KTM Duke 390 (2014)

Lehká, dobře ovladatelná a dostatečně silná.

Motorka koupena od FIRMA:Racetool (Praha 4-Hodkovičky) - Vše perfektní.

Výška jezdce: 177 cm

První dojmy - První dojem. Sedí se na tom stejně jako na Duke 200, ovládání je stejné. Je potřeba mnohem méně řadit, ve městě jsem na 200 dost často používal čtyřku, na 390 většinou vystačím s trojkou. Zrychlení je pro mě úžasné hlavně na 3. až 6. stupeň.

Motorku bych doporučil pro - Menší postavy, vzhledem k lehkosti i slabší pohlaví. A protože je tam ABS, tak i začátečníci.

Doplňky na motorce - Uvažuji o větrném štítku. Originální je pro legraci. Na dvoustovce jsem měl vyšší, ale ten také moc nepomáhal a mj. jsem ho při pádu odřel. Takže zkusím ještě vyšší od Puiga.

Recenze

Upgrade z KTM Duke 200 na 390 vznikl spontánně. Dvoustovku jsem v červnu 2015 položil a byl jsem si koupit zrcátko, stupačku a blinkr. A v bazaru jsem zahlédl třistadevadesátku. Zeptal jsem se, zda by bylo možné motorky s doplatkem vyměnit a ono to šlo.

17.8.2015 kolem páté jsem odjel na Vrbovku (Praha) na KTM Duke 200, kterého jsem měl od listopadu 2013 a přijel jsem na KTM Duke 390. Důvod – chtěl jsem něco silnějšího, ale ne moc. Chtěl jsem mít možnost občas předjet i na dálnici, což s maximálkou cca 135 (omezovač) u 200 nešlo. Současně jsem chtěl zachovat lehkost. A v neposlední řadě jsem chtěl ABS.

Na dálnici je pro mě důležitá maximální rychlost. U 200 jsem si musel hlídat maximálku cca 133 neboť ve 135 zasáhl omezovač a to zbrzdění motorem v té rychlosti nic moc. Stalo se mi to dvakrát a nechtěl jsem to zažít znovu. Se 390 jsem jel párkrát krátkodobě 150 km/h kvůli předjetí. Zrychlí to ze 130 na 150 úžasně.

Citlivost zadní brzdy je zvláštní věc. U 200 jsem postupně zadní brzdu přestal používat, protože byla extrémně citlivá a velmi často jsem zadek zablokoval, asi dvakrát třikrát s nechtěným pěkným tancem pro diváky. U 390 zase brzdím i zadkem, zkusil jsem ABS na zadku, kdyby tam ABS, blokovalo by to mnohem později.

Spotřeba o litr větší – z 2,5 jsem se dostal na 3,5, což je daň za výkon motoru, ale dojezd je pořád 300+, což mi plně vyhovuje.

Cukatura jednoválce je u 390 o dost větší, než u 200. Spojkuji ve městě, co to jde.

Řazení – u 200 se mi stávalo, že jsem při řazení nahoru vlastně nepřeřadil, musel jsem myslet na to, abych špičkou nohy opravdu silně zatlačil nahoru. U 390 se mi to nestává. Ale u 390 je při zaklapnutí jedničky rána jako kladivem. Až to s motorkou před rozjezdem cukne. A cukne to s ní také pří startování, kdy mám zařazenou jedničku a plně vypnutou spojku.

2017 jsem se rozhodl zkusit něco silnějšího a přešel jsem na Triumph Street Triple 765.