Moto Guzzi Sport 1200 (2007)

Jak výstižně popsat jednou větou Guzzinu... Prostě traktor.

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Moto Guzzi V11: Vlastně nevím. Asi jsem chtěl zkusit něco novějšího.
Moto Guzzi Griso 1100: Dát na Griso kufry, a to jsem chtěl, tak se musím vyliskat.

První dojmy - První dojmy byly: Kde to má řidítka? Kde to má stupačky? A jó tady. Hmmm, zvláštně se na tom sedí. Není to špatné. Co to tam bouchlo? A teď zase. Ty jo, ale jede to hezky. Asi se budeme mít rádi. Další dojmy: Fakt se máme rádi.

Motorku bych doporučil pro - Komu? Asi tomu, komu se líbí.

Doplňky na motorce - Lauf od Mistralu, otevřený airbox s BMC filtrem (přímé K&N filtry ubíraly vršek), palivová mapa, Hyperpro pružiny dopředu i dozadu, CNC záchyt reakce kardanu, originál vyhřívané gripy, alarm, boční kufry, topcase, zalamovací páčky, zadní blatníček, malé padáky, měnič na USB pod sedlem a trocha té optiky.

Recenze

To, že to bude zase Guzzina, bylo jasné. A zase jsem pokukoval po V11. Nakonec vyhrálo něco modernějšího.
Ale ona to zase tak velká moderna není. No jo, místo mechanického počítadla kilometrů to má kompjůtr (fakt nevím, proč už tam Ital nedal, při všech těch zobrazovaných údajích, také ukazatel zařazené rychlosti a teplotu oleje), ale zároveň krásné ručičkové budíky a vlastně mimo řídící jednotky tam víc elektroniky nenajdete. Žádní asistenti se nekonají.
Motor je stále ten starý dobrý dvouventilový traktor, chrastící suchá spojka s dvěmi velkými lamelami a nakonec kapánek bouchající převodovka s už trochu kratším chodem páky. Takže hlavní "revoluce" téhle generace Guzzin se skrývá v kyvce ukrývající CA.R.C. kardan. Při jeho bouchání a záškubech na nízkých otáčkách a malých rychlostech mi bylo jasné, že je to rozbité. Ale houby, prostě se s tím jen jede jinak, než s kačenou a hlavně, ty vole, ono to fakt funguje i při brzdění a prudším přidání plynu i v zatáčce a kyvka kyvkuje a tlumič tlumičuje stále stejně. Žádné tanečky při výjezdech. No tak nevím, jestli vlastně s kačenou nebyla větší sranda. Podvozek ještě vylepšily Hyperpro pružiny. Je to znát, i když i přední originál je progresivní. Řadit jsem se také přeučoval. Nějak ta ručka otáčkoměru letí nahoru rychleji, tak je to tam třeba i rychleji házet. Jednička je tak na rozjezd a plynule se na ni dá tak jedině se spojkou. Kvalty jsou kratší než u Brevy a Norge, tudíž na dálnici to na stabilní dvoukilo není, což nás Mirky Dušíny českých silnic samozřejmě netrápí. Ale letí to k ní (i slušně nad ní) spolehlivě. U Californie mi šestka většinou nechyběla, tady hledám i sedmičku.
No a když přestanete blbnout, můžete nasadit fakt chytře vymyšlené kufry (počítám, že dědictví Aprilie) a vyrazit na cesty. Sedlo je na to pohodlné více než dost.
A co se mi na ní líbí nejvíc? To vzájemné objetí. Prostě do ní zapadnete, musíte se nahnout přes tu velkou nádrž k zahnutým řidítkům a sex může začít...