BMW R 1100 RT (1998)

Slovensko za mnou a všední dni přede mnou. No přece jenom mám trochu naježděno,byl jsem i na Keep respectu ale až dneska jsem si zase dal pořádnou jízdu. A po pravdě bylo to ode zdi ke zdi.
Ale k věci. O Jihlavském podzemí asi slyšel skoro každý. No a protože počasí slibovalo hezký den,žádná vedra tak proč sedět doma ne? Tož vzhůru do Jihlavy. Vstávám ráno v 06.00,asi už trpím nespavostí a v 7.30 už se v garáži oblékám do motohadrů a o chvíli později už mě Hilda nese směr Kutná Hora. Díky časnému výjezdu projedu krizová místa jako Uhříněves a Říčany co by dup a pokračuju okolo Babišovo (Kostelec) na východ. V Zásmukách tankuju Hildu i sebe,hodná paní pumpařka mě vaří kafe (ne ten blivajs z automatu) . Pokračuju na Kutnou Horu a dál na Čáslav. Tu objedu po obchvatu a tam jsem se podíval zubatý přímo do tváře.
Kdo to tam zná tak obchvat je docela široký,na 3 auta a náklaďák. No ale za Čáslaví se trochu zužuje. Jedu si do levotočivé zatáčky a najednou proti mně - doslova – se vynoří bílá felicie. V mžiku ani nevím jak pošlu motku do odstavného pruhu a felda a za ni další magor v něčem zeleném (asi Golf…) mě mine tak o 30 cm. Za volantem feldy dva vytlemení debílci,v tom zeleným ani nevím. No co budu říkat,u nejbližšího místa zastavuju,sesedám a klepajíc se zapaluju cigáro. O kus blíž a už mě hráli. Sorry ale jak jsem tam seděl odříkal jsem i modlitbu jako dík tomu Pánovi nahoře……
Co budu povídat,zbytek cesty do Jihlavy jsem jel hóóóódně opatrně a jukal před sebe co mě zase asi čeká. No nakonec kotvím na malém parkovišti u náměstí kde platím dvěma cigárama a jdu se podívat na podzemí. Kupuju si lístky a po malé procházce po městě se setkávám s průvodkyní a moooc sympatickou paní s dvěma dětmi co jdou taky do krytu CO. Fasujeme helmy a jdeme po náměstí . Najednou holčina průvodkyně odbočuje do domu a jdeme do krytu.
V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo v Jihlavě celkem 83 krytů, v devadesátých letech byl systém civilní obrany zastaven. Kryty jsou dnes obvykle bez využití, nebo slouží jako sklady. Tento kryt byl vybudován pro pracovníky Městského národního výboru Jihlava. V jedné místnosti zní autentický záznam rádiového hlášení, které 20. srpna 1968 oznámilo překročení státních hranic vojsk Varšavské smlouvy. Je to trochu pro mě nostalgie,vzpomenout si jak jsme běhali v maskách a s igelitovejma pytlíkama na rukou a na nohou po Krčském lese. Paní je skoro můj ročník a tak si hezky notujeme. Zkoušíme si i plynové masky …… no nakonec naladěn si říkám když už tak už a půjdu se podívat i na historické štoly.
Protože zbývá hodinka času dávám si něco jako oběd – bohužel pokud tam někdo pojedete,nechoďte do Radniční restaurace. Ceny jako v Alcronu a mexický guláš asi vařili ze stoleté krávy…..fakt nic moc. Navíc vedle v kavárně se ani na zahrádce nekouří a tak nakonec si dávám kafe v McD…… No a jsou dvě hodiny a jdeme podruhé pod zem. Opět se setkávám s onou sympatickou paní s dětmi….asi jsem si měl říct o kontakt…docela jsme si myslím i rozuměli….
Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 000 m2 a délkou asi 25 km po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek. Tato historická a technická pamětihodnost je jedním z posledních dochovaných pozůstatků činnosti středověkých jihlavských horníků, neboť většina starých stříbrných dolů v okolí města zanikla. O důvodu vybudování chodeb vedli historikové dlouho spory, v průběhu let se prosazovaly tři verze.
V 19. století se historici domnívali, že vznik souvisí s těžbou stříbra, jak ovšem ukázal geologický průzkum v 60. letech 20. století, zdejší rula stopy tohoto cenného kovu neobsahuje a ani způsob a tvar ražby neodpovídal důlním štolám. Tento omyl podporovaly i záznamy v městských knihách ze 16. století ve kterých se psalo, že rudné štoly byly hnány až pod město.

Také spekulace o vojenském účelu chodeb se ukázaly jako liché, pouze za třicetileté války v letech 1645–1647 katakomby využívali Švédové.Častěji je během ostřelování používalo civilní obyvatelstvo, protože měšťané jimi mohli procházet libovolně z domu do domu, aniž se vystavovali nebezpečí.
Později se vědci shodli na teorii, že chodby vznikly z hospodářských důvodů. Ve 14. století v okolních dolech upadala těžba stříbra, poprvé poklesla, když 5. a 6. srpna 1328 postihlo město silné zemětřesení, které zavalilo mnoho dolů, případně je později zaplavila voda. Díky dobré poloze Jihlavy při křižovatce obchodní cest se zde však začala rozvíjet řemesla a obchod. Šířka chodeb se pohybuje od 0,8 m do 2,5 m, původní šířka před opravami byla cca 2–2,5 metru. I výška katakomb má velký rozptyl od 1,2 m až k 3,5 m. Po problémech se statikou v průběhu staletí docházelo ke zpevňování cihlovými pásy, čímž byl profil chodeb zmenšen mnohdy až na polovinu. Poprvé se zde pomocí kamenů a cihel zdilo ve 14. století. Nejdelší propojovací chodba dosahuje délky 200 metrů.
Amatérští speleologové ze spolku Černé slunce katakomb v roce 1978 objevili v katakombách chodbu, jejíž stěny svítí. Název svítivka jí dali členové občanského sdružení Jihlavský netopýr, kteří se od roku 1990 o tuto jihlavskou památku začali starat. Zpřístupněná svítící chodba se nachází v podzemí kostela sv. Ignáce a bývalých kasáren, kde za války sídlil wehrmacht. Jedná se o úsek katakomb, jehož stěny po ozáření ve tmě světélkují jemně nazelenalým světlem. Chodba se rozkládá 11,60 metrů pod povrchem, je široká 2,1 m, vysoká 2,9 m a dlouhá 12 m.Její povrch pokrývá měkká bílošedá hmota. Svítivka je z části ražena ve skále, z části je obezděna cihlami, tato obezdívka pravděpodobně pochází ze druhé poloviny 17. století. Podloží se skládá z živce (56–59 %), křemene (29–32 %), biotitu (29–32 %) a muskovitu (1–4 %). Dlouho se myslelo, že chodba svítí trvale a sama od sebe bez čerpání jakékoliv energie. O původu světla existovaly různé domněnky, například že se jedná o zbytky stříbra po jeho vytěžení, což vyvrátila geologická expertiza, jež odhalila, že zdejší rula žádné stříbro neobsahovala, Nakonec tajemství světla odhalil záhadolog Ivan Mackerle, jenž díky chemickým rozborům a rentgenografické strukturální analýze geochemika Waltera Pavliše z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity zjistil, že nátěr se skládá z barytu a wurtzitu . Výskyt barytu vysvětlil další vědec Věnceslav Patrovský, když poukázal na to, že baryt přimíchávali nacisté za druhé světové války jako plnidlo do lacinějších druhů uměle vyrobených luminoforů, do této kategorie spadá i výrobek firmy IG Farben Leverkusen s názvem Lichtgelb. obsahující sfalerit s 50% příměsí síranu barnatého.Tato barva byla za protektorátu v běžném prodeji a často ji využívali ke značení cest k objektům sloužícím jako protiletadlová ochrana, neboť byla vidět i ve tmě při výpadcích elektrického proudu. Čili ne duchové a pátá dimenze ale docela prostě válka…….
No a jdeme zase na vzduch. Loučím se sympaťačkou a jejími dětmi a jdeme domů. Beru to přes Pelhřimov na Tábor – zase objížďky - a pak na Milevsko. Cesta je docela fádní,rovina a tu a tam zatáčka. No po Milevsku odbočuji na Sedlčany a tam je to zase naopak. Levá – pravá – nahoru a dolů- kroutím to jak se dá a bezpečnost povoluje. No nakonec se přs sedlčany a Nový Knín dohrabu do Mníšku kde si dávám na pumpě cigáro a zjišťuju že mám pasažéra – vosu na helmě…..No a pak už jen kósek po dálnici domů. No a do sprchy…..smrdím jak tchoř. Dneska dobrá cesta až na ten začátek. No co se dá dělat,pokud je na silnici blbec můžete jet opatrně jak chcete,on si vás na

• 

• 

  Pauzička na pumpě

• 

• 

  Radnice - nehořelo jen se ženili hasiči

• 

  Vstup do krytu

• 

  Ošetřovna

• 

  Stanoviště velitele

• 

  Kdo to pamatuje????

• 

  Trocha nostalgie

• 

• 

  Tudy se prý jde do banky.....

• 

  Naši tady byli

• 

  Studánka

• 

  Život si cestu najde

• 

• 

  Mnoho druhů rud...

• 

  Chcíplý černý pasažér