Honda Fest 2008

Po příjezdu do hotelu Všemina již bylo parkoviště zaplněné desítkami strojů s křídlem ve znaku. Převládala Varadera a Transalpy, nemálo bylo šestistovek i litrů CBF, ale dostavili se i zástupci menších stopětadvacítek a skútříků. Na druhé straně spektra vévodil Goldwing, menší účast byla jen ze strany chopperů. Přeci jen je znát, že tato akce má své kořeny v bývalém seriálu Honda Enduro Tour a cruiseristé asi měli obavu, zda trasa nepovede mimo asfalt - to ale mohu hned vyvrátit, v itineráři sice bylo pár rozbitých úseků, ale ani jezdci na supersportech si nestěžovali na bolavá zápěstí. Celkový počet účastníků nakonec dosáhl cifry 120, kupodivu se objevilo jen málo zájemců o ubytování ve stanech za téměř symbolickou cenu, takže jsme se nakonec všichni vešli do hotelu.
První den
První den nás hned v úvodu po krátkém toulání Vizovickým venkovem zavedl na náměstí do historického centra Kroměříže, dál se trasa klikatila přes pohoří Chřiby, které si bohužel snad kompletně vzali do parády silničáři a někdy jsem měl pocit, že ten štěrk snad sypou z letadel. Pokračovali jsme do kláštera do Velehradu a hned poté jsem měl poprvé možnost poznat Buchlovské zatáčky, které jsem až dosud znal jen jako pojem z diskusního Fóra. Ve čtvrtek dopoledne byla silnice téměř prázdná, takže jsem rezignoval na návštěvu hradu Buchlova a místo si je párkrát projel a řeknu vám, že i na Varaderu chutnaly skvěle a my Pražáci můžeme východu jen závidět!
Při vychutnávání Buchlovských zatáček mi ale nějak zmizely všechny skupinky, kterých jsem se předtím střídavě držel, navíc mi zpod plexi někde ulítl itinerář takže nezbylo než vyhrabat mapu a lovit v paměti další místa, kam nás měla vytyčená trasa zavést. Už to vidím, Macocha, to jsem včera při večerním promítání v konferenční místnosti zaznamenal, takže honem nejkratší trasu a třeba tam někoho dojedu. Plán s povedl a za půl hodiny již platím dvacku na parkovišti u Macochy a připojuji se ke kolegům novinářům a jdeme nakouknout do propasti a následně na kávičku.
Itinerář láká znovu do sedel a objevují se v něm další lákavá místa jako Křtiny, Slavkov či Luhačovice, my si ale dáváme zajížďku do Vranova severně od Brna a přes příjemné zatáčky za Blanskem jedeme omrknout motokrosovou trať, kde Honza Křemeček trápí elektrickou crossku Quantya. Tento zvláštní stroj jsme ozkoušeli, ovšem trochu jsme se tam zakecali a následně zabloudili a začíná nás honit čas, takže se už jen rychle přesunujeme po hlavních tazích přes Slavkov a Uherské Hradiště zpět k hotelu. Já si ovšem v helmě přivážím obrovský nadšený úsměv, protože se mi na poslední část trasy podařilo Varánka vyměnit za nového naháče Honda CB1000R, o kterém ještě do konce týdne podám krátkou zprávu o prvních dojmech, protože na velký test přijde čas až v červenci.
Testovací jízdy
Hned po příjezdu odevzdáváme zapůjčené stroje a začínají testovací jízdy, při kterých si mohou všichni účastníci na dvacet minut protáhnout nové testovací mašiny po silnicích kolem hotelu. Největší zájem je samozřejmě o horkou novinku CB1000R, ale i „moje“ Varadero či CéBéeFka se až do večera prakticky nezastaví. Přeci jen touha porovnat svůj stroj se zbytkem nabídky, nebo třeba jen porovnat nový a starší modelový ročník jsou opravdu lákavé. Pak již je čas na večeři a přesun do konferenčního sálu, kde se dozvíme plány na zítřek. No a nakonec samozřejmě do baru probrat všechny zážitky...
Den druhý
Jako první určitě vstává Aleš Ramba z Nokamota, který před hotelem se servisním vozem pomáhá s menšími opravami a servisem, přezouvá gumy, sprejuje řetězy atd. Za to mu určitě  patří velký dík, tři dny za námi kroužil po trase jako strážný anděl a přestože se kromě dvou menších karambolů v malé rychlosti žádné vážné technické problémy nekonaly, jeho přítomnost byla určitě znát. Přeci jen se to jinak jede, když víte, že v případě problému tu za čtvrt hodiny máte servisní vůz i s mechanikem a dokonce i vlekem na případné nepojízdné stroje!

Dnes nás to táhne více na sever, kolem Hranic a Bruntálu se probíjíme do Jeseníků - stále po malých silničkách, žádné dálnice či kamiony zaplněné státovky! Čeká na nás přehrada Slezská Harta, výjezd na Praděd, Jeseník, Ramzová a zase dolů na Šumperk. Jsem poprvé na motorce v Jeseníkách, počasí nám zatím přeje a v duchu si slibuji, že sem letos ještě určitě vyrazím, protože z motorkářského hlediska dokážou Jeseníky nabídnout snad ještě víc než moje oblíbená Šumava. Večer v baru mi to Moraváci se zápalem v oku opakovaně potvrzovali, když líčili další a další zajímavé úseky či přírodní závodní trati, kam jsme se během dneška nestihli podívat.

Den třetí
Poslední kapitola itineráře nám slibuje krátkou návštěvu Polska a svezení příhraničím Slovenska. První zastávkou po přejezdu jižní části Beskyd je ale Rožnov pod Radhoštěm a jeho skanzeny, kde navíc právě probíhají nějaké dobové slavnosti, takže se ocitáme v mumraji krojů, stánků a hudby. Následuje dalších 20 kilometrů a pěší výstup na hrad Hukvaldy. S naší skupinkou zahrnující supersporty jsme místo průjezdu Polskem (s avizovanými rozbitými silnicemi) vyrazili zkratkou rovnou do Těšína na pořádný oběd, pak jsme se ale u Jablunkova napojili na vytyčenou trasu a poctivě projeli celou Slovenskou část, okořeněnou nádhernými zatáčkami mezi Makovem a státní hranicí.
Poslední den bylo znát rychlejší tempo, všichni už si zvykli na pohyb ve skupinkách podle itineráře, také zatáčkovitých úseků s kvalitním povrchem bylo co hrdlo ráčí. Ale zrovna v tomto případě platí rozumné pravidlo „v nejlepším je třeba skončit“, přišel čas na závěrečnou párty. Pozvané břišní tanečnice měly velký úspěch, skoro takový jako ježdění na Varaderu po hospodě mezi stoly. S přibývajícími večerními hodinami a promile došlo i na karaoke, do kterého se nikomu zezačátku nechtělo. Musím uznat, že Hondaři se umějí opravdu skvěle bavit a doufám, že příští rok přijedou i další majitelé těchto motocyklů. Agentura Fabrika totiž umí připravit opravdu hodně muziky a díky českému a slovenskému zastoupení Hondy a partnerů celé akce, kterými letos byli Shark, Honda Finance, Shell Advance a Dunlop, účastníky také vyjde na velmi slušné peníze. Takže Honďáci, díky za skvělou společnost a příští rok na shledanou.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE