Triumph Speed Triple (2011)

Když nepočítám celkem úmornou cestu po dálnici domů, dnes jsem motorku konečně pořádně projel po známých cestách. Jak obstála ?

Můj největší problém nejspíš spočívá v tom, že mám tendenci neustále srovnávat. Vím, že ideální motorka neexistuje, natož pak pro mě Známí si už ze mě dělají srandu, když jim oznámím co jsem zase koupil nebo prodal. Myslel jsem, že...ale nepředbíhejme.

Poprvé po výměně světel sedám na motorku, nafoukat kola, natankovat plnou, do kapsy šroubovák na nastavení podvozku a vyrážím. Pojedu po cestách, které znám a o to větší pozornost budu věnovat chování stroje.

MOTOR
+ nevibruje, jde úplně nádherně odspodu až do omezovače (kruháče mohu jezdit za dva a nemusím při tom dusit motor zadní brzdou nebo trápit přes spojku, město je jedna velká paráda)
+ nežere (po dálnici ustálenou rychlostí 5,2l, po okreskách 6,2l - ne že by na tom záleželo, ale když už to ta palubka ukazuje...)
+ rozumné odstupňování převodovky, dobře ovladatelná spojka
- výkon, ano po Tuonu se mi to zdá prostě slabý, ale budu si holt muset zvyknout a počítat s tím, že ta motorka je hodná a nesnaží se mě zahodit a zničit, nástup výkonu a jeho průběh je dokonale hladký a chybí mu ten kopanec u Tuona, vyvažuje to mnohem větší použitelnost motoru pro běžné ježdění. Zkrátka jít z V4 na R3 je prostě krok zpět, uvidíme jestli mě to nezačne časem nudit.
- zvuk (asi první motorka kde bych se obešel bez laďáku, kňourání z výfuku není nic, co by stálo za to poslouchat, holt dusot dvouválu anebo řev Vé čtyřky jsou nedostižný)

Nyní trochu podrobněji. Cagiva Raptor 1000 (se kterých stále srovnávám) má 105k ve dvou válcích. Nikdy se mi nezdálo že by toho výkonu bylo málo. Motor jde krásně odspodu za doprovodu hromového burácení a díky krátkým rychlostem se motorka hrne srdnatě vpřed. Dá se říci, že od 130ti výše se dá jezdit vše za 6 a maximálka je 248 km/h, na 14 let starého naháče obdivuhodné. Předjíždění znamená jen potáhnout za plyn a vystřelit. U Tuona se 163k bylo třeba pro rychlé předjetí (bavíme se o plechovce pohybující se standardní "překážecí" rychlostí kolem stovky) třikrát podřadit a pak se děly věci...motorka mě doslova katapultovala vpřed. A Triumph ? No, za šest se tomu ze stovky moc zrychlovat nechce, za pět také ne, ani za čtyři, ba dokonce ani za tři není akcelerace taková, jako bych si představoval. Hohó, kde je těch 135k ??? Na to, že by tento motor měl být přesně mezi Tuonem a Raptorem, bych spíš řekl, že jede stejně jako Raptor, možná i hůř. Vždyť ten Speed sice nějak dosáhne rychlosti 200 km/h, ale že by se mu pak chtělo nějak zrychlovat, se říct nedá. A nad 230 už to nejde vůbec. Neplánuji samozřejmě jezdit dlouhodoběji podobnými rychlostmi, právě kvůli zpomalení sama sebe jsem si naháče kupoval, ovšem zkusit se to musí. A lehce mě to zklamalo, čekal jsem prostě víc, no asi by se na to dalo zvyknout. Ale otočme list, zdaleka nejsme na konci.

PODVOZEK
Už při cestě zpět po dálnici před dvěma týdny mi přišlo že motorka strašně drncá, asi jako kdyby za mnou celou dobu seděl malý trpaslík a kopal mě do zad.

Přečetl jsem si tedy doporučené nastavení podvozku v manuálu a vzal šroubovák do ruky. Na "omak" je předek jak z kamene, tvrdý stejně jako Raptor a Tuono je proti tomu cesťák. Zadní tlumič je pocitově měkký asi tak nastejno s Tuonem, kamenný Raptor stojí opodál. Jak se to projevuje za jízdy ? Zvláštně.
Se standardním nastavení prostě cítím v zádech každou nerovnost a to se mi nelíbí. Při povolení útlumů se poskakování téměř nemění s tím rozdílem, že je motorka lehce nejistá a při razantním stylu jízdy se několikrát zhoupne tak, až si škrtnu neorigo SPZkou o zadní kolo (ta blbost musí co nejdřív pryč a místo ní přijde origo držák). Jak z toho ven ? Tak za prvé, mám 62kg a každá motorka je pro mě tvrdá. Za druhé na zadku motorky chybí další váha v podobě origo výfuků, no a za třetí výrobce doporučuje foukat gumy na celkem vysokých 2,35 vpředu a 2,9 vzadu a to i jen pro jednoho. Vrtat se mi v tom nechce, přece jen fabrika asi ví líp než nějaký Ota kolik tam má být, ale stejně zkušebně asi lehce upustím tlak vzadu, tak na 2,6
Prvním krokem se ale jeví nastavení SAG, neboli nastavení předpětí pružin vpředu i vzadu na mojí váhu. Naštudováno mám jak na to, teď už jen sehnat dva pomocníky a vyhradit si na to trochu času. Pak se uvidí.
Když se oprostím od toho poskakování na nerovnostech, jak se to vlastně řídí ? Dobře Motorka jede přesně tam kam ji pošlu a dobře drží stopu. I přes absenci tlumiče řízení nemá tendence kmitat řídítky, znát je to pouze ve vyšších rychlostech, nejede prostě jako po kolejích. Takže pokud se mi podaří nastavit podvozek na moji váhu, mohlo by to být ono. Uvidíme.

A to by mohlo být jako poznatek z první, cca 165km vyjížďky vše. Ještě musím zmínit posez, nějak se na to nemůžu poskládat, proti Tuonu to má užší řidítka a proti Raptoru kratší vzdálenost sedačky od řídítek. Ale asi si zvyknu. Co se mi líbí, jsou brzdy. Naprosto luxusní zákus, bude asi chvíli trvat než najdu jejich limit. Blikající diody na palubovce upozorňující na včasné přeřazení je bomba věc, obzvláště když tah motoru před omezovačem nepolevuje, jak většinou bývá zvykem.