Na první pohled poctivý kus železa. V podstatě obr motor osazený řidítky, sedadlem a koly doplněný něčím kde bude dostatek benzínu (vypadá jak plechová, ale je z plastu). A jelikož to spíchli v Itálii, tak to ještě obalili do ohozu, který tomu moc sluší.
Motorka koupena od Stärker-Profil GmbH Erfurt,DE - perfektní komunikace, vstřícné jednání, profesionální přístup nad rámec běžného. Fandové Jawy. :-), Jinak dealer Triumph, Suzuki, Kymco.
Výška jezdce: 187 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX: nevyužiju její offroad vlastnosti, ale dost jsem váhal
Moto Guzzi Breva 1200: na první pohled skoro stejná motorka, ale není tomu tak. Jsou to maličkosti, ale necestuji dálky a emoce zvítězily
Honda X-ADV: jediná o které jsem uvažoval jako o nové - no trochu překvapení :-) ,ale šel jsem ze skútru, tak jsem měl v merku i tohohle kočkopsa, a byl jsem z ní naprosto paf do doby, než jsem ji viděl na živo. Komponenty asi fajn, ale je to plastová almara (viděl js
Moto Guzzi Griso 1200 8V: nádherný vzhled, na drátěných kolech v zelené paráda. Nedělá se s ABS. A co hlavně pozice za řídítky. Už se nechci natahovat.
První dojmy - safra ta je těžká - první manipulace. Po měsíci používání jsem si už zvykl a nevidím v tom problém. Jízda super, pohodlný podvozek i na naše hrůzo cesty, nádherně sedí v zatáčkách, jízda ve dvou v pohodě a vůbec necítím, že mám spolujezdce. Motor ... kdo nejel nepochopí
Motorku bych doporučil pro - pro mě a tak by to mělo být u každého. Přece nebudeme jezdit všichni na tom samém. Chce někoho kdo poslouchá co chce, ale dokáže ji i ukázat kdo je pán. Pro někoho, kdo ještě není starý na ceťáky a nepotřebuje do terénu. Jo a ten Sport v názvu je u Italů spíš označení pro barevné provedení ;-)
Doplňky na motorce - padáky HB, padák na kardan, zvýšení řidítek - homologované, laďák Mistral, hlavní stojan, kufr MG perleť, originál vyhřívání rukojetí. Dokoupen druhý boční kufr z Aprilie Caponord 1200, cestovní plexi a deflektory rukou od Isotta.
Recenze
Už spoustu let jsem řešil zda si mám rozšířit papíry. Bál jsem se, že přijdu už o to co mám tak jsem do toho nešel. Letos jsem se rozhoupal a papíry udělal a i když jsem nechtěl měnit svou "tříkolku" 300ccm, tak se ve mě něco zlomilo. Začal jsem brousit internet a pokukovat co se prodává.
Už před lety jsem viděl Moto Guzzi Griso a dost mě uhranulo. Přestalo se dělat a tak nějak jsem zas vypustil značku MG s hledáčku. V podstatě šla tato značka mimo můj zájem a tak ani teď při hledání jsem se na MG motorky nedíval. Nějak jsem to viděl tak, že to bude Japonec, nejspíš Honda, jo Afrika, nebo X-ADV.
No a do toho kolega v práci vyměnil svou stařičkou Yamahu za Moto Guzzi Breva 1100. Nechal mě projet a bylo vymalováno. Tak velký dojem ve mě zatím nenechalo nic. Ten mix mechanických zvuků a pozitivních vibrací člověka uchvátí. Ne není to dokonalý japonský stroj kde je vše sametové, tohle je opak, ale příjemný opak. Člověk má pocit, že ta motorka žije, že to není jen nějaký přesný strojírenský výrobek.
