11. ročník EURO BIKE FESTU programem opět nezklamal

Burácení motorek všech značek, objemů a tipů. K tomu tříkolky, čtyřkolky, ale i karavany, auto i moto veteráni a mnohdy netradiční stavby a stroje. Celkem 4 dny v termínu 23. - 26. 5. 2019 vítala jižní Morava u obce Pasohlávky v areálu ATC Merkur rekordní počet návštěvníků z řad široké veřejnosti dnes již kultovního největšího motorkářského festivalu u nás.

Kapitoly článku

Na co nového se mohli návštěvníci těšit, plánují pořadatelé do budoucna ještě větší akci a kolik lidí je schopen areál pojmout tak, aby se zde každý cítil komfortně? Na to jsme se zeptali jednoho z hlavních pořadatelů festivalu, Jirky Šmehlíka.

Jirko, na co nového se mohou návštěvníci těšit? Baví vás to ještě? (smích)
Jirka Šmehlík: Baví nás to ještě, bez toho by se to dělalo jen těžko, protože ta organizace je prostě šílená. Pořád se snažíme ten program nějak vylepšovat, rozšiřovat a tak dál. V letošním roce jsme to obohatili například o workshopy první pomoci, kdy tu máme pana primáře ze záchranky, který prezentuje návštěvníkům způsoby záchrany při dopravní nehodě. Dále tu máme oblíbené cestovatelské besedy, přijel za námi velký moto-cestovatel Igor Brezovar spolu s hercem Martinem Písaříkem, kteří mluví o své cestě na velkých endurech do Iráku, kterou jeli v loňském roce.

Snažíme se program sestavovat tak, aby si každý přišel na to svoje. Kostra festivalu je nicméně daná a pořád se točí kolem našeho motta: MOTORCYCLES, ROCK’N’ROLL, EXTREME SPORTS. Motorcycles, to je jasný, akorát tomu neříkáme motosraz, ale motofestival. Klasický motosraz to prostě není a každý to vidí. Souběžně s tím máme výstavu Big Lake Custom, to je taky to téma motorcycles. Když se posunu na rock’n’roll, tak je to jasné. Jsou tady dvě stage, celkem 18 kapel od Harleje, Walda Gangu přes Traktor a podobné i méně známé kapely rockového zaměření. Co se týká extreme sports, tak tu máme každoročně turnaj bojových sportů, letos bylo 9 fightů v boxu a K1. Jsou to plnohodnotné fighty, žádné oťukávání a exhibice, jsou to normálně bodované zápasy. Na vodě kooperujeme s wakeboardisty, kdy se tu předvádí přední evropské špičky wakeboardu. V pátek je dále zombie run, který je jakýmsi vyvrcholením soutěže bodypainterů. Letos se také vyhlašovala Miss zombie. Tohle téma asi posuneme i do dalších ročníků.

Ty si říkal, že to není klasický motosraz. Takže soutěže typu pití piva na čas a podobně tady asi nemůžeme najít.
Určitě ne. Nechceme být prostě ten klasický motosraz, ale právě motofestival i v tom širším pojetí. Proto máme ten široký záběr, aby si tu každý vybral to, co ho baví. Ale oni to ty návštěvníci tady ani neočekávají. My jsme to zkoušeli v loňském roce, protože pár jednotlivců se na to ptalo, tak jsme udělali tzv. „Old school zónu“, kde právě tyhle klasické soutěže byly, ale úplně se to nesetkalo s úspěchem, takže letos už jsme se vrátili k původnímu modelu.

ATC Merkur nabízí různé možnosti ubytování, areál je poměrně dobře vybaven i co se týče restaurací, sociálního zázemí atd. Je třeba nějak dopředu si zamluvit i případné místo na přespání?
Místa na stany a na motorku jsou v rámci vstupného. Vzhledem k rozlehlosti areálu, který je kolem 20 hektarů, si místo na stan každý někde najde. Co se týče chatek a bungalovů, které patří kempu, tak na rok 2020 je to už teď určitě vyprodané a pár míst už je volných jen v roce 2021.

Z jakých dálek sem návštěvníci jezdí? Zkoušíte to nějak evidovat?
Ze začátku jsme se snažili to monitorovat a dělat nějaké analýzy, ale je to prakticky nemožné v tom počtu. Dokážeme rozklíčovat to, že sem jezdí lidé z Rakouska, Maďarska, výrazným nárůstem jsou návštěvníci z Polska. Zkoušeli jsme třeba i odkud z republiky k nám jezdí lidé, takže jsme se na bráně ptali na směrovací čísla, ale to je zase k ničemu, protože lidi si to různě vymýšlí a tak, takže to prostě nejde podchytit. Určitě tu ale máme mezinárodní účast, viděli jsme tu i pár Francouzů, ale to jsou ojedinělé případy. Největší účast je obecně ta střední Evropa.

