Triumph Thunderbird 1600 (2010)

Krásná anglická motorka s bytelným a poctivým zpracováním. Je silná a elegantní

Více fotografii

Motorka koupena od pri-motocentrum (Kamenný Most)

Výška jezdce: 183 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki VN 1700 Classic Tourer: Byla, ale okazila se
Honda VTX 1800: Nesehnal jsem, všechny ucházející byly tou dobou prodané
Harley Davidson FLHRC Road King Classic: Ta cena je pekelná i za olítané vrány

První dojmy - Precizní práce, žádné plasty, pohodlný posez, solidní ochrana před větrem a zátah jak u elektromotoru téměř od volnoběhu. Větší přední kolo bylo ze začátku trochu nepřiřozené ale už si na sebe zvykáme

Motorku bych doporučil pro - Asi pro každého, kdo chce parádní svezení a nemá v plánu lámat rychlostní rekordy

Doplňky na motorce - Originální plexi, padáky, předkopy, nášlapy pro jezdce i spolujezdce, brašny, nosič a kabelka na něj, rampa s přídavnými světly a zámek na nádrž (také placený doplněk). Velký kufr na zadní nosič.

Recenze

Vždycky jsem si přál cruisera. Byl to důvod proč jsem se odhodlal udělat si konečně velké áčko. Při prvním výběru mi to kamarádi rozmluvili. Prý to moc nejede, vůbec nebrzdí a záda na tom bolí po pár kilometrech. Navíc by mě to za chvíli to na ní stejně omrzelo. Dal jsem na ně a začal se učit jezdit na postarší CBR600F. Nebylo to zlé, ód na tento stroj je na těchto stránkách nepočítaně.
Po dvou sezónách jsem se dostal do Kalifornie, kde jsme si na víkend půjčili HD Road King a projeli kousek SF pobřeží. Pohodová jízda v klikatých horských serpentýnach i pobřežní dálnici na té bublavé obludě mě okamžitě nadchla. Nedělní večer jsem jezdil kolem hotelu tam a zpátky abych si to užil, než ji budu muset vrátit. Po návratu jsem věděl, že stroj z této kategorie musí být co nejdříve v garáži.

Prodal jsem akcie a začal pátrat po inzerátech. Skoro všechny motorky, které by vyhovovaly byly už prodané. Některé už dlouho, některé doslova přímo před nosem. Objevil jsem Kawasaki VN 1700, která sice nebyla v moc dobrém stavu, ale cena proti ostatním byla výrazně nižší, tak jsem si říkal, že za ty peníze by to nemuselo být zlé a vzal ji. Nebudu to moc rozmazávat, ale bylo. Z bazaru jsem s ní přejel celou republiku a bylo to fajn. Na dalším výletě se však rozsvítila kontrolka motoru a bylo po legraci. Motorka už jela jen v nouzovém režimu. V Brněnském Kawasaki na to hodili oko a cena za opravu mi vyrazila nejen dech. Bazarník se k tomu naštěstí postavil čelem a prodej byl ochotný zrušit. Cesta zpátky v nouzovém režimu byla poněkud nudnější, ale stále to bylo pohodlné svezení.

Bazarník byl však zkušený obchodník a tak mi hned nabídl jíný stroj - Triumph Thunderbird 1600. Tuto motorku jsem do té doby neznal, ale na první pohled se mi docela líbila. Jen ta cena byla jako za chatu na Priglu. Takže jsem ani moc nechtěl, ale protože mi právě ujel zpáteční autobus, tak jsem chtěl zabít čas a jel to vyzkoušet. Nikde nic nemlátilo, rychlosti padaly krásně jedna za druhou, žádné divné zvuky, brzdilo to taky hezky. A ze všeho nejvíc mě nadchla ta jízda. Pravda, pohodlí je o něco horší než na VN nebo RD, ale ten raketový zátah a solidní ovladatelnost (hned při první jízdě), to byla paráda. Věděl jsem, že to je ona! Pro jistotu jsem si nechal pár dní na rozmyšlenou a snažil se najít o Thunderbirdu co nejvíc informací, ale nakonec jsem si ji nechal přivézt do Brna.

Následovala prohlídka v brněnském Triumphu, kde mi potvrdili, že mašinaje v dobrém stavu. Teď už máme za sebou první společnou sezónu a já jsem velmi spokojený. Po každé jízdě se vracím nadšený a je úplně jedno kolik kilometrů jsme urazili. Jen při placení účtu za servis či pneumatiky, se mi na chvíli zkazí nálada, ale už na zpáteční cestě od dealera vím, že to za ty peníze stojí! Pro zajímavost uvedu, že výměna zadní pneumatiky je prací na 90 minut. Výfuky dolů, sundat, přezout, vyvážit, nasadit, výfuky zpátky, dopnout řemen a peněženka krvácí :)

Prozatím mám za minulou sezónu nějakých 6000 km. Půlku jsem najezdil kolem komína a druhou jsem si užil na několikadenním výletě do Krkonoš a okolí. Obojí je na této motorce parádní. Dlouhé štreky si vyloženě užívá, ale potahat čerta za ocas umí taky. Zátah lokomotivy mě asi bavit nepřestane, jen na závodění to není. Kolem 140 km/h ji dochází dech a k maximálce kolem 180 km/h už šplhá dost neochotně. Vůbec mi to ale nevadí, rychlá jízda mě moc nenaplňuje. Pomalé plechovky se dají předjíždět docela bezpečně.

Co mě trochu zklamalo, je jízda v dešti. Naštěstí, jsem se tomu většinou, jen jednou mě to na kousku chytlo. Jezdec je sice za velkým plexi hezky schovaný, ale nohy a ruce trčí mimo a poberou docela dost vody. Co je ale jěště horší, tak stačí mokrá cesta s motorka je pak zralá na myčku. Špinavé je úplně všechno. Při jízdě dokonce stoupá špinavá voda zezadu po nádrži nahoru. Dešti se tak raději velmi vyhýbám.

Manipulace na místě je trochu oříšek. Vycouvat do mírného kopce na štěrkové cestě chce notnou dávku síly a dobrý grif. Když se však motorka rozjede, je rázem všechno zapomenuto a nechá se docela dobře vodit. Jen při úplně pomalé jízdě mám pořád v hlavě nějaký blok a nedaří se mi využít nejmenší rádius a tak mívám na úzké cestě problém otočit se na první pokus.

Těch 6kkm úplně sežralo zadní Bridgeston pneumatiku. Tak jsem nasadil doporučenou Metzler ME880 Marathon, které mají údajně vydržet alespoň jednou tolik. No jsem na to zvědavý.

Edit 2023:
Po 30000km můžu prohlásti, že motorka je prostě úžasná. Občas mě štve vytláčení z garáže. Těch 400km je masakr. Když člověk blbě zastaví (z kopce dolů na šotolině), tak si zadělal na průser. Jakmile se mašina rozjede, tak je to už jen paráda.
Časem jsem pořídil ještě velký kufr na zadní nosič, ať máme kam dát věci, když jsme jeli se ženou na dovolenou.
Jinak můžu říct, že i ta ME880 spolehlivě mizí také po 6kkm, ME888 zvládně 7kkm. To je holt cena za ten krouťák a stojí to za to.

Bohužel na sebe už nemáme tolik času, za poslední dva roky jsem najel něco přes 1000km. Jen se mi pořád nechce prodávat, je to fakt skvělá mašina.