Suzuki VS 1400 Intruder (1997)

„Co to je za motorku?... , to je chopper bejby…“

Více fotografii

Výška jezdce: 182 cm

První dojmy - Dlouhá cesta uběhla než jsme se k sobě dostali... Nic jsem neočekával, nechal jsem se překvapit. Mám to co jsem chtěl a k čemu jsem dospěl po letech ježdění na různých strojích.

Motorku bych doporučil pro - pro ty co se jim líbí styl chopper a nemusí mít H-D

Doplňky na motorce - padací rám, výraznější houkačka, DIN zásuvka, opěrka s nosičem, opěry brašen (brašny a rolka odpočívají v garáži), přední brzdový 4pístek, pancéřové hadice, rukojeti a zpětná zrcátka, ozdobné ovládací prvky brzdy a řazení, atd...

Recenze

Pro mé nevěřící přátele…ano, skončil jsem s motorkami …, vydržel jsem to 5 měsíců a upaloval pro Intrudera .
Motorky mne provázely od mládí. Nejdříve klasika (Jawa 555, Stadion S11, Jawa Pionýr, Mustang, samozřejmě náležitě upravené…). Žil jsem tehdy plochodrážním světem , motokrosem a držel pěsti našim borcům jezdících „Šestidenní enduro soutěž“ . Franta Šťastný a p. Havrda byli pro mne silničářské ikony.
Jak šel čas, prošly mým životem stroje jako např. Jawa 90, 250 i 350 a pak dlouho nic… Rodina, bydlení atd… asi většina z nás ví o čem je řeč. Čas je neúprosný, roky jsem cítil, že mi motorky chybí a že pokud se nerozhoupu, zbude mi jen snění. Hodil jsem všechny starosti a pochybnosti za hlavu , vzal si půjčku a šel jsem do toho, protože kdy, když ne teď…? Jako už lehce pán v letech jsem se zalekl větších obsahů ( vždyť to byla max jen ta Jawa 350-ka…,že jo ) a i když už tenkrát se mi líbila Suzuki VS 1400 Intruder, pořídil jsem si pro začátek Yamaha XVS 650… znalci mi říkali „ bude to slabé“, měli pravdu, šla z domu za pouhé 3 měsíce…











Pak jsem koupil skoro vrak Yamahy XVS 1100, vyválená byla snad ze všech stran ale já věděl, že se bude upravovat dle mého a tady byl výsledek:











Velkého „draka“ jsem měl moc rád asi i proto, že z ošklivého káčátka jsem si ji udělal (ne sám…,samozřejmě) k obrazu svému. Honba za „objemem“ tak byla započata… Následovala má 1. VTX 1800 C :











,Byla skoro hardtail... Krouťák jako blázen, nefunkční snížené zadní tlumiče, opravdu plnokrevník, na našich rozbitých silnicích se na tom moc dobře nejezdilo, zvláště ne ve dvou a tak byla za nějakou dobu vyměněna za pohodlný ale na můj vkus strašně líný koráb - Kawasaki VN 1600.











Z tohoto stroje však vyplynulo pro mne velké zklamání pro jeho neohrabanost a lenost…
Pak přišla Yamaha Warrior, nádherný stroj ale byl mě malý a i když mám malou „ledvinku“, nejspíš bych ji někde ztratil a to bych byl nerad… :











Návrat do náruče Hondy…další VTX 1800. To byly časy…






















Tuhle holku jsem si fakt užíval, tedy až do té doby, kdy mi ve městě nedal borec jedoucí z místa ležícího mimo silnici přednost a já si udělal letecký den. Naštěstí to nedopadlo nejhůř, vše se spravilo (díky Dolamoto Štěpánov) ale znáte to, už měla cejch…
No nic, „změna je život“, zkusil jsem jiný „šálek kávy“ a byl z toho naháč od BMW Rockster 1150. Zkrátím to, nebyl to dobrý krok, zvláště ne po ježdění na motorce zn. Honda… (nechci se dotknout značky BMW ani jejích vyznavačů, prostě subjektivně jsem si ji nezamiloval) :











Od kamaráda Drobka jsem měl půjčenou na delší dobu jeho Suzuki GSX 1400. Skvělý naháč, hezky to jezdilo, pohodlné a silné, prostě luxus ale…je to 4-vál a tak, i když s laďákem, zvuk pro milovníka 2V nic moc… a navíc - sekundár je řetěz , což pro mne jako pro lenocha nebylo to pravé ořechové. Dlouho jsem byl ale potom kouslý, že si ji koupím… Pak ještě Yamaha MT 01, úžasnej muscle bike ale jen pro jednoho a já jezdím často ve dvou… srdcovka ale snad někdy v příštím životě











Ok, vrátil jsem se tedy do náruče 2V a byla z toho tentokrát HONDA VTX 1300 RETRO…zase jsem ji předělal k obrazu svému, ale nedalo se to s VTX 1800 srovnat … :











Nastal tedy opět čas pro změnu a přišla Moto Guzzi 1100 Breva ABS. Ta motorka se mě na 1. pohled moc nelíbila... na 2. pohled jsem si ji ale zamiloval… Pohodlná, neokoukaná, 2V, kardan, úsporná a spolehlivá. Zcestoval jsem s ní pár zemí Evropy a pak… jsem chtěl skončit s motorkami… Ta motorka za to ale vůbec nemohla, fajnová Italská prácička, které jsem nemohl nic vytknout, byla to prostě souhra životních okolností...

















A dostávám se vlastně na začátek: Chtěl jsem Intrudera 1400…Proč?
Chtěl jsem jednoduchou motorku, jdoucí dle mého, až na samou podstatu –pár svařených trubek, velký motor, kola a několik málo nezbytností. . Chtěl jsem 2V s „bezúdržbovým“ sekundárním pohonem a chtěl jsem ji na takovéto domácí ježdění (na písák, do práce, výlety za kávou a kamarády, jen tak brouzdání po okreskách za pro mne příjemné zvukové kulisy), chtěl jsem motorku nenáročnou na údržbu, protože se znám. Raději jezdím, než se v něčem vrtám. Jsem v podstatě línej a nejsem ani zrovna moc šikovnej, prostě takový motorkářský povaleč a budižkničemu co jezdí jen sem a tam bez významného cíle jen pro radost z jízdy . Chtěl jsem legendu…ale Japonskou . Mám ji. Koupil jsem Introše 3 dny po Silvestru. Okamžitě jel na velký servis a nutné předělávky. Velká část práce byla sundat tu spoustu doplňků, které fakt na chopperu nemusím. Chtěl jsem stroj co „nejčistší“, bez cingrlátek. Introšek dostal péči, vyčištění a seřízení karburátorů, výměnu všech náplní včetně vidlic, předek dostal progresivní pružiny Wilbers, ložiska kyvky, ložisko v předním kole, krk řízení, nové „bačkory“ a nová, mnou vysněná vyšší řídítka ( myslím si, že na klasický chopper prostě patří…), pancéřové brzdové hadice + brzdovou kapalinu, nový regulátor dobíjení, DIN zásuvku na 12V atd. a pak už jsem jen čekal na trochu lepší počasí. Musím říct, že Introš je prostě fajn, jízda je prostě taková jakou ji chcete mít ( ne, koleno s ním fakt nedávám…) . Tahle sezóna byla cca 6000 km a ani jeden významnější problém (tedy jeden byl, vyšrouboval se mi za jízdy náhon tachometru z budíku, oprava cca 5 minut na cestě). Ranní starty, teplé starty, studené starty na vrknutí. Splnilo se mi přání jednoduchého a spolehlivého stroje k ježdění. Introš je v podstatě už skoro veterán. Nečekám tedy, že bude vždy taková pohoda ale když už si jednou člověk koupí starou legendu musí počítat s tím, že nic nevydrží věčně a bude potřeba občas přiložit „obklad na bolístku“ .
Co se týká jízdních vlastností : Jsou poplatné době výroby a stylu stroje. Vzhledem k slušnému krouťáku a dobře seřízeným karburátorům má stroj hezký tah za plynem. Zatáčky se dají v limitu stupaček projíždět hezky zvesela.Spojka spojkuje jak má a tvrdost její páky mi nevadí, nejsem žádný střízlík… Co se týká řazení, je to 5-ti kvalt , což znamená víc řadit. Moc nechápu lidi co tvrdí, že v 50 řadí 5ku a tradáá. Podle mne to podtáčení motoru škodí. Já řadím rád , kvalty jdou v pohodě ale jsou slyšet, hlavně ty první dva…Neutrál se hledat nemusí , tzn. křižovatky nejsou zbytečný trabl. Jízda po městě je v pohodě, samozřejmě v horku nemá Introš, vzhledem k typu chlazení, rád dlouhé postávání a popojíždění ale motorkář si zajisté poradí s podobnými situacemi.Co se týká brzd , mám tam vpředu 4 pístek a nový kotouč, vzadu normální 2 pístek , motorka brzdí slušně ale samozřejmě…není to moderní stroj. Naštěstí tady využívám častěji brždění motorem a brzdy jsou na dobrždění. Jen jednou jsem zatím po brzdách musel jít trochu tvrději, dalo se to ale nebyla to žádná hitparáda. Chce to přemýšlet a mít oči jako ostříž… . Někoho asi bude zajímat spotřeba: neměřím to, spíš jen orientačně odhaduji dle tankování na cca 5.5 – 6 litrů na 100km , olej jsem musel, vzhledem k horkým dnům a někdy trochu dravější jízdě + lítání po městě dolévat okolo najetých 5000km cca půl litru . Po všech těch předešlých těžkých motorkách mi Introš přijde ovladatelný jako kolo . Je radost si na něj sednout, rozpohybovat ty jeho dva velké válce, chytit se jeho vysokých řídítek a vyrazit, nechat se ovívat větrem a poslouchat hudbu jeho velkého srdce reprodukovanou přes jeho mírně upravené výfuky, nechat si vyčistit hlavu od všech starostí a problémů. S touhle motorkou nemusíte nikomu a nic dokazovat. Intruder 1400 je motorka hlavně pro radost, pro mne je krásná i když vím, že není moc pohodlná, není moc rychlá ani moc ovladatelná… ale vlastně proč by měla…? Je to přece čistokrevný chopper.
červen 2017:
Přišlo neplánované loučení, problémy se zády a po poslední jízdě jsem pochopil, že se musíme rozloučit, že takhle to nepůjde, protože po každé jízdě po našich silnicích jsem trpěl víc a víc. Dal jsem tedy inzerát a než jsem se "otočil" byl Introš pryč a uháněl na Moravu,zaskočilo mne jak to šlo rychle. Nejsem měkosrdcatej ale téhle motorky mi bylo smutno. No, život jde dál, kapitola chopperů a cruiserů je pro mne, vzhledem k jejich jízdním vlastnostem, jasně uzavřena ale teď je mi jasné, že bez motorky to nepůjde a tak otevřu novou kapitolu ... Návrat do Itálie!