na pohled krásné stroj, po prvním dosednutí a zvednutí ze stojánku sem měl teda značné respekt, oproti mýmu Viragu znatelné rozdíl. Nebudu to nějak zbytečně rozebírat, můj pocit z jízdy na tom byl takový...hm...nijaký. Kurnik co to má byt? Bylo to tím, že sem čekal něco víc? Dyť je to kurnik HD, tak co to má znamenat. Ne, mý pocity po jízdě byly uplně jinde, než sem očekával. Jako ne, že by to nejelo, ale nejelo to uplně tak, jak sem čekal. Ten zátah by mohl byt mnohem lepší, přišla mě tam celkem znatelná prodleva mezi otočením plynu a reakcí motorky. Ovladatelnost na místě byla taky celkem šílená, zatočit s tím zpátky na původní místo, no pěkně mně cvakala prdel. Jediný, co můžu pochválit, tak byla ovladatelnost za jízdy, ta byla fakt dobrá, to se musí nechat. Tím započala má první nejistota v tom, jestli opravdu HD bude to, co sem chtěl. Zjistil sem, že můj mechanik a dokonce nikdo v blízkým okolí HD neservisuje, navíc sem načetl dost recenzí, že člověk fakt dost opravuje, takže rozhodnutí znělo jasně, amerika de stranou, bude to Japonec!

Tím pádem se rozjelo další velký kolo hledání a sondování, co teda pořídit. Chtěl sem něco, s čím si vystačím jakoby "nafurt", takže sem zamířil až k těm nejvyšším výšinám objemu (nač troškařit), a zúžil výběr na VN 2000, XV 1900, VTX 1800 a C1800. Začal sem postupně vyřazovat. VTX se mi moc vzhledem nelíbila a co mi bylo řečeno, celkem si to pápne. Takže šla z výběru první. Další sem vyřadil C1800 po tom, co sem si přečetl o jízdních vlastnostech a o cukavé reakci plynu. Tohle se soudruhům moc nepovedlo. Po vším, co sem přečetl a nastudoval zůstal Vulcan a Midnight Star. Tak trochu víc se mi líbil Vulcan a taky pocit toho, že je to prostě největší seriově vyráběné dvouválec. Další problém nastal v tom, když sem začal shánět něco, co by se mi líbilo. VN se dělají dvě verze, obyč a classic. Ta hnusná maska u obyč verze prostě není možný, že tohle někdo vymyslel a ještě se to někomu líbí (nic proti nikomu, každé máme jiné vkus), takže pokud VN, tak jedině verze classic. Což se ukázalo v ČR sehnat jako Mission Impossible. Nikde nic nikdo neprodává, sledoval sem inzeráty každé den, většinou i dvakrát denně, aby mi nic neuniklo a prostě nic. Když už sem byl téměř v koncích, našel sem jednu Polskou (ano, čteš dobře, Polskou) firmu, která tahá motorky z USA a zrovna měli dovezt aji VNko. Zkontaktoval sem, pobavil, šecko vypadalo v pohodě. Když sem byl ale za mým mechanikem, řekl mi, ať si pro jistotu zajdu přímo do Brna na Kawasaki a optám se. To sem taky udělal a bylo mi řečeno, že je to tak 50:50 jesi to tu přihlásím a co všecko mě to bude stát (ne jenom peněz, ale i času), takže sem to nakonec zavrhnul a řekl si, že dám šanci XV 1900. Co mě ještě nakoplo opustit možnost VN bylo to, když sem pročítal dál a dál různý fora, ne jenom v angličtině, ale překládal si i polský, francouzský a španělský fora, narazil sem na jedno, kde několik lidí psalo, že jim VN cca po 50k km začalo žrat hodně oleja. Mohla to byt samozřejmě vada kusu ale kdo ví. Na druhou stranu, každá motorka má svoje pro a proti, asi neexistuje uplně ideální stroj, ale o čem by to pak všechno bylo. Ještě sem zapomněl říct, že všechno tohle vybírání bylo o pocitu, načtených informacích a radách uživatelů. Nikdy sem všechny zmiňovaný motorky neprojel, což vím, že je chyba a možná bych se rozhodnul jinak, ale neměl sem na to čas a nechtělo se mi otravovat plno lidí za tím, že si ju jdu jako koupit, ale bylo by to ve skutečnosti jen proto, abych se svezl.

