Yamaha YZF-R1 (2012)

-uřvaná, s notně vyboulenýma očima v krásné 50th anniversary edici

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:MOTOCENTRUM HK (Hradec Králové)

Výška jezdce: 177 cm

První dojmy - Čím jsem starší, tím větších šíleností se dopouštím. Nevím, co mě to popadlo, ale rozhodl jsem se koupit něco, na čem jsem nikdy neseděl, názory lidí se na to značně liší a navíc tomu padly za oběť nádherná R1 2005 a VFR800 2009, obě s pár kilometry na tachometru v nádherné stavu, které jsem si chtěl nechat na doživotí...

Doplňky na motorce - -karbonové výfuky Akrapovič s homologačními vložkami, padáky Yamaha, krovka sedadla / origo sedlo se mi podařilo jednou ztratit, i když bylo zamknuté... /, doplňkový držák SPZ Yamaha

Recenze

První dojmy se dost blíží tomu, co zde někteří již uvedli. Po nasednutí za hřmění koncovek od Akrapoviče / mimochodem zvuk je fantastický a i s katalyzátorem si umí pěkně odplivnout nějaký ten plamen / se mě zmocnila panika. Zvyklý na předchozí generace R1, které oplývaly sametových chodem a podávaly přátelskou ruku se pode mnou třepalo něco, co bylo na hony vzdáleno tomu, co jsem kdy vlastnil. No pokažený to nebylo, kupovaná přes dealera od prvního majitele s 9 000km na tacháči za šílenou cenu, ovšem v nádherném stavu, ale já přece italský dvouválec fakticky nechtěl / i když netvrdím, že nemají něco do sebe /. Na nízké otáčky reagovala s nevolí jí vlastní a teprve po přechodu cca 3 500 ot / min se rozhodla, že umožní alespoň trochu plynulou městskou jízdu a nebudu na ní všem pro smích. Co se mi hned nelíbilo, byly v těchto otáčkách drobné vibrace - ty jsem spatřoval jako jeden z velkých nedostatků GSX-R1000 K10, která sice prvních 5 000 ot neměla vibrace žádné, ale pak už jen rostly a ve vyšším tempu nebyly úplně příjemné. Tady je zde všechno úplně naopak. Do nějakých 6 000 tam vibrace jsou, pak začnou ustupovat do pozadí až úplně zmizí, tudíž cestování nic nestojí v cestě. Cesta domů probíhala postupným seznamováním. Překvapil velmi pohodlný posed za širokými řídítky, zadní tlumič taky není žádný masochista, takž tady musím pochválit. Plexi funguje tak nějak zvláštně. U předchozích generací rostl nápor větru progresivně s rostoucí rychlostí, tady napřed vůbec nefouká, říkáte si pořád dobrý, dobrý, přijde 160 a najednou fičák jako hrom, dosažení maximálky je už o značném sebezapření / mám 177 cm /. Takže turistika good, akorát za vyšší plexi bych si určitě připlatil. Tady bylo GSX-Rko o moc příjemnější. Spousta lidí mi říkalo, že je BigBang těžkopádný a s minulými generacemi se na něj musí více silou. Mě to ale úplně nepřijde, je na ní jiný posed, tudíž i styl řízení je jiný, ale jakmile si člověk zvykne, tak nečiní sebemenší problém se proplétat vlásenkami, tam si člověk spíše musí dávat více pozor na trochu hrubší reakce motoru v nižších otáčkách. Když zhodnotím podvozek s GSX-R K10, ta měla tendenci vynášet ze zatáčky a zdaleka tak obratná nebyla. Zde je Yamaha jasnou jedničkou. Co se týká brzd, na okruhu jsem ještě nebyl, na běžné silnici jsou ale vynikající, s K10 nesrovnatelné. Mají progresi a nevadnou, navíc není třeba i u standardních hadic vyvíjet na páčku vyšší tlak. Postupem času jsem si začal zvykat i na projev motoru. Bývalí majitelé R1 z let 2007-2008 říkali, že je to o ničem, že to nejede, ale nemají úplně pravdu. Jede to hodně, hutně, ale musí se na ni jinak. Její síla je ve středních otáčkách, kdy v 8 000 již značně zatápí pod kotlem a výkon je přitom skvěle kontrolovatelný. Nárůst pokračuje až někam lehce za 12 000, pak se už nic moc neděje, takže poslední dva tisíce otáček je vhodné použít spíše k dotočení kvaltu před zatáčkou na někde okruhu. V běžném provozu je právě největší šťáva křápnout další kvalt přesně po líznutí čísla 12, to je pak kopanec do zad jak má být. Motor svým projevem klame, při pohledu na tachometr jede člověk ve shodných pasážích rychleji, než by čekal. Největší výhodou je ovšem skvělá řiditelnost mota bez ohledu na aktuální počet otáček. Motorky jedoucí jen ve špici totiž tuhle vlastnost v běžném provozu postrádají a jely by nejraději v maximu pořád rovně. Na druhou stranu musím uvézt, že K10 má taktéž velmi silný střed a ve špici jede o něco lépe, ovšem na silnici dle mého dostane od R1 na frak díky horším brzdám a malé agilitě. Kontrola trakce zasahuje velmi jemně, prozatím nemám okruhovou zkušenost, takže jde spíše zažité reakce na kluzký povrch než o ostré nasazení na trati. Takže když to shrnu, počáteční zděšení vystřídalo po čase absolutní nadšení a už se nemůžu dočkat, až spolu vyrazíme do Brna Sezóna 2019 - přezuto na Dunlop Qualifier 2 - přestože tyto gumy byly obouvány i z prvovýroby, nedoporučuji je.Motorka je málo agilní, jakoby otupělá, změna směru vyžaduje dost síly, přední guma při prudkém brzdění píská, ale jako plus vidím dobrou stabilitu v dlouhých rychlých táhlých zatáčkách. Obratem přezuto na Dunlop TT, kde za mě absolutní spokojenost