Když sem návštěvníci dorazí už ve čtvrtek, tak do neděle je dost času se podívat i po okolí a ne se „pouze“ soustředit uvnitř areálu.
Přesně tak, ten areál tady je zvolen záměrně kvůli právě příhodné a krásné krajině u Mušovských jezer. Návštěvníkům na bráně dáváme mapku s nějakými body zájmu v okolí, protože ani my nepředpokládáme, že tu každý bude těch pár dní zavřený. Co se týče gastronomie, tak máme nějaké vlastní kapacity a v samotném kempu funguje nějakých 20 restaurací. Ty nabízejí po celou dobu také snídaně, funguje tu několik obchodů, kde lze nakoupit základní potraviny, pečivo, hygienu atd. Po této stránce je ten areál jedinečný.

Festival od čtvrtka do neděle už je slušný počin. Co takhle celotýdenní akce?
Ne, to ne! (smích) To nechceme. Ono je sice psáno od čtvrtka do neděle, ale ta hlavní část je pátek a sobota. Čtvrtek je takový warm-up, kdy sice samozřejmě hraje nějaká kapela, ale ještě dobíhají poslední kosmetické úpravy. V letošním roce jsme chtěli mít už ve středu vše nachystané, ale bohužel nás to tady spláchlo, stálo tu 5 cm vody v celém areálu, takže jsme to ještě ladili ve čtvrtek ráno. No a ta neděle je prostě taková na vyšumění a odjetí domů, to už se nic neděje, takže si neděláme ambice na to, že bychom to dělali celotýdenně jako třeba sraz ve Faaker See v Rakousku, i když je pro nás velkou inspirací.

Jak je to se vstupným? Může někdo přijít třeba jen na zápasy, protože motorky ho zase až tak nezajímají?
Je to pořešeno tak, že máme tzv. odpolední zvýhodněné sobotní vstupné. Je to za 250,- Kč a platí od 11 do 17 hodin. Předprodej vstupenek běží již několik let přes SMS TICKET, což je jednoduchá a přehledná aplikace. Předprodeje je několik vln, kdy startujeme na nějakých pěti stovkách do konce roku, pak je to do začátku května za šest stovek a pak je to sedm stovek, což je klasické vstupné tady na bráně.

Jak se vyvíjí návštěvnost?
Ta křivka je výrazně růstová. Poslední tři ročníky byl nárůst kolem patnácti, dvaceti procent. Je to pro nás na jednu stranu skvělé, ale já se obávám, že už začínáme narážet na kapacity areálu. Přesná čísla z letošního ročníku samozřejmě ještě neznám, ale je to do deseti tisíc lidí. I tak to máme všichni jako hobby, nikoho z nás to neživí a všichni máme svá zaměstnání. Organizační tým v průběhu roku čítá čtyři až pět lidí a na místě je to nějakých patnáct, dvacet lidí. Komu tyhle velká čísla návštěvníků nevyhovují a má raději atmosféru těch klasických srazů, tak děláme v sezoně ještě Motonálet Nikolčice, kde se sjíždí jednotky tisíc lidí a tam je to právě ten klasický sraz s těmi soutěžemi v pití piva, tahání na gumě a podobně.

Po areálu vidím často chodit ochranku.
Ano, máme vlastní tým lidí, ale v tomhle počtu návštěvníků si k tomu ještě najímáme externí security. Dbáme hodně na bezpečnost. Máme tu i jednu vychytávku, že kdo přijede na motorce, tak dostane pásku jak na ruku, tak na motorku, kdy je to spárováno číslem a na výjezdové bráně se musí prokázat, že mu obě čísla sedí. Za celou dobu, co to tady děláme, což musím zaklepat na hodně velké dřevo, se nestalo, že by někomu ukradli motorku. Drobné krádeže bohužel občas řešíme, tomu se asi nevyhneme úplně. Security sice chodí neustále po areálu tam a zpátky, ale to prostě nejde uhlídat. Jinak tu ale nikdy nebyl žádný velký konflikt.

11. ročník EBF právě skončil, můžeme se těšit i na další?
Určitě, my chystáme nejen 12., ale prakticky už i 13. ročník, protože ty přípravy jsou skutečně celoroční a třeba kapely musíme objednávat rok, rok a půl dopředu.

Musíme uznat, že organizace a celková atmosféra je zde naprosto unikátní a každá zóna nabízí od všeho něco. Zorientovat se v rámci areálu je poměrně snadné a podle programu už si jen vybíráte kam se půjdete podívat a kdy vystoupení a různé soutěže raději vynecháte, projdete si množství stánků, posedíte v restauraci, nebo třeba pojedete na výlet na lodi po jezeru s ochutnávkou vín či se nad areálem proletíte helikoptérou. Navíc zde byla možnost opět zdarma vyzkoušet nové modely Harley-Davidson či Indian, kdy vám stačil jen platný řidičák a jeden podpis.