Asi sem měl štěstí, což je vlastně vždycky tak trochu potřeba a zavolal na inzerát XV 1900, který zněl fantasticky, až neuvěřitelně, v jakym stavu ta mašina je a co o ní bylo napsáno. Dobrý taky bylo, že moto byla ode mě jen sto kiláků, naposledy sem jel 350, takže to znělo taky dobře. Když sme tam s tatíkem a mýma dvěma dobrýma kamošema dorazili a konečně uviděli popisovaný stroj, všem nám spadla brada. Byl to výstavní kus. Nevěřil sem. Vážně ne, ale bylo to tak. Motorka jako z pásu, pán ji kupoval uplně novou s 0 km, rok sice 2009, ale do provozu šla až 2011. Najetých skutečných 15161 km, k tomu poctivě vedená serviska od nuly až po tyto km a servisováno vždy jen v Yamaze. Plno věcí si nechal dochromovat a přikoupil mraka doplňků. Kvalitních a originálních doplňků.

Takže po vizuální stránce super, teď ta motorová. Samozřejmě mě zajímal studené start. Chytlo to na brnk a ten zvuk, co se linul z toho laďáku, no prostě paráda. Nejvíc mě ale samozřejmě zajímalo, jak to pojede a jak se mně na tom pojede. Říkal sem si, že jesi to ztroskotá na tomhle, tak už si asi pudu hodit lano, protože v takovym stavu už neseženu. Naštěstí vše dopadlo nad moje očekávání. Co bych rád vyzdvihnul je ovladatelnost na místě. Měl sem z toho strach po tom, co sem zkoušel Haryka, tohle byla uplně jiná liga. Ano, de cítit, že to něco váží, ale oproti Viragu to není až tak velké rozdíl! Parádně umístěný těžiště, takže se s tím manipuluje líp než by očekával, recenze nelhaly. Pak už jen zatáhnutí za heft, rozburácení se motoru a střela kupředu. Orgasmus. Řeknu vám čisté orgasmus, tohle sem nezažil, jak se ten kolos dá do pohybu, váha se ztratí uplně. Jízdní vlastnosti sou neuvěřitelný. Oproti Road Kingovi vlastně stará motorka, ale UPLNĚ někde jinde.

Nemůžu ještě moc soudit, najel sem s tím zatím jen cestu domů, což bylo nějakých 120 km a ještě k tomu po tmě, ale zážitek super, jízdní vlastnosti super, motor taky super. Až najezdím víc nebo po příští sezoně, tak sem napíšu další pocity a zkušenosti. Vím, že to zatím není uplně recenze motorky, ale vlastně taková moje cesta k tomu, jak a proč sem koupil, snad to někomu taky pomůže při výběru. Časem přidám i víc fotek, než jen jednu mobilovku z benzinky. Pokud se rozhoduješ, jesi RK nebo XV, můj verdikt už asi znáš. I když netvrdím, že někomu se může jet zase líp na něčem jiným, sou to jen moje prozatimní pocity a na tom RK sem poprvadě taky najel pěknou prdlačku. Díky za přečtení a časem přidám víc. Hlavně kolama dolů!

20.11.2018
Kolečko evidenčka a přepis na úřadě je zdárně za mnou a konečně mi oficiálně motorka říká PANE. Při té příležitosti sem s sebou vzal i značku z Viraga a nechal tam prodloužit technickou na 4 roky stejně jako u Stara. Je to pěkný, když vím, že mám klid další 3 roky. Pro jistotu sem prohodil vefuk za originál, protože vím, jací sou na TK v Blansku, sice jen evidenčka, ale sou schopni vyhodit. Byl sem dost překvapené, jak velké rozdíl to byl! Zvuk byl jasné, že to bude dost horší, prostě to nebylo vůbec slyšet a přišlo mně, jakoby se ten motor trošku dusil. Ještě aby ne, když je v tom kdoví co. Taky to podle toho jelo, nebo spíš ani ne nejelo, ale rozdíl sem poznal okamžitě už při rozjezdu. Věděl sem, že takhle to nepude, takže sem teď o víkendu tam hnedka namontoval laďák zpátky. Mám i krátký video, i když ten zvuk z toho je dost na prd, chce to slyšet na vlastní ušiska, ale pro představu snad stačí Instagram

