Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa (2015)

Den osmý, den začátku návratu a taky den brutální. Ráno potřebuju dřív vyrazit a vzhledem k tomu, že malá sámoška v kempu nevypadá, že by stihla otevřít, koná se odjezd nalačno. Snídaně je plánovaná na první supermarket po ruce, jenže přímo v Almuňecaru jej míjím a dál na Torre del Mar se silnice vlní po pobřeží a je tu místo tak akorát na ni samotnou natož na nějaké stavby. Něco k snídani se nakonec daří koupit až v Lidlu ve městečku Nerja. Ještě štěstí, že tu mají zastřešená parkovací místa kde se dá aspoň na chvíli uniknout žhnoucímu slunci. V Torre del Mar se chytám silnice A-356 směrem na Sevillu. Potom, co luxusně zakufruju za Villanueva de la Concepción a málem si rozbiju hubu na místních úzkých a nepřehledných silničkách s mimořádně kluzkým asfaltem vnímám A-343 jako vysvobození. Ve Valle de Abdalajís tankuju a potom, co se ochladím na provozní teplotu jedním ledňákem a dobrým litrem a půl vody se zaříkám, že dál už po takových silničkách nejedu a skrečuju následující přejezd v kopcích kolem vodní nádrže. Místo toho si raději zajíždím až na křižovatku s A-357 a silně nepředpisovou rychlostí tu doháním časový skluz a zároveň se držím na teplotě při které jsem schopný nějak fungovat. V Campillos je další chladící pauza. V původním plánu byl krátký přejezd silničkou nižší třídy na A-406, ale když se mi kousek za křižovatkou začíná ztrácet pod nánosy písku, radši otáčím a pokračuju po A-384. Tady už regulérně nadávám jak špaček na každé auto vlekoucí se závratnou osmdesátkou při které se doslova zalykám horkem. Snesitelná je jízda až při rychlostech dost nad 120 km/h což naštěstí přehledná A-375 v klidu umožňuje. Při poslední tankovací a chladící pauze už toho mám plný brejle a rozhoduju se pro první hotel s klimatizací, protože stavět stan bych prostě nezvládl. Zbytek cesty až na předměstí Sevilly si to mrskám okolo 160tky naivně předpokládaje, že se tak udržím na přijatelné teplotě. Faktem je, že jsem si místo toho připadal jako bych plaval v přehřáté vodní lázni. Moje mobilní Open street maps mi ukazují dálniční hotel přímo ve směru jízdy. Po chvíli bloudění a hledání příjezdové cesty se tak ubytuji v hotelu Al-Kalát postaveném v pseudoarabském stylu. Velmi příjemný klimatizovaný pokoj s vlastní garáží a pokojovým servisem za rozumnou cenu 35 € na osobu můžu jen doporučit.