Kawasaki ZR 7 (2001)

Po jawě 350 a hondě cb 500 logický pokračování řady

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki GSX 750: důvod neuveden
Honda CB 750: důvod neuveden

První dojmy - První dojem po přesednutí ze vzhledově podobnejch dvouválců je celková mohutnost motorky, jak hmotností tak projevem motoru. Když na tom sedim, přijde mi ta motorka blíž jawácký třindě než cbčku od hondy. Ale o tom dále...

Motorku bych doporučil pro - Pro všechny co kupujou ''první velkou'', pro ty kterým se rozpadla jawa, bojej se přes 250km/h, pro ty co rádi jezděj v kraťasech a bůhví proč nechtěj choppera

Recenze

Po sesbírání pár zkušeností na jawě 350 a chvíli ježdění na cb 500 jsem chtěl zkusit větší kubaturu. Oba předchozí stroje mi daly dost prostoru na to srovnat si v hlavě jak a na čem chci jezdit. Chtěl jsem hezkýho naháče od šestikila vejš. Že o výkon až tak nepůjde jsem trochu tušil, takže jsem ve finále vybíral hlavně podle vzhledu a ceny. Mezi šestistovkama jsem nenašel nic co by se mi líbilo, GSX 1400 nebo Triumph Thruxton jsou sice pornograficky krásný stroje, ale absolutně mimo moje finanční možnosti. Nakonec jsem tedy vybíral mezi klasikama, inazuma 750, cb 750 a zr 7. Na oko se mi nejvíc líbila ina, ale nakonec jsem se jako první jel podívat na modrou zr7. Stála o 15-20 tisíc mín než jiný, a to kvůli nájezdu asi 86 tisíc km. Líbilo se mi že majitel přiznává takovejhle počet kilometrů, kdyby si pohrál s vrtačkou, asi bych mu těch klasickejch 32 000 km uvěřil. Motorka i jednání majitele se mi líbily, v reálu kawa vypadala líp jak na fotkách a hned jsem na ní odjel asi 250km domu, během kterých jsem si o motorce zjistil pár věcí který mě baví dodnes. Motor je přesně takovej jak jsem chtěl, má sílu takže při přejíždění nemám strach, ve dvou zvládá taky v pohodě a když chci jet rychle, neni to problém, na druhou stranu nenutí k rychlý jízdě, takže když se po okreskách bimbám 70 v hodině, nemám pocit že by to stroji vadilo. Sériovej výfuk pro mě ideální, motorka je slyšet ale po delší cestě nebolí hlava, řazení má trochu vůli, ale správnej kvalt se najde vždycky, sezení dobrý i pro dva, když bolí zadek, staví se na kafe. Při sednutí na motorku příjemnej pocit že sedim na poctivý mašině, dobrý. Ve výsledku je tahle motorka neskutečně příjemný překvapení, kawasaki by to do prospektu napsalo asi jinak, ale já v tom vidim dokonalej mix vlastností týnecký třindy a hondího cebečka. Týnecký proto že je to mašina za pár šupů, přijedeš na chatu a když je bláto, opřeš to o strom a nemáš strach kolik peněz bude stát lak. Cestou k rybníku ti nevadí že z pod kol lítaj kamínky a písek, tomu stroji to prostě nic neudělá. A jestli má bejt motorka o svobodě, tak přesně takhle by to mělo bejt, nemít strach kde to spadne a kdy se na ní vydělá moucha. A ty hondí vlastnosti? No, vono to prostě jede. Furt. Zima, teplo, sucho, déšť, prostě vždycky to jede. Motorku mám od jara 2015, za tu dobu mi odešel akorát náhon rychloměru, a že jsem línej to měnit, motorka už má asi rok na tacho pouhejch 93 tisíc km. Tak, jestli někdo stojí o verdikt od někoho kdo neseděl na všem co má kola, nezajel severní smyčku pod 9 ani nedokončil Dakar, tady je. ZR-7 je poctivá motorka ze starý školy, neohromí výkonem ani jízdníma vlastnostma, nebude problém najít rychlejší nebo obratnější. Ale je to jednoduchá spolehlivá mašina s designem kterej je tak starej že už nemůže zestárnout. Motor jede, když je třeba, ale mě osobně naučil jezdit po okreskách 60-80, bez staženýho zadku kde se vyválim nebo mě změřej. Ale kdyby mi to přece jenom někde klouzlo tak vim že za to stačí vzít, a že si rychlou cestu pro čistý trenky užiju stejně jako kochačku (no, skoro :D ). Bezstarostnej stroj za pár peněz, doporučuju