3.2.2019
Zima je dlouhá a čekání na pěkný počasí ještě delší. Proto sem se pustil do první z úprav, který mám v plánu a to sou plotny spolujezdce. Byly tam klasický stupačky, ale když si moja sedla dozadu a opřela nohu, tak měla tendenci pravou nohou se opírat o véfuk, což je samozřejmě nemyslitelný, takže sem se rozhodl vyměnit je za plotny. Prvně sem chtěl dat originály od Yamahy, ale když sem si našel, že spolu s montážní sadou vyjdou na téměř patnáct tisíc, málem to se mnou seklo. Začal sem hledat možnou alternativu. Upřímně, moc toho není, buďto od Highway Hawk, který se mi ale moc nelíbily a nebo nějaký univerzály, který se zdály byt takový prostě fórový. Nakonec sem narazil na jedny, který se mi jednal líbily vzhledem a jednak bylo možný je různě přizpůsobit, od úhlu náklonu po možnost posunutí dopředu-dozadu a ještě byly za dobrou cenu. Celkem sem byl překvapené, když mi došly, že sou mnohem kvalitnější, než sem čekal. Jedinou daní bylo, že nejdou sklápět, ale to mě až tak moc netrápilo. Tím, že nebyly přímo dělané na Midnighta, ale uni na většinu motorek, chtělo to pár úprav. Nic co by nešlo udělat, ale pár sprostéch slov padlo. Batůžku vyhovujou a zatím nanečisto si je pochvaluje, tak uvidíme po zkušební jízdě.






8.4.2019
Mám za sebou cca prvních tisíc kilometrů a už sme si na sebe víceméně zvykli. Čím víc toho najedu, tím víc mi připadá, že je to pořád lepší a lepší a že ještě stále mám co objevovat. Hlavně už vím, jak si správně najíždět do zatáček a kdy začít brzdit. Oproti Viragu tohle je fakt jiný, ale nemůžu říct, že až tak moc horší, prostě jen jiný. Je to daný jednak celkovou délkou a taky jinýma pneumatikama a hlavně je to cruiser a né chopper styl. Zatím těch pěkných dnů moc nebylo, takže spíš jen pár kratších výletů kolem komína, ale člověk nesmí zapomínat na údržbu, takže sem sundal kufry a všechny kožený části naimpregnoval. Bez těch kufrů se mi to prostě moc nelíbí, tak nějak mi přinde, že to k té motorce prostě patří. Kdybych chtěl trošku jiné styl a mít to očesaný, šel bych spíš do Raidera, takhle sem spokojené s tím, co mám.






27.5.2019
Jak člověk motá kilometry, nadešel čas výměny oleja a tak v 17200 sem šel na to. Ne ale sám, protože sem u takové moto ještě olej neměnil. Naštěstí má člověk kamarády, kteří poradí. Nejlepší je znat někoho, kdo má stejnou motorku a navíc už ju do šroubku rozložil a složil. A taky má hlavně správně zpilované klíč na povolení výpustních šroubů, což jak sem zjistil, bych asi s klasickým klíčem neměl šancu vůbec povolit. Motorka doposud byla vždy servisovaná jen v originálním Yamaha servise a celkem by mě zajímalo, čím ty hovada dotaholy filtr. Za boha to nešlo povolit, nakonec pomohlo až sundání přední příruby s filtrem, uchycení do svěráku a hodně velký kleště. Pro příště dotáhnuto na silu rukou, olej Motul 5100 10W40 a taky důležitá věc -odvzdušení hydroštelů, což sem ani nikde v žádným videu/návodu nevyčetl, resp. nikdo to nedělal. Další den mě čekal výlet do Mikulova, kde sem na benzince zjistil, že někde prolíná olej. Takže další den hurá zase na zvedák. Naštěstí sme zjistili, že to bylo jen vadný těsnění na přírubě. Otázka pár minut a těsnění bylo vyměněný, olej dolité a jezdí se dál. Již vše v pořádku a sezona snad konečně před nama






19.3.2020
Letos sem konečně vyjel. Konečně. To čekání přes zimu se zdá byt vždycky nekonečný a člověk čeká, až bude venku trošku schopně a taky zrovna mít čas. Nepatřím k těm bláznům, co jezdí i v zimě nebo v mínusu. Tady u nás na opičích horách bývají zimy studený a led na silnici je tu na každým rohu. Taky sem čekal, až trošku zmizí bordel ze silnice.
Co se týká sezony 2019, tak sem spokojen. Natočil sem téměř 8k a za chvilku mě čeká klasická výměna olejů/filtrů a taky dojde řada na pneu. Mám v plánu větší výlet, které mně komplikuje situace s covid-19, ale uvidíme, jak se nám situace vyvrbí a snad do léta otevřou zase hranice. Nezbývá než doufat.
Za zimu sem toho moc neudělal, jediná věc, kteoru sem chtěl dat do pucu byly stupačky spolujezdce. Sice se mi je tam podařilo napasovat, ale tím, že nejsou dělaný přímo na mou moto, chtělo to ještě trochu doladit. Nebyly totiž uplně rovně, tzn. jakoby padaly dolů, což nebylo uplně nejpříjemnější pro batůžka. Tímto bych chtěl moc poděkovat Hynkovi Černýmu, díky jehož svářečce sou konečně přesně tak, jak sem si to představoval. Teď jen si přát pěkný počasí a spoustu km