Konkrétně u stánku H-D jste se bez skládání zálohy či nutnosti tankování mohli sami vydat na malý výlet po okolí, který byl omezen jen časově, aby se dostalo na co nejvíce zájemců. Možností byla jako vždy spousta a návštěvníci rozhodně nelitovali:

Motorkáři.cz: Ahoj, jak se jmenuješ a odkud si přijel?
Honza: Ahoj! Jmenuji se Honza a dorazil jsem od Karlových Varů.
Jsi tu letos poprvé? Jak se ti tu líbí, co by si vyzdvihl a na čem si přijel?
Honza: Sem tu poprvé a musím říct, že sem to nečekal. Kamarádi mi pořád říkali, jak se jim tu líbí, tak sem vyrazil s nimi, i když nemám motorku, že to prý nevadí. A musím říct, že je to paráda, líbí se mi to prostředí a bohatý program. Normální srazy mě moc nebaví, proto se mi sem moc nechtělo, ale tady je to jakoby jiná atmosféra, celkově se mi tu prostě líbí. No a taky na vás nikdo nekouká blbě, když přijedete s karavanem (smích).

Motorkáři.cz: Ahoj, jak se jmenuješ a odkud si přijel?
Wilhelm: Ahoj. Jsem Wilhelm a přijel sem z Rakouska, kousek od hranic.
Jsi tu letos poprvé? Jak se ti tu líbí, co by si vyzdvihl a na čem si přijel?
Wilhelm: Tohle je můj pátý ročník. Líbí se tu nejen mě, ale i kámošům. Jezdíme po velkých srazech a festivalech jako je Faaker See, takže k tomu máme blízko. V Čechách žádná podobná akce není, ostatní srazy nás tak nenadchli, ale tady je to fajn. Lidí nejsou takový kvanta, je to hezky rozprostřený po tom kempu a nikde se moc nemačkáte, dobrý jídlo a pití a hezká příroda kolem. Nerozumíme teda textům vašich kapel, ale to u téhle muziky zas tak nevadí, no ne? (smích) Jezdíme všichni na tříkolkách, přece jenom už nám není dvacet, ani třicet, vlastně ani… Hele, dál ti nic neřeknu! (smích). Ne, je to tu fajn, program a zázemí vyhovuje.

Jak bylo již psáno výše, sobotní odpoledne patřilo zápasům v boxu a K1 nazvané Big Lake Fights, kdy zápasy probíhají i pro fightery netradičně venku v ringu pod obřím stanem. Jako první do ringu vstoupila do zápasu v boxu teprve jedenáctiletá Sára Brzybohatá z Benešova, kterou trénuje třetím rokem profesionální boxer a trenér Vojtěch Končitík. Soupeřkou jí byla Nelly Makovcová z týmu Muay Thai Brno. Zápas vypsaný na 3x 1 minutu byl velice vyrovnaný, svižný a obě děvčata předvedla krásný výkon. Nakonec z toho byla pro obě zasloužená remíza. Po zápase byl prostor i pro rozhovor se Sárou a jejím trenérem Vojtou:

Motorkáři.cz: Sáro, jak si se dostala k bojovému sportu, jakým je box?
Sára Brzybohatá: Jezdila jsem se strejdou do Itálie, kde to všechno začalo. On mi začal říkat, ať si kryji bradu a tak, dělali se blbiny a začali jsme do sebe ze srandy boxovat. Mě to hrozně bavilo, tak mě táta přihlásil na box tady k Vojtovi. Trénuju box třetím rokem.
Kolik máš za sebou „profesionálních“ zápasů?
Sára Brzybohatá: No, první zápas jsem bohužel prohrála, měla jsem silnější soupeřku a dneska remíza, to mám velkou radost.

Co chystáte s trenérem do budoucna?
Vojta Končitík: Určitě chceme, když bude příležitost, tak objíždět galavečery a další boxerská vystoupení a uvidíme, jak to půjde dál. Sárinka je šikovná boxerka a věřím, že tam je slibná budoucnost. Myslím, že když to takhle půjde dál, tak o ní ještě uslyšíme až bude dospělá. Když přitom teda zůstane.

Jak se vám tady v Pasohlávkách líbila atmosféra? Je něco, co by si třeba svojí svěřenkyni chtěl vytknout?
Vojta Končitík: Atmosféra úžasná, diváci perfektní. Sárince nechci vytýkat vůbec nic, sem s ní naprosto spokojen, je fakt šikovná boxerka. Má v sobě tu dravost a dril.
Sára Brzybohatá: Já si to moc užila, atmosféra byla skvělá.
Motorkáři.cz: A co do budoucna, už si přemýšlela o nějaké sportovní kariéře?
Sára Brzybohatá: To ani ne, spíš zatím takhle objíždět zápasy. Baví mě to, tak to je důležitý (smích). Další zápas bych měla mít v červenci v Brně.

Kdo je spíše na motocyklový sport a boje ho příliš nezajímají, mohl mezitím navštívit třeba stánek našeho motocyklového závodníka Ondry Klymčiva, který jezdí na endurovém speciálu dálkové soutěže včetně slavného Dakaru. Ondra rozdával úsměvy, samolepky, podpisy a s každým rád pohovořil o nejnáročnější dálkové rallye světa včetně představení svého vystaveného enduro speciálu. Že to občas není sranda dokazoval na zlomených řídítkách jednoho z vystavených strojů, kdy se v rychlosti kolem 160 km/hod v těžkém terénu může přihodit kdejaká lapálie. V přípravách ovšem nijak nepolevuje a říká, že dřít se musí celoročně, jinak nelze očekávat dobré výsledky, což je v případě Dakaru pro Ondru dojetí této soutěže kolem dvacátého místa.

Během sobotního odpoledne najeli před hlavní pódium pečlivě udržovaní dvoustopí veteráni a návštěvníci tak mohli kromě motocyklů obdivovat i tyto dnes již historické kousky automobilové techniky. Mimo to byla k vidění v pátek i sobotu česká špička FMX, kdy jezdci na svých speciálně upravených motokrosových motorkách předváděli své skoky a triky. Kaskadéři z Crazy Days se se svojí show drželi sice víc při zemi než jezdci FMX, na druhou stranu však se svými stroji, kterými jsou kromě motorek také skútry a čtyřkolky, dokazovali divákům, že gymnastika lze provozovat i mimo nářadí v tělocvičně.

V hlavním infostánku EBF jste si pak mohli zakoupit široký výběr zboží s logem festivalu, specifickou nášivku festivalu s vyšitým rokem, anebo se jen zeptat na potřebné informace. Kdo pozorně procházel stánky prodejců a vystavovatelů, mohl narazit na různé losovací soutěže o hodnotné ceny jako například přilba dle vlastního výběru či sada nových pneumatik na svůj motocykl. Mezi stánky s různými doplňky a zbožím byly rozmístěné také stánky s občerstvením, takže během procházky po areálu jste mohli ochutnat místní víno, okoštovat něco tvrdšího a zajíst to dobrou klobáskou či pečeným prasetem na ohni.

Večery patřily jako vždy skvělým kapelám jak na hlavní EBF stage (Modrý Cimbál, Dark Gamballe, Traktor, Walda Gang, Morčata na útěku, Metallica revival Beroun, Harlej, GATE Crasher, Miloš DoDo Doležal), tak i na menší HOG Brno stage (Alrox, Dragon rock, Legendy se vrací, Ahard, Street69, Dr. Hekto, Motörgang, Loretta, TTRT (HR). V sobotu po vydařeném koncertu kapely Harlej následovala skvěle připravená show našich předních reprezentantek ve stále oblíbenější disciplíně v pole dance. Komu live nářez rockových kapel nevzal všechny síly, mohl si poslechnout na dobrou noc ještě vystoupení DJ Bezdi. Čas ticha byl sice stanoven v areálu od třetí hodiny ranní, ovšem hlavně mezi stany to mnohdy „hučelo“ až do druhého bílého dne.

11. ročník Euro Bike Festu opět nezklamal svým programem, zázemím a perfektní organizací. Počasí až na jednu větší přeháňku celou dobu přálo a možná i díky tomu dorazilo opět rekordní množství lidí. Dle pořadatelů jen o fous unikla jistě zajímavá cifra deseti tisíc návštěvníků. Díky vysoké návštěvě jsme si hlavně v pátek a v sobotu začali všímat toho, co naznačil pořadatel Jirka Šmehlík, a to sice omezené kapacity areálu. S místem pro stan opravdu problém není, volných prostor je zde stále dost, ovšem při takovém počtu lidí už je večer problém najít místo k posezení v restauraci a občas si chvilku postojíte u toalet i sprch. Na druhou stranu, na kterých velkých motorkářských akcích bydlíte v kempu s veškerým zázemím, u stanu můžete mít přípojku na elektřinu, a i bez motorky se klidně svezete na nejnovějších strojích za více jak půl milionu, aniž byste si museli vyslechnout oblíbenou hlášku, že ženský a motorky se přece nepůjčují?

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 1 Kč od 2 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist