Aprilia RS 50 (2002)

Sice žádné žihadlo, ale i na ježdění po městě stačí. Nedám na ní dopustit :)

Více fotografii

První dojmy - Ze začátku, pro mě bylo náročné odhadnout, kde zabírá spojka a musela jsem si zvyknout, že je třeba víc přidat plyn, abych se aspoň rozjela. Nemyslím si, že by to byla chyba v motorce, ale pravděpodobně tím, že jsem v autoškole jezdila na Yamaze YBR 125, což se moc nedá s tímhle "prdítkem" srovnávat.

Recenze

Odmalička jsem si přála jezdit na motorkách a když jsem konečně slavila 15té narozeniny, nedokázala jsem si představit, že bych měla ještě rok čekat.

Skútry se mi moc nelíbí, crossku bych ve městě moc neužila a hledala jsem něco s manuálním řazením, protože automat mi přijde jako zbytečnost, absolutně to musí zkazit dojem z jízdy. Taky si představte čerstvou, rozlítanou patnáctku. Rozhodně jsem se neviděla "uhánět" na babetě, ale na nějakém kapotovaném stroji. Tehdy mě moc nezajímalo, že se to ani moc nevyplatí a, že mít kapotovanou 50ku je spíš k smíchu, než k obdivu. Budiž.

Mám za sebou prvních 500km bez nehody (díkybohu). Dlouho jsem se s motorkou seznamovala, ale káply jsme si do noty. Napřed rozepíšu pár negativ, které jsem za svých 500km shledala.
Hned po prvním usednutí, mě trochu zamrzela přední maska. Při větším otočení řídítek, se velmi špatně manipuluje se spojkou i brzdou, ale řekla bych, že jde spíš o nezvyk, než něco negativního.
Dále pozoruju problémy s převodovkou, kde občas špatně padají kvalty.
Dál mě taky, překvapilo přední světlo, kde jsou dvě žárovky, ale svítí pouze jedna. Jedna na denní svícení a druhá na dálkové.
A jako poslední mě trochu rozčiluje startování a sytič. Někdy za studena se sytičem nenastartuje a musím ho vypnout, někdy bez něj zase nedá ránu. Než se moto zahřeje, padají otáčky, takže musím chvilku "tůrovat", ale pak se drží. Samozřejmě si nejsem 100% jistá, jestli jsou tyhle problémy způsobeny špatným stavem, nebo údržbou anebo jestli je to u těchto motorek běžné.







A teď už jenom chválit a chválit! K motoru...
Aby jste nezůstali zašprajcnutí na křižovatce, je tomu třeba trochu naložit, pak je její "odpich" srovnatelný s většími moto.
Do nějakých 5.000 otáček se jí moc nechce, ale pak se rozjede, že mě to ještě nepřestalo překvapovat.
Samozřejmě, že kopce nejsou její silná stránka, ale zatím se popasovala s každým kopcem, který jsme společně potkaly. Maximální rychlost je okolo: 105km/h







K ovladatelnosti...
Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, že je třeba řídit opravdu tělem a nohama, než rukama. Po chvilce tréninku, jsme se shodly a jsme jako jedno tělo, jedna duše. Vzhledem k její nízké váze, reaguje velmi rychle a nedá vám moc práce vyhnout se kanálu.

K brzdám...
Brzdy... trošku kousavé "čubky", ale určitě účinné. Zadní brzda mi přijde trochu jako měkkota. Mačkám, mačkám, dupu, kopu, ale pořádně o ní nevím. Za to přední brzda. To je "ďábel". V kombinaci se správným podřazováním, velmi účinná záležitost.

K podvozku...
Zadní odpružení je skoro jako trampolína. Najedu na kanál a skoro mě vyhodí, ze sedla. Přední je zase pravý opak. To je trošku tvrdší, ale nedalo by se říct, že by mi to nějak vadilo. Občas je to trochu šlupka, ale není to tragédie.

K úložnému prostoru...
Jelikož je to replika "závodní" motorky, moc místa tam není. Je to tak akorát na motolékarničku.

A spolujezdec na konec...
K mému největšímu překvapení, není problém jet na delší cestu i s 80kg těžkým spolujezdcem. Cestovní rychlost okolo 70-80km/h

Shrnutí...
Pro 15ti-letou holčinu, která odmala touží o motorce, je tahle Aprilia sen. Jsem s ní velmi spokojena a stále mě má čím překvapit. Její "závodnější" posed není moc příjemný na delší cesty, ale také nic extra omezujícího.