ČZ 175/450 (1960)

Zase sem se k tomu dostal jak slepej k houslím, a zas je postaráno o to, aby všechno trvalo zase o něco dýl, aneb další verk do dílny :)

Více fotografii

Motorka koupena od Od kolegy z práce - Už druhá 175/450 ze stejného města :)

Výška jezdce: 169 cm

První dojmy - První dojem, zachovalej původní stav - opět :) První dojem po našlápnutí, hustě dunivej zvuk !

Motorku bych doporučil pro - Pro koho je to vhodný, asi pro ty správný motorkáře, který k tomu maj vztah.

Doplňky na motorce - Doplnky žádné, ale opět mě provází tehdejší race úprava, a to šachovnicová páska, tentokrát na bance zadního tlumiče..

Recenze

V pořadí druhá, snad už poslední, ČZ 175/450, koupena s odstupem času a nezávisle po té první, ze stejného města.
Opět za výhodný peníz, tj. ano stále je možné to, že za Vámi někdo z čista jasna v práci příjde a zeptá se - hele ty jezdíš na těch motorkách vid, nechtěl bys jeden takovej vergl :) Řikám, jasný co to je ? Číza... hmmm... za kolik.., já nevim tak 5tis., všude z toho bleje, bude potřebovat přetěsnit motor, ale je i s papírama. Voči se mi protočily jak Bags Banymu, ale mrkve tam teda nebyli Zařídil sem vozejk, a s mladou pro to druhej den jedem. Hlavou mi běželo, jestli to nebude fakt nějakej dodělanej vergl, že to je podezřelý, myslel sem že štěstí v jednom městě na už druhou 175ku už sem vyčerpal, ale nebylo tomu tak, Jedeme, napětí se stupňovalo, řikám si jak bude vypadat, prej je červená.. Vrata garáže se opět otvírají, a stála tam, v kaluži, pochcaná se válela na stojánku v PP 90ce co se linul úměrně jeho viskozitě všude okolo. První co bylo sem se zasek na netknutý sedačce spolu se zadnim blatníkem, hezky to ladilo, zatím žádnej bastl, dělám pár kroků abych jí zkouknul ze strany a vidim neporušenou plechařinu, nádhernej chrom na nádrží, všechno mi to tak ladilo, řídítka na kterých chrom ještě nikam neodešel, prostě sem na tom každou strávenou vteřinou přejíždění okem neviděl sebemenší chybu, stav se kterym sem absolutně nepočítal, počítal sem spíš s horším, nebylo to zároven nic mega extra, ale takový celkově surově dobře zachovaný /už sem se zas viděl jak to rozleštuju / Začínám osahávat - beru za heft, žadnej vykloktanej, všechno na tuho, stupačky rovný, líbila se mi víc a víc a začal sem jí i odpouštět i tu červenou barvu ani sem nevnímal kolegu co mektal..musim se mu trochu věnovat, když už mě chce obdarovat timhle zachovalym strojem za bůroše, a to jen ze známosti. Sundavám ji ze stojánku, stojánek nedrží, stejně jako na tý první černý číze, provázej mě stejný nedoděly Tlačim to na vozejk, vsakuju pocity tlumičů, který si opět po x letech můžou čuchnout k tomu, pro co byly stvořený, nikde nic nerachtá, kola s ložisky se odvalujou a není absolutně nic slyšet, jen uchu lahodící mlaskání řetězu tomu dělá třešničku na dortu. Doma zkoušim jiskru, pokud hodí, zbytek zprovoznim, pokud ne, jedniný co zvládnu je skouknout dráty ponáč el. vůbec nerozumim. Jiskru nehází, je to v prdeli, tak se pustim do karbce a do nádrže, karbec vyčištěnej, ale šoupě sem tam zastrčil ne uplně dobře, to zjistim posléze Nádrž potřebovala jen propláchnout, není ani zrezlá, super. Sere mě ta elektrika, jdu po drátu od indučky až po něm dojdu do kasliku k baterce, tam visí druhej konec navolno a koukám na stejnej, druhej červenej drát zapojenej v jednom z kontaktů, nu což, maximálně to vodpálim Zapojuju červenej k červenýmu, zkouším jiskru a hle,budiž světlo !! Nalejvám pár decek mixu na bumbání, první kop - nic, druhej kop- otáčky letěj až na střechu, skáču okolo toho jak indián, nevim co mám dělat, po vteřině a půl skákání skáču po bošáku a vytahuju jo, zkurveně zasunutý šoupě mě vyškolilo, že sem si možná i trochu stříknul, tak toho hajzla na péru srovnávám a zasunuji zpět. Nakopávám...