Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX (2012)

Ne moc rychlej, na svoji váhu velmi obratnej, hodně pohodlnej vibrátor na dlouhé cestování, s odpichem který neurazí ale na druhou stranu ani neuchvátí.

Výška jezdce: 185 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
BMW R 1200 GS Adventure: cena

První dojmy - Nadšení ze zvuku, z celkového pocitu jak se na tom komfortně sedí a jak to pěkně vypadá. Na svoji vahu a typ motorky to docela jede, ale od 160 ti nahoru se tomu už moc nechce a navíc se mi potvrdily postřehy jiných Stelviistů že ten stroj fakt přišerně vibruje. Asi jako když se člověk pokouší zkrotit ždímající ždímačku ze 70tých let aby nepopojížděla po prádelně .-) Dá se na to ale zvyknout. Nadchlo mě chování do zatáček, ono to nějak zatáčí samo .-)

Motorku bych doporučil pro - Cestovatel, kerej rád mastí zatáčky, rád daleko cestuje, a chce do toho ještě kempovat.

Doplňky na motorce - Užitečnej kovovej kufřík, kterej je velkej asi jako koncovka výfuku, a je instalovanej pod držákem bočních kufrů, umístěný ve stejném prostoru jako koncofka výfuku, akorát na druhé straně.
Páčky titax - u originálů mi vadilo, že nejdou dát blíž k heftům.
Stupačky Pivot Pegz Mark 3
Kovové kryty válců.
Přestavba řadičky - na zakázku vyrobená delší.
Aktuálně probíhá druhý pokus přestavby hlavního stojanu.

Recenze

Koupeno na podzím 2017, takže zatím jen pár malých výletů - po silnici a něco málo po šotolině.

Stelvio jsem vybral proto, že jsem sháněl mašinu se kterou bych mohl cestovat po světě, užívat si radost z rychlý jízdy a adrenalinovýho klopení horskejch zatáček, ale na druhou stranu mohl projet i polňačky a lehkej terén, abych mohl pohodlně jezdit ve stoje ve stupačkách, naložil na to proviant na cestování mimo civilizaci a na jízdě aby ta váha nebyla moc znát, nestálo to majlant, a aby to pěkně vypadalo a burácelo.
Další varianty které jsem zvažoval BMW R1200GS, Honda Afrika Twin 1200, Triumph 1200 Explorer. Pro Stelvio rozhodl hodně poměr cena/co od toho chci, fakt že pocit ze zátahu byl na takovou váhu příjemnej, a dobrej pocit z toho jak čitelnou má pro mě ta mašina odezvu při klopení zatáček.

Časem toho napíšu víc, a dám sem nějaké fotky, zatím posdílím pár negativních zkušenosti z těch několika málo vyjížděk na podzim:

- krom toho co jsem psal výše, bych zdůraznil, že to vibrování mi fakt leze na nervy. uvidím jak to zkousnu při vícedenním cestování

- hned po koupi jsem si všiml, že motorka při nižších rychlostech a konstantním plynu něklidně pocukává (jako by motor chvílemi škubavě snižoval nebo zvyšoval výkon) a jde hrozně opožděně za plynem. Naštěstí mi to v servisu perfektně seřídili, a po seřízení byl kupodivu i o trochu lepší výkon. Nicméně pořád mi není sympatické, jak má tam mašina opožděný plyn. Ale to prostě daň za to, že to je cestovní enduro.

- co mě ale zklamalo, a zatím to stále řeším, je fakt, že se mi v tom nestojí dobře ve stupačkách. ( pro srovnání neuškodí zmínit že na tom jezdím v enduro botách a mám vel 45 ) Jedním z důvodů je fakt, že patka hlavního stojanu je v podstatě hned pod patou a při jízdě po nerovném terénu, když člověk trochu zapruží v kotníku, tu patku nevědomky zašlapuje. V enduro botech to fakt není cítit. Následkem je vyklopení hlavního stojanu o cca 6 a možná i více cm, následně zachycení stojanu o zem. Kromě nepřijemného pocitu co jsem si to kur** urval, setrvačnost odraženého stojanu občas sundá nohu ze stupačky. Jsem zvědavej kdy si kvuli tomu rozmlátim držku. Celkově prostor pro nohu ( hlavně pro levou ) je dost malý, na to aby člověk mohl ve stupačkách v terénu přešlapovat a nemyslet na to o co kde patou nebo špičkou zavadí. V originálním provedení, když umístím nohu na stupačku tak abych o nic nezavadil, tak mám řadičku cca 1 cm před špičkou, a patku stojanu cca 1cm za patou. Samozřejmě že se tam vejít s nohou dá, ale je složité se na tu stupačku trefit tak, abych o nic nezavadil. Při postavení se ze sedu v klidu na normální silinici to vcelku jde, ale při jízdě v terénu když člověk sem tam poskočí a na stupačce přešlápne se tam prostě na poprové netrefuju. Výsledek je, že se nesoustředím na terén, ale na honění pozice nohy na stupačce.
Momentálně řeším s jednou motodílnou přestavbu stojanu. Mohl bych ho sundat, ale na cestování se hodí.
Další problém nepohodlného stání ve stupačkách spočívá v tom, že rám, na kterém jsou stupačky, a následně stupačky spolujezdce a držák kufrů připevněné, se od motorky odklání na obou stranách poměrně dost blízko za patou, takže když stojím ve stupačkách tak abych je měl umístěné tam kde mám největší cit v chodidle ( prostě kde mi to nejvíc vyhovuje ) tak patou zachytávám o ten vyhnutý rám, který je ke všemu o kousek výš než stupačka. Tím pádem se o něj člověk zasekává patou a skončí v pozici s chodidlem mírně nakloněným špičkou k zemi. ( trochu pomohlo koupit si hodně zubaté enduro stupačky ). Aby mi rám nepřekážel, učím se jezdit s nohama do X - prostě musím dávat paty od sebe špičky k sobě víc než je příjemné. Ne že by se na tom nedalo jezdit, ale je to nepohodlné, a na dlouhé jízdy terénem byť lehkým to pro mě asi nebude to pravé ořechové. Tedy pokud to nějak nevyřeším. Jiné mašiny z kandidátek ze kterých jsem vybíral takový problém neměly (u Triupmhu nevím, na něm jsem ani neseděl).