BMW F 650 GS (2011)

Je sobota ráno 6:30 a já si dopřávám ranní kávu. Dnes je pro ně krásný den babího léta a vše je zalité sluncem. Proč to, no protože dnes se jedu podívat na vysněnou motorku a pokud bude splňovat jen 1/2 toho co bylo v inzerátu, tak to bude veliké štrěstí. Prostě rychlá akce bývá ta nějlepší koupě.

Na 7:00 jsem domluven s mou technickou podporou a vyrážíme z Liberce do hlavního města. Jedeme dodávkou, co kdyby to vyšlo.
Inzerovaná motorka nemá STK ani povinné ručení, takže se musí pouze převést (doufám, že inzerát nebude nějaká bouda), hlavní je, že paní co motorku prodává je majitelka a má malý i velký TP, utěšuji se.
No co platím Markovi za jeho ochotu se mnou jet, platím za dodávku, je hele kámoš na dodávce nemá dálniční známku, tak ještě koupím na benzíně známku, připadám si jak Al Bunda v uvodní znělce "Ženatý se závazky" . Snad to nebude jen předražená okružní jízda po dálnici.

Jsme domluveni na 9:00 bývalý areál Avia Praha Letňany. Jen doufám, že na nás bude čekat milá, hodná paní a ne skupina maníků s bejsbolkama. Uvědomuji si, že s hotovostí, která mi deformuje peněženku nemám žádné zkušenosti, sakra proč ten automat nedává pětitisícovky, už jedeme asi dlouho, začínám být paranoidní. Pomáhají Markovi historky z dílny a cestování po Rumunsku.

9:20 jsme na místě a krkolomně se dostáváme do střeženého areálu. Napětí střídá úleva. Vítá nás milá, hodná paní, která je vynervovaná stejně jako já. "Tak kde ji máte"? Hledám v okolí nic nevidím. "Tady zaparkovanou", paní ukazuje na starou stavební buňku s osmdesátkovými dveřmi, cca. 20 cm nad zemí. "Sakra jak jste ji tam dostala" po chvíli ji ve dvou dostáváme ven. Při pohledu na jejich 160 cm a tělesnou konstrukci obdivuhodný výkon.
Motka je venku, vychází slunce, nad bikem se tvoří duha, vole ta je jak nová. Ve skrytu duše doufám, že se neobjeví žádný problém. Marek kontroluje stav motorky a já řeším administrativu. "A jak to bude s penězma" majitelka je nervózní a je vidět, že to chce mít také celé za sebou. Vidím , že se sešli dva rozumní a slušní lidé, tak navrhuji - "no co podepíšeme kupní smlouvu a já vám vysázím zlaťáky tady na dřevo, pak sjedeme na poštu vyřídit plnou moc a je hotovo". Ozvala se rána, jak paní spadl kámen ze sdce, "jo to zní rozumně".
Mezi tím přijíždí Marek ze zkušební jízdy. Ať je všechno v pořádku, ať je všechno v pořádku, dokola si v duchu opakuji jako nějaký idiot. "Tak co" čekám na verdikt automechanika "až na nějaký oděrky je to nová motorka, dokonce je to max. výbava a tady jsou i dokupované doplňky, ukazuje padací rám, držáky kufrů, přídavná světla, atd.". Ozívá se druhá rána dnešního dne, to když spadl kámen ze sdce mě. Prostě dnes mám den s velkým D.
"Ještě přijede kamarádka s papírama ze servisu BMW, který jsem dělala v srpnu", jupí další skvělá zpráva.

10:15 podepisujeme smlouvu a předávám peníze, během toho doráží kamarádka s papírama ze servisu a jako bonus podává náhradní sedlo od Wunderlichu. Koukáme na protokol z originál servisu BMW a zatímco kolegovi, profesionálnímu automechanikovi, padá čelist nad cenovkou servisu, já se jen blbě uculuji nad poznámkou servisu "Moto 5 let nejezdilo".
Opojen množstvím příplatkové výbavy vznesu neskromný dotaz "a kufr na ty držáky by nebyl"? "Jo někde bude, ale nevím kam jsem ho zašila, mrknu se do boudy". Mezitím absolvuji zkušební jízdu a předu spokojeností. Vše funguje jak má, zažívám naprosto jiný pocit než z jízdy, kterou jsem před týdnem absolvoval v motobazaru na stejném stroji, údajně ""super stavu a servisovaný jen v BMW !!!"" jasně, že na nic nebyl papír, ale to je jiná story. Přijíždím k boudě opojen pocitem z dobře uzavřeného obchodu. Paní vylézá se slovy "no nemůžu to nikde najít, asi jsem to strčila někam jinam". Držím se, abych nespad z motorky "kruci babo (procedím mezi zuby), tak pojedem na tu poštu ne".

10:30 Nakládáme motorku do tranzita a vyrážíme na Čerňák. V obchodním centru vyřídíme plnou moc a paní se ještě v bance rychle zbaví hotovosti, jak já ji rozumím.

11:00 "Ještě musím zrušit další zájemce", s těmito slovy se loučíme a my vyrážíme směr Liberec.
Během cesty ze mě vše padá a dostavuje se blažený pocit dobře vykonané práce.

13:00 skládáme motorku, zamáčknu slzu štěstí a loučím se i s Markem, díky kámo.
Tak už je doma, tak už stojí v garáži a dušičká má pokoj.

A rada pro všechny na závěr.
Pročetl jsem tuny návodů, zkouknul tuny videí, poslechl hodiny rad kolegů motorkářů a jediné co považuji za důležité je správný odhad prodávajícího při rozhovoru, jak se chová, jak s vámi mluví, jak vypadá a určitě si vemte sebou kamaráda nebo kamaráda kolegy, hlavně, aby to byl automechanik, který rozumí motorkám. Koupě čehokoli v návalu emocí není to pravé ořechové a nadhled třetí osoby se hodí.