Suzuki DL 1000 V-Strom (2015)

Na tuto moto akci mě zlákal kolega motorkář. Přešel ze silničních strojů na cestovní enduro. Pořídil Yamaha Tenere 1200. To je typ motorky co si vyloženě říká o dobrodružnější výpravu mimo zpevněné silnice. Už dlouho plánoval dle offroadového průvodce předběžný plán dovolené. Na takovou moto výpravu se pochopitelně hodí nějaký parťák. Byla to taky jedna podmínka, aby byl vůbec svou drahou polovičkou z domácnosti uvolněn. Oslovil mě. Dlouho jsem nebyl schopný svou účast nadobro potvrdit. Nevěděl jsem, jak to bude v práci. Až posledních 14 dní před odjezdem se situace začala rozjasňovat. Povídám mu. "Jedu, draku." Nic moc jsem se na to ani nepřipravoval. Ostatně jako vždy. Motorka má nedávno po servise. Co se týká ostatního materiálu, tak pár let zkušeností jak se sbabalit mi ušetří mnoho času. Vše má na mašině své místo. Jediné nad čím přemýšlím, je co si přibalím s sebou na jídlo. Co se týká trasy, tak já jí neřeším vůbec. Nějaké tipy má Luki parťák. Já se spíše vezu na jeho vlně. Více méně plánujeme za pochodu. Je mi jedno kam jedu. Hlavně že někam jedu. Čas do prvního dne odjezdu se naplnil takřka lusknutím prstu. Sotva se člověk vzpamatuje a máme tady den odjezdu. Máme pouhopouhý týden na to, aby jsme se dostali do Rumunska. Projeli zajímavé trasy a něco taky viděli, a to ne jen ze sedla motorky, ale z turistické perspektivy na vlastních nohách. Na tom jsme se celkem oba shodli. Pro hrubé naplánování se Lukáš staví jedno víkendové dopoledne před odjezdem ke mě domů. Vybudujeme společně hrubý koncept naší dovolené.



1. Den sobotního rána Lukáš přijíždí ke mě domů. Loučím se se svou ženou, která tentokrát zůstává doma. Nemá ani tolik volna aby taky jela. Koneckonců pánská jízda je pánská jízda. Jelikož se jedná o přesun s cílem dojet co nejdále, tak Slovensko prakticky celé prolítneme po dálnici. Větší zajímavější přestávku dáváme u Spišského hradu. Zaplatíme si vstupné 8 Eur. Strávíme zde nějaký čas prohlídkou. Bohužel zde zjišťuji, že mi odešla moje kamera na přilbě. Nefunguje jí spouštěcí tlačítko. Mou dovolenou drasticky prodraží nákup nové kamery, kterou pořídíme v nedalekém Prešově v nákupním centru. Zde se taky vydatně nabaštíme. V podvečer překročíme slovenské hranice do Maďarska. Dojezd na displeji našich palubních počítačů se neustále snižuje. Jediné benzínky na které narazíme jsou nefunkční nebo zavřené. Nakonec se přeci jen povede natankovat. Myslím, že oba lámeme osobní rekordy našich motorek co se týká dojezdu na jednu nádrž. Protože chceme ještě posedět a pokecat, tak co nevidět odbočíme mimo silnice do polí a luk. Po chvilce ježdění a hledání ideálního místa na divoký nocleh se za nedlouho utáboříme. Místo krásné, ale komárů bylo mnoho. Úkryt ve stanu přijde vhod.











Najeli jsme 417 Km.

