Suzuki DR 600 (1986)

Takový univerzál, v lehčím terénu i na silnici paráda, ovladatelná, slušný zátah, na dálnice a trhání rychlostních rekordů to moc není, ale na okreskách a polňačkách si jízdu na ní fakt užívám.

Více fotografii

První dojmy - Píšu radši druhé dojmy, protože jsem ji kupoval v hroznym stavu s tim, že ji dám do kupy... Podle zvyků z R6 je to vysoká koza, fouká na ní, hůř brzdí a musí ji člověk umět startovat. Na druhou stranu to není motorka na dálnice, ale na okresky a lehčí terén, kde se mi na ní jezdí suprově, díky posedu je hbitá a ovladatelná, oproti R6 má neuvěřitelný rejd, nemusí se točit, aby táhla a hlavně nemusim tolik řešit, po čem jedu, valit si to ve stupačkách stovkou po šotolině vedle dálnice je úžasný pocit.

Motorku bych doporučil pro - Někomu, kdo už nepotřebuje lítat na kolínko a přes 200, vlastně 130, v provozu, ale radši ocení, že to jede skoro kdekoliv, že je obratná, pohodlná, prostě trochu jiný druh zábavy než supersporty. A určitě to není motorka pro každého, vždyť už jí táhne na 30, nemá to startér ani vstřikování, ale má svoje kouzlo. Za ty roky se na ní může vyřádit kdejaký kutil a pak to chce zvládnout nějaký servis sám, ale stejně tak může být pořád v dobrym stavu, když jí někdo dává potřebnou péči.

Doplňky na motorce - Řešil jsem nějaké úpravy spíš pro cestování a pohodlí, takže vyrobené nosiče brašen s držákem 4l kanystru, větší základna stojánku, decentní plexi nástavba, zásuvka 12V, vyhřívané rukojeti s plynulou regulací, kryty rukou, rozšíření stupaček, kryt řetězu, řidítka a nakonec i laďák s tlumící vložkou.

Víc info a obrázků v deníku.

No a do budoucna? Silně uvažuji nad nějakou víc adventure úpravou, možná nějaká kapota, větší nádrž.. kdo ví, uvidíme, ale i když jsem chvíli uvažoval nad něčím cestovnějším jako třeba TA 600, asi zůstanu, těch 140 kg suchý váhy by mi asi chybělo (na svoje léta krásná hmotnost)

Recenze

Motorku jsem koupil zanedbanou za pár papírů, čudila, klepala, rachtala, nedržela volnoběh, prostě byla celkově zanedbaná, tak jsem se do ní pustil, udělal to hlavní, abych na ní mohl jezdit. Je na ní i tak pořád dost práce, ale není to žádná leštěnka, leštěním jí život neprodloužim :).

Vůbec než jsem vyjel, nechal jsem udělat výbrus, teď v ní buší kovaný Wiseco, repasovat přidrblé vačky a vahadla, zabrousil jsem ventily/sedla, vyměnil těsnění ventilů, vše vyčistil, překontroloval tolerance dle manuálu, dal nová těsnění, vyvložkoval stržené závity šroubů, co drží kolena výfuku v hlavě, dopnul řetěz vyvažováku, který se už mlel o blok motoru.. Karburátor jsem vyčistil, opravil původní vyžranou hlavní trysku a překontroloval zbytek karbce.







Dával jsem nový kotouč, destičky byly téměř nejeté, v bubínku obložení taky jako nové, ale jakou péči tomu původní majitelé dávali, to mi hlava nebere, v bubnu byl klíč tak zabordelený, že se brzda nevracela, to samé ložiska v kyvce, dolní dva páry byly zrezlé, že jsem někde ani jehličky nenašel, takže proběhla výměna ložisek v kolech za komplet zapouzdřená, spodní dva páry ložisek v zadním přepákování taky nové, prasklé zadní péro vyměněno, vše důkladně očištěno a namazáno.







Tím snad výčet hlavních zásahů končí a mohl jsem zajíždět, spojka někdy trochu táhne (dnes už ne), jsou v ní nové lamely i pružiny, tak to vidím ještě na plechové lamely, koš byl sice lehce omletý, ale zarovnání problém úplně nevyřešilo, i když je to teď mnohem lepší. Po dalších asi 500 km průser, vypadlo ventilové sedlo, naštěstí si ale ventil s pístem plácli když se motorka startovala, takže škody další žádné.. šup udělat nové sedlo, nalisovat, zafrézovat, překontrolovat píst, přeměřit ventil, složit, dát si guláš a jedeme dál. Motorka vždycky kuckla při prudšim přidání plynu, občas zdechla, no docela to trvalo, ale nakonec se mi podařilo doladit směs, svíčka je teď krásně zbarvená, motorka chytá a drží krásně, nekucká a prostě jede.







Proběhla ještě výměna gum, oleje ve vidlích, oleje v motoru po zajetí a možná ještě něco dalšího.