Za dva týdny od první vyjížďky s Policií ČR se konala další, již třetí v pořadí, pro mě tedy druhá a zároveň poslední vyjížďka, z těch 9ti, které jsou naplánované. Třetí projížďka byla opět se srazem v 9 hod ráno v Deštném v Orlických horách. Vyráželi jsme v 10 hod. z parkoviště a čekala náš 105 km dlouhá projížďka, kterou jsme zakončili v Hradci Králové ve výcvikovém centru S-Drive. Musím pochválit hradecký policisty, kteří měli lepší informovanost a organizaci před vyjížďkou a následně na autodromu, oproti těm pardubickým.
Pravda je, že těchto 9 akcí se koná poprvé a tak s nimi nemají ještě takové zkušenosti. Věřím, že se každou projížďkou posunou a vylepší organizaci s připraveností, alespoň tak to na mě působilo. Ovšem pochvalu si policisté zaslouží velikou, že tyto akce vůbec zorganizovali, za to mají velké DÍKY! 
Je fajn, že se alespoň touto cestou snaží obohatit motorkáře o nějaké rady, zkušenosti a informace.
Projížďka byla super, jelo se v průměru 70 km/h, což bylo o 20 km/h více, než při první projížďce, z Pardubic do Mejta na autodrom. Mělo to šmrnc, cesty nebyly tolik rozbité a prostě to ubíhalo tak, jak mělo. Rozestupy v koloně motorkářů byly dostatečné a tak se člověk nemusel bát náhlého brždění, kdy se kolona sjela. Ovšem obezřetnost to chce v každém případě!
Tentokrát jsem jela s kamarádem, se kterým už jsme absolvovali spousty projížděk a máme spolu najeto hodně km. Jet s parťákem je vždycky lepší a větší zábava. Člověk má takovou tu oporu s sebou a ví, kdyby něco, že jsme ve dvou.
Byla to skvělá sobota a zažili jsme mnoho zážitků a načerpali pár nových a užitečných rad a informací.
Celkem jsem najela 252 km. O něco méně, než při první vyjížďce a můžu říct, že to bylo příjemnější. Těch 60 km navíc je na "lehátku" hodně znát.
P.S. Ninja je skvělá na jízdy kolem komína, líbí se jí v zatáčkách a klikatějších cestách. Na dlouhé cestování to moc není, 300 km na jeden den je strop, z mých zkušeností.
Při cestě na projížďku s policií jsem zažila i jednu hodně nepříjemnou situaci. Když jsme s kamarádem vyrazili, tak v jednom místě – Dobrošov nad Náchodem, mi ujelo zadní kolo „hajcajdr“ 
a měla jsem co dělat, abych zůstala na motorce a motorka nebyla na zemi. Zadek mě vykopnul a jen tak tak jsem to udržela na cestě. Také je pravda, že cesta byla vlhká, bylo to v lesíku, v údolíčku, kam nejde sluníčko, takže to byla příčina, proč to se mnou takhle zacvičilo.
Vždycky si držím rozestup, před tím, kdo jede přede mnou. Byli jsme na hlavní a z vedlejší se blížila auta. Přede mnou jel náklaďák a asi zapomněl, že je na hlavní nebo nevím a prostě to zašlápnul. Vůbec jsem to nečekala, jelo se plynule a najednou tvrdý stop. Takže jsem to také zašlápla. Díky bohu, že mi neujel i předek, to bych lehla, uff. Bylo to v malé rychlosti, ale na motorce stačí málo. Kamarád, který jel za mnou říkal, že to na mě nebyl moc pěkný pohled a myslel, že si lehnu.
Naštěstí to všechno dobře dopadlo a já si budu držet ještě větší rozestup, než který jsem držela do teď! Na cestě se musí předvídat, předvídat a myslet i za druhé… 
-
Pár se nás sešlo, cca 170 motorek.
-
S už dobrým kamarádem Bawem. ;-)
-
-
-
-
-
Tady už v HK dostáváme pokyny.
-
-
-
S Míšou čekáme, až nás vypustí na okruh.
-
-
-
Endurko, to je posezeníčko...
-
-
-
-
-
-
Zase skvělý den v sedle Ninji, díky holka! ;-)
