BMW R 1150 GS Adventure (2002)

První majitel v ČR, dovoz CH, motorka je hodně zachovalá

První dojmy - Podvozek bude potřebovat repas, ale jinak je motorka ok

Motorku bych doporučil pro - Pro cestovatele

Doplňky na motorce - Kufry SW Motech

Recenze

Říká se, že s motocykly BMW je to jako s banány, dozrávají až v rukou zákazníka. Ani řada GS není v tomto směru výjimkou. Například u R 1100 GS se v prvních letech výroby měnila plastová nádrž za plechovou. Ne snad kvůli lepšímu uchycení magnetického tankvaku, ale proto že porézní plast se příliš neosvědčil a samolepky z něj padaly jak podzimní listí. Uchycení kyvné vidlice bylo u prvního modelu slabší a při velkých rázech či skocích v terénu se občas lámalo. R 1150 GS toto odstranila vnějším zpevněním. I u aktuální R 1200 GS je se servisní prohlídkou často spojeno odstraňování chybek a celková optimalizace. Přesto jsou ale mnichovské GS dobrými stroji a poptávka po nich je stejná jako po banánech v dobách ČSSR.

Celkově se od roku 1994 prodaly desítky tisíc kusů, a to včetně speciálního provedení Adventure, které se vyznačuje lepší výbavou určenou pro dálkové cesty. Větší nádrž, štítek, zvýšený podvozek, ochranné rámy a podobné lahůdky přímo z výroby však ocení i výletník, který si vyrazí třeba jen za humna. V České republice se na silnicích pohybují řádově stovky těchto strojů - a to nejen proto, že jde o nejpopulárnější model z nabídky dovozce, ale i díky četným individuálním dovozům většinou z Německa.

Není divu, že podivuhodný koncept GS se po svém uvedení rychle uchytil na celosvětovém trhu. Bavorští inženýři zahrnuli do konstrukce nejen zkušenosti s nezničitelnými R 80/100 GS, ale i znalost poměrů. Totiž to, že řidiči těchto motocyklů již nejsou jen ostřílení cestovatelé, kteří uprostřed pouště ocení jednoduchou údržbu, ale že majiteli se stále častěji stávají lidé, kteří se pohybují zejména po asfaltových silnicích v okolí metropolí. Na polní cestu se dostanou víceméně výjimečně a pouhé prohrábnutí zadního kola na šotolině jim přináší dostatečnou dávku adrenalinu. Ostatně tento směr je daný okolnostmi. Kde v Evropě mimo Balkán se dá svobodně jezdit, kam se člověku zamane? Už téměř nikde. Také proto se model GS ubírá tímto směrem a dostává se ve srovnání se starším sourozencem R 100 GS do stejné pozice, jakou mají moderní naleštěné automobily třídy SUV proti klasickým safari modelům firmy Land Rover. Ostatně jízda off-road je s tímto opulentním strojem zvláštní kapitolou, na kterou ještě přijde řada. Pokud jde ale o cestování, jedná se o mašinky par excellence - velké, pohodlné, s nastavitelným čelním štítem, bohatou výbavou, a i když mimo pevnou cestu vyžadují zkušenou ruku, projedou skutečně nečekaným terénem. Ostatně i technické údaje hovoří jasně, postupem času sledujeme snižování hmotnosti, zvyšování výkonu, zmenšování nádrží i nosností u jednotlivých modelů - hurá na silnici! I přesto zůstává model GS (spolu s KTM 950 Adventure) ohledně výkonů v terénu tím nejschopnějším z velkých cestovních endur.

Již poloha těla je u velkých GS zřetelně odlišná od té na klasickém dvouventilovém GS, kde je posed bližší stroji a daleko „koncentrovanější“. A také citelně nepohodlnější - po 90 000 km na R 100 GS to dokážu posoudit…

Plusem nových modelů je pohodlí. Ale přímé odlišnosti jsou i mezi těmito třemi příbuznými modely. Zatímco na R 1200 GS zůstává pilot s přehledem v trůnu vysoko nad děním, sedlo R 1100 GS ho vtáhne hluboko do sebe a odsoudí ho do poměrně nedynamické a pasivní polohy. Také pohled na palubní desku a ovladače připomíná u testované jedenáctky staré časy BMW: Pestré knoflíky a hrubiánské přepínače (které by se hodily spíš do traktoru) jsou vlivem stáří vybledlé a ošuntělé.
Podstatně modernější a ergonomicky zdařilejší je model R 1150 GS. I přes velkou vnější podobnost se starším typem byla mladší čtyřventilová jedenáctsetpadesátka citlivě rozvíjena, a proto nabízí řidiči veskrze dynamičtější pracoviště. S větším motorem se GS žene vpřed daleko dravěji, rozdíl šesti koníků je v přímém srovnání skutečně citelný. O zázračné evoluci lze ale mluvit jen stěží.

Oproti tomu je R 1200 GS úplně nová. Vzhledem k R 1100 a 1150 je u modelu R 1200 (od roku 2004) vidět ona zázračná evoluce. Lehkonohá, agilní a zřetelně dynamičtější se svými 98 koňmi se pohybuje nová dvanáctka po okreskách elegantně jako baletka. A designově je vůči ostatním motocyklům stále ještě monumentální - i když si díky množství prolamovaných ploch, viditelným konstrukčním prvkům rámu a duté zadní ose udržuje až podivuhodnou vnější lehkost. Dojem, který pilot motocyklu vážícího 240 kg, potvrdí i při jízdě. Manipulace je sice o něco horší, ale třeba stavění na hlavní stojan je téměř hračkou. Při součtu je ale jasné, že všechny tři GS pocházejí z jedné stáje: Pro BMW typické zvláštnosti jako cukání při jízdě na konstantní otáčky (3000 -3500 1/min) nebo hlučná a ne vždy úplně precizní převodovka - to najdete na exemplářích R 1100 GS důchodového věku stejně jako na zbrusu nových dvanáctkách. Nicméně se očekává další dynamický růst této řady.

Již několik let si totiž BMW a jejich GS drží velmi úspěšný kurz, aniž by při tom chtěly poděsit svou konzervativnější klientelu nějakou radikální skokovou změnou. Všechno pěkně v klidu a postupně. To se odráží i na trhu ojetin: Ačkoliv je v přímém srovnání nová 1200 GS lepší než 1150, a ta je celkově zdařilejší než stará 1100, mají všechny tři boxery tu nejlepší reputaci a drží si odpovídající vysokou hodnotu. To je dobré pro obchodníky, kteří s cenově zajímavou nabídkou ojetiny mohou oslovit koupěschopné GS fandy, dobré pro majitele starších kousků, kteří chtějí nový model a jejich GS má stále zajímavou hodnotu. A v neposlední řadě i pro kupce, který u tohoto tria ani nemá možnost špatného výběru. Pouze pokud by naletěl a koupil nedbale opravený motocykl, který byl dovezen jako bouraný. V ceně nebývá velký rozdíl, zato v následných problémech ano.
zdroj: http://www.motocykl...w-gs-srovnavaci-test