A tak hledám a žhavím internet. Pak zahlédnu Sportku. Kdysi jsem na ni četl recenzi, ale nějak mě to nezaujalo. Teď se dívám na fotky černé s bílým pruhem a říkám si, to je ono. Kolega straší, že na tom budu ležet, že je lepší Breva, ale já mám v hlavě vyvařeno. Pak najdu na mobile.de červeno bílou (ne bílá to není, je to perleť a se zlatým lemováním) Sportku rosso corsa ABS rok 2013 a už jsem ztracený. Navíc servisní historie, super stav, laďák Mistral, k tomu origo původní, navíc hlavní stojan a navíc zvýšená řidítka, ještě igelitka plná originál dílů pro 20k servis. Moto měla najeto 18.600km. Když jsem se u nich doptal, že je to model s již novým vačkovým systémem tak bylo rozhodnuto. navíc to nebylo od soukromého prodejce, ale od velkého moto hausu Triumph,Suzuki. Jednání na dálku super, zajistili i jejich STK (dle informací na webu českého ministerstva by se měla uznávat i u nás - to ale asi u nás nikde nevědí, tak jsem ji absolvoval v ČR znovu). Pak jsem rozbil prasátko a nervy mé životní lásky a šel do směnárny pro eura. Švára zajistil dodávku, já koupil nájezd a kurty a pak hurá do již ne východního Německa (Erfurt) 
. Jednání u prodejce super, jen jsme se pozdravili, žádné nucení čehokoliv, udělal nám kafíčko a nechal nás kolem motorky šaškovat aplazit se dle našeho uvážení. Pak přišel příjemný pokec (v rámci mé chabé angličtiny )Ptali se na Triumph v ČR, zda je to u nás známá značka atd. Asi si mysleli, že se to jinde než v Německu a na západ od něj neprodává a pak na Jawu. Jsou velcí fanouškové a ve vitríně prodejny mají pěknou krosku a další artefakty. Prý jestli neprodávám nějakou Jawu atd... . Podepsáno, zaplaceno, krabice dílů předána a s pomocí ochotného personálu naloženo, jen jsem již musel po lávce řídit já, to mi s úsměvem prodejce přenechal. Asi jako už je to tvoje, tak si to nabourej sám, ale velký dík, protože poradili a ukázali jak správně ukurtovat, aby nebyly zbytečné výdaje po přepravě. No přeskočil jsem moment příchodu do prodejny. Šok, obr prodejna, říkal jsem si zda jsme správně a po otevření dveří plocha plná desítek motorek Triumph (nejvíc snad Tiger) a Suzuki. Díky tomu, že teď letí samé šedé a černé mě uhodila v tomto davu obklíčená červená kráska. Jo byla to ona moje budoucí. Škoda, že jsem neudělal foto, ale v tom mraku motorek (50 snad i víc) se v x té řadě vyjímala jak pověstná růže mezi trním.
STK hned za hranicema, tam mi málem upadla, protože byl hrozný uragán a blbě jsem ji držel a už šla od těla. Naštěstí švára zachránil Sportce lak a mě infarkt a dopadlo to dobře.
V ČR jsem doplnil padáky k motoru i na kardan a dokoupil originál MG kufr.
A co o moto? Je to holka Italská se vším všudy. Hlavní slovo je emoce. Vzhled nikoho nenechá bez reakce ať je to, že se mu líbí a nebo ne. Chceš jet pomalu a nechat ji brumlat a vytahovat ze zatáček - v pohodě. Chceš rozhodit vidění - v pohodě. Stěžuje si někdo na vibrace a charakter motoru nastaveného od výrobce? V pohodě - nech si nahrát vyladěnou mapu a rázem je z toho japonská uhlazená raketa. Osobně jsem na chvilku vyzkoušel, a já mám rád tu lokomotivní syrovost a vibrace originálu, i když tak neletí jako vyladěná. Laďák Mistral tomu dává parádní zvuk. Tak nádherně funí do výfuku a občas si při podřazení vystřelí. Osobně jezdím na kochačku a mám nejraději pomalé vracečky. Miluji ten zvuk a vibrace, když se zvedá od 2000rpm. Zvládá i méně, ale proč ji trápit. ABS bez výhrad. Pohybuji se i po městě a tak se párkrát již hodilo. Podvozek je parádní, nádherně drží zatáčku a nerozhodí ho ani horší povrch. Jsou na tom Metzelerky tak to bude i zásluha obutí. Bál jsem se vedra od válců na kolena. Tahle motorka je větší a tak i když mám skoro 187cm, tak jsou bezpečně v odstupu. Jezdil jsem o letošních pařácích město i mimo a vedro je spíš cítit na kotníky. Teď jak se ochladilo, tak válce příjemně hřejí na nohy. Moto totiž nemám jen jako zábavu na víkend, ale jako parťáka na každý den dojíždění do práce. Asi nebudu jezdit vždy do prvního posolení na podzim a od prvního deště na jaře jako na mé bývalé MP3, ale o moc míň asi ne.
Co víc? Mám toho v sobě hodně, dojmů a nadšení, jo i pokory. Není dokonalá, nechce mladýho splašence co ji bude tahat za vlasy a nebude poslouchat zda se jí to zamlouvá a na co má zrovna chuť. Kdo už vnitřně vyzrál, tak to pochopí a dostane zážitky, které mu neposkytne žádná dokonalá modelína na světě.
Má tu smysl psát o tom jak letí, jak řadí, jak si pohodí prdelkou při laškování se spojkou - kardan? ... ... . ne, tahle motorka o tom není, sedni a projeď se. Pak už záleží zda vám to spolu půjde a nebo ne. Já už vím, že nám to jde a že je to ta co jsem hledal. A jelikož je to správná divoška, tak má ráda i holky a moc ráda je i sveze a potěší je.
Díky moje životní lásko - ženuško moje, že jsi mi umožnila si splnit sen o velké moto. Doufám, že nám to ve třech dlouho vydrží a budeme si to užívat.
---
4.12.2018
- nakreslil jsem si v Tinkercadu takovou blbost pod olejovou vanu, aby nestála moto přes zimu na kolech a vytiskl na 3D tiskárně. Jelikož snad 90% hmotnosti stejně leží na hlavním stojanu, tak to nemusí být ani nic moc pevného (moto lze vpředu přizvednout dvěma prsty).
https://www.thingiverse.com/thing:3249087
---
22.5.2020
Tak jsem byl dnes pro holku v První Kozí. Moc díky úžasnému teamu úžasných lidí.
V Sušici byla přes zimu na servisu co si k 30 tisíc km zaslouží. Takže vidlice, oleje, svíčky, atd ... a mnoho dalšího a jelikož ještě neabsolvovala výměnu vaček v rámci svolávačky, tak i ty (a s tím čištění olejového systému od nečistot z vaček).
Jak se na podzim zjistilo při kontrole u Jirky Rianta, tak mě dovezla ze srazu v Itálii zázrakem (vůle na ventilech prý snad 2mm). Potvrdilo se to co se všude píše - 30 tisíc km a mají dost. Tedy ty původní. Naštěstí to dobře dopadlo a továrna se k tomu postavila čelem,já mohl uhánět k domovu. Vzal jsem to přes Lnáře a tak výlet na jedničku. Tahle motorka mě neomrzí. Podvozek, motor, průběh výkonu - pro mě super a to co jsem hledal.
Ještě jednou díky Jirkovi Riantovi a celému teamu z První Kozí. To je to super navíc, co člověk koupí Guzzi získá. Srdcaře, kteří se kolem této značky pohybují.
díky
---
září 2022
moto připravena na delší cestu
- dokoupen druhý kufr - červený Aprilia Caponord na levou stranu (držáky na origo MG kufry jsou kompatibilní s kufry na Aprilii Caponord 1200. MG se mi sehnat nepodařilo (tak alespoň samolepka Guzzi přes Aprilii . Vzhledem k tomu že moto je červeno bílá to ladí a je to zajímavé. Navíc na rozdíl od origo MG kufru těsní tak, že při otevírání se překonává podtlak v kufru. Spodní strana polepena tepelnou izolací, pro jistotu, protože výfuk lehce ofukuje spodní stranu kufru. Sice z dálky, ale jistota je jistota. Koncovka Mistral přehozena za originál (to je jediný kompromis co jsem musel kvůli tomuto kufru udělat - holt není vykrojený, aby se tam Mistral vešel - je dlouhý).
- instalováno velké plégo od ISOTTA čiré (sundat kryt kapličky a nahodit plexi - 4 šrouby)
- instalovány deflektory rukojetí ISOTTA čiré (nejsou na Sportku, ale na Audace..sedí bez úpravy ... je vidět na foto z cesty na GMC 100)
- kontrola moto před cestou v Officina Riantini - moc děkuji a jako vždy maximální spokojenost
v září absolvován výlet na GMC 100 do Mandela.
1 den trasa Praha - AT - Götzis (hotel Maier) 588km dálnice - počasí: střídavě lehký déšť a sluníčko. Mega průtrž jen jednou a to na cca 10 minut. Nepromok Dainese Storm 2 bunda a kalhoty, HELD návleky na boty a rukavice - naprosto v suchu - nic se netřepotá a tak jsem to ani za celý den nesundával.
2 den trasa Götzis - Vaduz - Chur - Thusis - Splügen - Passo dello Spluga - Colico - Dervio - Bellano - Varenna - Mandello del Lario 217km jen okresky a lokálky. Po Splügen občasné lehoučké přeháňky. Vždy jen pár minut. Jinak paráda sluníčko. Silnice na Passo dello Spluga se ze strany CH opravuje. Vždy jen krátký úsek, ale již se v tom hrabou několik let. V roce 2019 to bylo rozvrtané hned od hranice s IT na stranu CH cca dvě zatáčky. V roce 2022 jsou o pár zatáček níže. Pozor v místě opravy je na vozovce jen ujetá zemina. Lahoda na naložené motorce v takto upravených vracečkách a ještě po dešti, kdy se jede v podstatě blátem. Naštěstí to je vždy jen cca dvě zatáčky. Proto jim to asi tak trvá. Na straně IT jsem v půlce klesání chytl kolonu co se táhla za obytňákem. Jel tak nešikovně, že se nedal předjet a nenapadlo ho někde chvilku počkat až ho kolona předjede. V tomto místě jsem svou blbostí přehřál zadní brzdu. Jak se jelo pomalu v koloně z prudkého klesání, tak jsem jen šolichal z lenosti pouze zadní brzdu a chudinka těch minimálně 400 kg samotinká nedala. Popojíždějící kolona a propadlý pedál nožní brzdy mě přesvědčili k pauzičce v krásné, ale opuštěné vesničce Gallivagio. Po 20 minutách jsem frčel dál již bez nějaké komplikace. V Mandelu bylo překvápko v parku, kde bylo zakázáno stanovat. Byl jsem v Mandelu v létě s rodinou a varováním byl skate park a dětské hřiště, které zde vyrostly, ale až takhle radikální zářez jsem nečekal. Vedle fotbalový stadion byl určený k ubytování, ale jen pro ty co měli rezervaci. Někdo to bral na černotu můstkem do sportovního areálu pod stadionem, ale pak se tam zjevila cedule zákaz a bariéry, tak jsem zvědav zda se podařilo těmto lidem i odjet. Já vyčkal na pořadatele, kteří navedli nešťastníky jako já bez předchozí rezervace na soukromou louku v na okraji zástavby v Mandelu. Tam byly zajištěny záchody, ale voda ne. Placení za ubytování bylo na černotu stylem, já si nic nevezmu, ale tady je igelitka a tak tam něco hoď. Nemáš drobný, tvůj problém, nic nevracíme. To bylo pro některé dost překvapení a kazilo to atmosféru dne. Já to měl za 20EUR moto a stan jedna osoba. Němci co spali vedle to pak večer probírali, co je to za humus - asi je stáhli o víc. Výhoda místa byla, že to bylo stále v blízko do centra. Já stejně ale jezdil všude na motorce. Jinak lidi zabrali všechny travnaté ostrůvky a parkoviště ve městě a tam stály stany. V supermarketu byla uzavřena ulička s alkoholem. Jediné co šlo koupit bylo krabicové víno a na to jim ... . Vzhledem k ukrutným frontám u stánků ve městě opět černý puntík. Kdo nezůstal v centru a prošel se trochu stranou, šlo narazit na stánky kde skoro nikdo nebyl. Málo koho ale napadne, že tak stranou ještě něco je. Opět se vyplatil průzkum okolí při letní dovolené.
den 3 - návštěva továrny - mega fronta před otevřením až k bočnímu vjezdu do továrny. Po otevření fabrika nasála lidi celkem rychle, pak mega fronta, která se nehýbala na The Clan stánek s předměty pro členy. Po shlédnutí mega fronty, která se také nehýbala na obchod s Guzzi věcičkami jsem pokračoval prohlídce továrny (přeji jen jsem ten den měl jiný plán než nácvik stání ve frontách - ona ta mega fronta na obchod byla jen před-fronta na frontu co byla v obchodě, kde se točila skrz celý obchod až k pultům). Na place byly vystaveny všechny modely včetně V100 v bílé, která byla neustále v obležení lidí. Zas taková mini fronta, ale živelná, protože se lidi valili ze všech stran a každý si na ni chtěl vylézt a osahat - stejně jako já Větrný tunel byl v den mé návštěvy uzavřen, protože tam asi probíhají nějaké stavební práce.
Po prohlídce ke stanu, zabalit a pokus v Mandelu najet na dálnici (ani Waze ani jiná mapa nevěděla, že byl tento nájezd po dobu konání akce uzavřen - proklínání a hledání jak se co nejrychleji dostat na dálnici. To se povedlo v Bellanu. Pak na Sondrio - Tirano, Bormio - Passo Stelvio : tady začalo u kavárny v serpentinách pršet. Šup do nepromoku a pak začalo opravdu intenzivně pršet a tak jsem ani na vršku nezastavoval (silný déšť a 4°C nepřejí turistice) a sjel opatrně za neustálého míjení vozů Lotus (bylo jich cca 50 a všichni jeli krokem), až dolů. V Trafoi už sucho a níž už sluníčko Vzhledem k tomu, že doba pokročila a měl jsem strach, že nestihnu zamluvené ubytko, jsem zavrhl Brener a jel na Nauders. Cesta super, sucho a tak jsem si užil zatáčky. Pak do Hall in Tirol do hotelu Hwest. Výhoda - hned u silnice, vedle benzinka, super snídaně a parking i když ten za poplatek. cca 340 km.
den 4 - Hall in Tirol - dálnice po sjezd 59 a pak po okreskách Walchsee - Ruhpolding (nádherné sliničky) - Waging am See - Burghausen - Passau - Freyung - Kunžvartské sedlo - Vimperk - Strakonice - Praha 480km. Opět přeháňky v jednom místě zatím nejsilnější liják co jsem zažil - místo silnice řeka, ale já opět v suchu a má Guzzi mě v tom také nenechala. Celou dobu šlapala na jedničku. Spotřeba dle Spritmonitor průměr za celý výlet 5.43 l / 100km (od 4.83 l po 5.89 l za jednotlivá tankování)
Kráska je to
Slyntám
Ahoj, az ziji Guzziny!
Mám slabost pro Italky