Jawa 660 Sportard/Adenium (2020)

Bylo tomu už dávno předávno..za devateho horami, řekami, lesy a bůhvíčím eště měl sem už při koupi 660 nápad dát tam ten machrovací zadní blatníček. Ani sem tak neřešil tu funkční stránku věci..ale jako machrovinku.. Potom přišla samotná koupě a já ho raděj ze seznamu věcí, které chci vyřadil, protože jeho cena byla 3000 ká čé es. Ano tak.. tři tisíce za zadní plastový dekl použitý jako kryt nad světlem, dva kousky plastu jako držáky a delší špónováky.. Něco, za co ty peníze prostě nedám.. natolik su při smysloch. Teď, když je venku kosa a hlavně mokro myšlenka zase vylezla na denní světlo.. i když světlo.moc nesvítí, furt je zatáhlé a když nesněží, tak prší..ale to je detail.. No jednoduše sem nad tím začal špekulovat.. Zjišťovál sem eště jak je to s tím blatníkem, jestli si fakt nedělajů srandu s těma penězma..nedělajů.. takže sem so řekl, že je přechčiju a udělám to pěknější a lepší..

Napřed splaším z něčeho blatník a pak vymyslím jak to tam napasovat.. Co sem tak koumal, existujů dva typy blatníků - s uchycením na jednej straně - ale festovním okolo třmenu a na obou na kyvce.. Logicky zafunguje jenom druhá varianta. Jawa na sobě nemá nic standardního..takže by to rozhodně nevypadalo jako originál. Když už něco dělám, tak buď to bude vypadat tak že to tam vždycky bylo..nebo to prostě nebude.

Blatníky nakonec prošly sítem dva.

První adept je Aprilia Mana










Na první pohled pěkná věc, skládací, festovní matroš.. cenovka tři tisíce - to samé, co chce Jawa za svoji atrapu blatníčku..mimochodem, ten Jawí se mile rád rozpadá - na prvočinitele.. předpokládám, že je to malou tuhostí bočních plastů a naopak křehkostí zadního bládodeklu, který je jistě tvrdý a parametry jako součíst kapotáže a né jako pružný článek ostřelovaný kamínky a vším hňusem..

Druhá varianta a nakonec vítěz byl Aprilia Caponord 1200. Blaťák z jednoho kusu, cenovka oroti Jawímu asi na úrovni 4 šroubků M6 od Jawy a. Provedení jeden kus, materiál dostatečně pružný..velice slibné.. Taky má oproti blaťáku z Many jednu malou výhodu - jeho tvary jsou dostatečně hranaté vstříc celému designu motorky a není na něm nápis Mana - když sem přemýšlel nad předchozím, musel sem taky řešit myšlenku jak celý vystouplý nápis MANA odfrézovat a pak celý blaťák rozleštit do ztracena, aby tam žádný nápis nikdy nebyl :) Zde je on, mého srdce žampión












Bylo sice třeba počkat pár dní, než se domotá z itálie, ale stálo to za to. Fígl nastal, když sem zjistil, že do něj patří výztužné plechy..které jsem neobjednál, takže další kolečko. Malé bezvýznamné plus je v tom, že pro účely vývoje a testování nejsou třeba.. takže se jede dál.

Momentálně tedy bádám nad vymyšlením nových špónováků, které budou fungovat s touto hračkou a původní kyvkou. Na první pohled by všechno nebylo takový problém, kdyby Jawa neměla dva malé zádrhele.
Prvním je, že motorka má na jedné straně osy namísto matice, nebo něčeho mírně geometrického kruhový špunt a v něm odfrézované osazení a díru na tyčku pro zajištění při dotahování matice. Tím je třeba vymyslet jak kloudně zablokovat otáčení osy při dotahování. To by nebyl až takový problém, nebýt druhého zádrhele, a to délky samotné osy - ta je tak tak dlouhá, že by snad bylo dokonce pochyb o funkčnosti pojistné matice. Je tak krátká, že plastovým kroužkem prochází její zužující se část..takže pokud to vůbec funguje, není možné nahnat ani o milimetr víc materálu, než poskytují původní šponováky z plechu. Pokud tedy do šponováku zabudujeme blokovací kulatinku, bude hrozit, že se při dotahování na požadovaný moment tenká hlinéková část přetrhne na dvě půlky.. Nicméně i to se mi zatím v hlavě a snad i v reálu podařilo vyřešit.. Namyšlené mám dvě varianty - dural a nerez.. Nerezová bude až na druhém místě, protože frézovat osazení centimer do hloubky a 28 v průměru by asi moc nástrojů dlouho nevydrželo.. takže by vše muselo být svařené ze dvou výpalků. A tady narážíme na fakt, že by to mohlo být pěkné, ale né tak, jako dural :)

Jakožto věčný rýpal si dovolím ještě ukázat smysl pro recyklaci jednoho komponentu na téže motorce, viz šipky. Někdo by mohl říct, snaha o snížený ceny, druhý vrchol nevkusu. Máme štěstí, že Jawa nevyrábí auta. To by jsme se mohli dočkat toho, že místo volantu by bylo použité rezervní kolo :) Kulaté je to taktéž...a že se s tím nedá řídít ? To není podstatné :)







Na závěr dva hrubé rysy, jak by to mohlo vypadat

















EDIT:
Doba pokročila, po zjištění, že 660 obsahuje osu kola, která nemá v celé délce stejný průměr, a na jedné straně je použito podložky s rozpěrkou a bůhví čím ještě, musel sem všechno překreslit a vymyslet trochu jinak. Nakonec se snad podaří ku spokojenosti. V souvislosti s tím sem patrně objevil příčinu ohýbání plechových špónováků u těchto motorek. U všech normálních strojů se stahuje osou kyvná vidlice skrz osu, ložiska a spol. Tím je zaručeno, že při pečlivém dotažení svírá osa kola přes rozpěrky mezi vnitřními trubkami vidlice vše co je potřeba a kolo drží ve správné poloze, funkce šponováku je posléze opravdu jenom pro nastavení správné polohy kola před dotažením. Tady je ale všechno jinak..rozpěrka není mezi kolem a kyvnou vidlicí, ale prochází zkrz ni a na svém konci má napevno podložku. Tím tedy při dotažení dojde k zatáhnutí všeho co je na ose, ale velmi záleží na přesnosti výroby této rozpěrky, či poskládání všeho v kole - v podstatě jde i o to jak hluboko jsou usazeny ložiska ve středu kola. Stačí, když budou o milimetr více ven ze středu a dojde k tomu, že sice dotáhneme matku napevno, ale kolo bude volně běhat v kyvce a jediné co ho udrží bude v jednom směru síla napnutí řetězu a v druhé kousek ohnutého plechu jako napínák.

Namyšlené a teď už nakreslené mám dvě varianty, jednu v kovovém provedení sešroubovanou ze dvou kusů a druhou v duralovém..