2. den Projíždíme Maďarskem. Záměrně vybíráme spíše boční cesty. Opět mě navigace vypekla a vede nás přes lodní přívoz. Vždy když jsem v Maďarsku, tak se takto nechám nachytat. Nicméně nakonec se to zdá jako příjemné zpestření. Prakticky bez čekání se za dvě Eura octneme na druhém břehu. V Rumunsku, po té co se vymaníme z hlavních tahů, se stahujeme bočními cestami do hor. Při hledání ideálního sjezdu k řece, Lukáš lehce odloží svou Tenerku na asfalt. Společnými silami ji zvedneme a dále pokračujeme offroad cestami do kempu Glăvoi. Po cestě potkáváme mnoho účastníků českého Gumbalkánu. Kdo nezná, tak ať pohledá. Ve zkratce se jedná o dobrodružné putování levných aut, spíše teda vraků. Možná proto je to tak dobrodružné . Po příjezdu do kempu vybalíme stany a ještě projdeme turistickou trasu plnou nádherných výhledů. Večer dáme pivko a táborák. Informace, že je kemp zdarma mile potěší.





Najeto 284 Km

3. Den nijak zvlášť neplánujeme. Vyjíždíme později. Prakticky celý den trávíme offroadem. Nakonec je ho tolik, že o něm na konci dne nechceme ani slyšet. Nijak zvlášť jsme ho ani neplánovali. Po cestě Lukáš ztratí svůj spacák, který se rozhodne jít hledat. Nakonec po 10 km cesty zpátky jej najde. Večer se blíží rychle a my hledáme místo, kde spát. Chvilku zvažujeme nedaleký kemp. Nakonec se nám líbí jeden kopec poblíž, kde se rozhodneme vyjet a utábořit se tam. Zdá se, že se nejedná o nejlepší volbu. Cesta se změní ve vyschlé koryto potoka se spoustou vymletých děr a kolejí. Oba se shodneme, že to bylo to nejtěžší co jsme na našich těžkých motorkách doposud jeli. Nakonec se nám nahoru povede dostat obě motorky. Mé offroadové zkušenosti mě poněkud limitují a tak jsem musel požádat Lukáše o pomoc. Musel se pro mě kus vrátit. Šel po svých a pomohl mi na pokraji všech sil dostat motorku nahoru. Poněkud jsem se tam zasekl. Po utáboření rozbalujeme zásoby vína a dopřáváme se příjemný západ slunce s nádherným výhledem. Těsně před setměním se ještě objeví místní domorodci. Jsme pozváni do nedaleké chatky na pivo a pálenku. Za pomocí google překladače se nějak domlouváme a dobře "poklábosíme".



4. den nechceme o offroadu ani slyšet. Cesta dolů už není tak hrozná, jak jsem se jí obával. Cíl máme jasný. Chceme turistiku na Fagaraši. Rozhodně si užijeme moto orgazmu v podobě tamních serpentýn. Ještě dopoledne zaparkujeme motorky a vydáváme se po svých vstříc k vyčnívajícím vrcholkům. Počasí je stále výborné. Tehdejší horka se po příjezdu do vyšší nadmořské výšky dají příjemně snášet. Trasa není nijak zvlášť dlouhá, ale za to je dost intenzivní a plná krásných výhledů. Po túře ještě nasajeme něco turistického ruchu. Jedeme k vodní nádrži asi 30 Km níže, kde vidíme v mapě kemp. Jedeme ho prozkoumat. 6 km do kempu jedeme opět polní cestou. Zde není možné stavět stany. Nakonec bereme chatku za 90 LEI pro oba. Dáme koupačku v přehradě a hrneme do knajpy na pivko. Na podvečer přijede ještě mnoho českých motorkářů. Posedím déle do noci.