číza běží jak hodinky, neslyšim nic než je ševel pístu ve válci, možná trochu cvrdlikaj kroužky, ale po zahřátí a prvním projetí to mizí a motor ševelí jak novej, co jak novej, koukám do velkýho TP a dle něho v r. 1971 byl od mototechny dávanej novej motor, proto ty obrovský čísla na karteru motoru.. Takže zprovoznění bylo po pár hodinách úspěšné, od té doby mě zlobil akorát kratas jednoho drátu k zadnímu světlu, to už sem odstranil, rozleštěný zbytky chromu na kolech, doutník a jeho chrom je nenávratně zničenej od vyteklý baterky.. Nmazaný ložiska v kolech, nemají vůli. Víceméně na motorce snad není nic co by mělo vůli, na tacho je 22tis. Co se týká toho motoru, nejsem si jistej jestli není špatně zajetej, nebo spíš ještě není zajetej, nechce se mi to moc rozdělávat, protože motor jde opravdu tiše a na prví otočení. Ale oproti černé číze, která jede jak vítr z praku je ten motor fakt neochotnej se točit. Uvidíme časem, každopádně raději mažu víc.
Největší problém bude sehnat paní narozenou r. 1941 na kterou je to pořád naspaný, poslední záznam o převodu je z roku 1971, poté neplacené pojištěí nic, Putovala časem až ke mě, tak snad jí dovedu do papírový podoby.
Zdar !!
Aktualizace 26.9. 2017
Po pár desítkách bezproblémově ujetých kilometrů mi to nedá a shazuju koleno, abych se podíval, jak to vypadá ve valci. Tak teď už je to jasný proč to tak nějak ,,nejelo" - je to přidřený pane !!
Nechávám udělat výbrus a vyrobit pístní sadu, kvalitní sadu. Namontováno a odjeto pár set dalších bezproblémových km, než se začne ozývat spojčička, holka to na starý kolena nezkousla a začla protestovat, takže lamely a hurá na další zajíždění.
Papíry - jako správnej kolombo sem začal zjišťovat, jak že to stěma papírama psanýma na zesnulou půjde/nepůjde - čumim do TP, koukám poslední záznam inspektorát Chomutov, volám tam a zjišťuju, že motorka je stále aktivní a psaná na zemřelou, řikám si co, dám tam cizí RZ a budu jezdit. Ale papírovej červíček hlodal, tak sem pověřil známýho co má známýho na matrice, vysondovali sme pozůstalou, dceru...a hle ona bydlí 20km ode mě, to je znamení a nic jinýho. Stavuju se tam s papírama, rovnou řikám, že nejsem pojišťovák a nic nabízet nabudu, naopak požadovat :D čekal sem vše možný, jen ne ochotu spolupracovat na tom, aby se číza mohla zase legálně prohánět po našich tankodromech. Cérka /50+/ byla doma a když sem vyřkl větu, že mám motorku její maminky, ani sem se nedivil, že jí nějaká ta slza ukápla, já jako drsnej motorkář, sem nastavil paničce rameno. Řikám, klidně vás vemu ke mě do garáže, je to kousek, vzpomínky udělali své a ještě párkrát si madam nad motorkou smrkla. Paní byla všemi deseti pro, aby motorka opět jezdila.
Takže k dnešnímu dni, otevřeno dědické řízení a čeká se na provedení přepisu na madam a pak na mě. Sem rád že to takle dopadlo...