Jawa 350/640 (2016)

Po delší odmlce mám opět zase aspoň nějaký námět, vhodný k zapsání do deníku mé třindy. Opravdu není o čem psát - děvenka si "sedla" a seká latinu.
Několikrát mě zamrzelo, že v Týnci už nedávají do třind pumpičky. Z Čízy jsem na ni zvyklý. Sice jsem ji potřeboval za víc než čtvrt století tak třikrát, ale vždycky to byla záchrana maximální. Je hezké sebou pod sedlem vozit náhradní duši, v nářadí montajzny, ale k čemu, když po výměně nemáte kolo čím nafouknout? A člověk nemusí ani píchnout vždyť jsme národem "srandistů" a nějaký dobrák, který to má v hlavě buď trochu jinak srovnané, případně tam nemá co rovnat, vám taky může kola vypustit, že? No, už mě přestalo bavit se nechat napínat Štěstěnou, a začal tuhle slabinu řešit. Zakoupil jsem hliníkovou, dvojčinnou pumpičku Force, délky 21cm a jal se vymýšlet, kam ji na motorce umístím. Původně vytypované místo, tedy na nosníku rámu pod nádrží, jsem záhy zavrhnul, protože teplo sálající od hlav válců, by pumpu asi brzo odrovnalo. Taky by byla volně přístupná pro "nenechavce", čí výše zmíněné srandisty. Volba padla na pravý kastlík. Originál držák jsem uchytil zapuštěnými šrouby k airboxu, aby nebránily dosednutí vzduchového filtru, dolní úchyt držáku jsem podložil několika podložkami, abych docílil mírného sklonu pumpičky. Při svislém uchycení se totiž opírala o kryt kastlíku. Hadicová spona na pumpě ji nedrží, jenom funguje jako zarážka, za kterou se zachytí výstupek na držáku pumpy, aby vlivem vybrací pumpa neklouzala v plastovém držáku dolů. A konečně mám klid, už se nemusím obávat, že budu tlačit k nejbližší čerpačce. Do nářadí jsem si taky přidal starou, dobrou, kovovou čepičku ventilku - dost důležitou "prkotinu", bez které se ovšem střeva ventilku jen těžko dají vyměnit.