Najeli jsme 190 Km

5. Den vyjíždíme společně s dvojicí motorkářů táta a syn, kteří často jezdí do Rumunska na dobrodružné výpravy. Nasucho přepolkneme, když vidíme jejich video záznamy projetých tratí. Respekt kluci. 800 bavoráky GS v korytě řeky a podobně... Kousek trasy jedeme šotolinovou cestou společně. V jednom úseku klučina na GS položí svou motorku. Naštěstí to není nic vážného. Pomůžeme mu se posbírat. Znova se potkáme s dalšími příslušníky Gumbalkánu, kteří po cestě ve stejném úseku, kde kolega položil motorku, prorazí olejovou vanu. Naše cesty se zanedlouho rozdělí. Jsme zase dva. Další zastávkou je drákulův hrad, kde dáme přestávku. Těšil jsem se, že si k němu vylezeme a budeme mít další menší túru. Bohužel. Hrad je uzavřený. Prý se v oblasti vyskytuje medvěd. Jedeme dále. v plánu byla offroad trať z Lukiho průvodce. Po cestě však projíždíme mnoho offroad tras, které vůbec nebyly v plánu. V strom 1000 zrovna nežije terénem. Je tvrdý a já ho začínám mít plnou prdel. Trochu se naše názory rozděluji. Představa dalších 35 km offroadem o neznámé náročnosti mě děsí. Lukáš se na něj ale těší. Černé mraky a drobný déšť nás donutí zastavit v restauraci, kde dáme oběd. Drobný déšť se mění v krupobití a z cest se stává potok. Oblékáme nepromoky a pokračujeme v dešti. Offroadovou vložku nakonec odpíská i sám Luki. V jeho tváři je vidět velký smutek. Já se spokojuji i s asfaltovými klikaticemi plných krásných výhledů. Cesta se nám začíná půlit a my se přibližujeme k rodné vlasti. Zpátky to bereme přes Transalpinu. Na podvečer jdeme do kempu, poblíž místa, kde jsme spali 3. den na kopci. Osvěžení ve zdejším bazénu se skutečně hodí.





Najeli jsme 245 km

6. den je v rytmu dlouhého sezení v motorce. Rumunsko projedeme krásnýma bočními cestami. Ještě nevíme co a kam dál. Zvážíme mnoho variant. Jedna z úvah byla dojet až na Slovensko, kde by jsme ještě druhý den mohli podniknout nějakou turistiku. Nakonec se zdá, že už je to příliš velké sousto. Je pozdní podvečer a představa dalších 200 Km v sedle se zdá být děsivou. Po příjezdu do Maďarska se nám podaří najít krásné odlehlé místo v poli, kde se utáboříme nadivoko. Nakonec se rozhodneme, že další den, což vychází na pátek se dostaneme až domů. Termín nejpozdějšího návratu jsme měli na sobotu odpoledne.



7. Den se naše cesty rozdělují a poslední třetinu trati si každý jede po svém. Já ještě projedu krásný motorkářský úsek za Baňskou Bystricí od Harmence

Najel jsem 470 Km.

Myslím, že se jednalo o perfektně strávený týden. Dohromady jsem najel 2258 Km. Motorka vše vydržela avšak se dost výrazně potvrdilo, že V-Strom není zrovna pro takový offroad stavěný. Dost mě limitovaly nižší zdvihy a ubohá světlá výška, která je ještě tak snížena krycím plechem a váhou nákladu. Dost často jsem si "štrejchnul" o leda jaký výmol. Podvozek je dost tvrdě nastavený. Lukiho Tenerka se přes její vyšší váhu terénem prokousávala podstatně snadněji a hlavně komfortněji. S volbou programu jsem byl taky spokojen. Příště bych ale možná raději ubral Km v sedle a o něco více nachodil. Rumunsko je plné krásných odlehlých míst a turistických lákadel v podobě hor. Nebýt nákupu kamery, která mi dovču drasticky prodražila, bych utratil nějakých 6 tisíc. Zde jsou zahrnuty veškeré náklady na ubytování, stravu, PHM.

Na této dovolené jsem dobře otestoval moje nové pneu Shinko E705 R. Guma dobře drží jak v terénu, tak na asfaltu.Cítil jsme se na ní bezpečně. Nicméně drasticky ubývá přímo před očima.

Profil kolegy: http://grahaxt.motorkari.cz

Video záznam: