Honda CBF 600N (2010)

Po jednoválcovém kladivu a malém V-twinu uhlazený a uchu lahodící řadový 4 válec

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha YZF-R1: Neomezenou bych nevyužil ani z poloviny a poctivě seškrcenou je těžké sehnat a navíc je hodně líná co sem slyšel
Yamaha FZ6 N: Honda má ABS
Yamaha MT-03: Jednobuch jsem měl a je to děsný kladivo

První dojmy - Je hodně mohutná, sedí se na ní hodně pohodlně, designem naprosto klasická japonka, kulaté chromované světlo a 4 válce vedle sebe, ale přeci jen má svojí eleganci a moderní šmrnc, podle mě hlavně díky nádherné černé metalíze

Motorku bych doporučil pro - Hlavně pro cestovatele a pro ty, co nemají v hlavě piliny a jezdili už na lehčím a slabším stroji, pro mě

Doplňky na motorce - plexi Puig, padáky Rutan, stavitlné páčky, snížená řídítka Lucas, závažíčka Lucas, tempomat, alarm

Recenze

Motorku jsem už jednou uploadoval ale přišlo mi trpné jí popisovat a vychvalovat do nebe bez sebemenší zkušenosti a tak jsem jí smazal. Nyní ji nahrávám znova, najel jsem s ní ke dnešnímu dni 1067km, tot jsou tedy moje dosavadní dojmy. Na motorce se sedí velmi pohodlně, sedlo mam nastavené na nejnižší ze 3 poloh a vyhovuje mi to na maximum. Je to naháč takže tragickou aerodynamiku a ochranu před větrem jsem vyřešil plexi štítkem od Puig. který se montuje víc než snadno, vypadá hezky a funguje stejně tak. Dále čistě pro styl jsem namontoval zlaté stavitelné páčky, které ladí ke třmenům brzd, fungují tak jak jsem čekal, ale hlavně velmi pozvedli vzhled stroje. Pro bezpečí mám našroubované Rutan padáky na rámu. Velmi kladně hodnotím místo v podsedlovém prostoru, je ho tam daleko víc než jsem čekal. 20 litrová nádrž a spotřeba kolem 5 litrů jsou ideální pro cestování, s plexi se dá jezdit pohodlně i po dálnici. I když mám tučnou verzi s ABS, která váží skorem 220kg, do zatáčky se motorka skládá úplně sama, snad ještě lehčeji než předchozí dvěpade, takže co se tohodle týká, u mě dobrý. Tlumení nerovností je velmi obstojné a když si chce člověk zařádit, pár lehkými úkony se dá podvozek přitvrdit, což je taky pecka. Motor je velmi uhlazený a nezáludný a i ze sériové nevrtané koncovky má byť tichý tak pěkný zvuk. Proto jsem si koupil z položené stejné motorky další originál, který jsem si řádně vykuchal, celkem mě to vyšlo hodně levně, zvuk je boží a po vyleštění je koncovka podobná chromovanému povrchu. Můj původní originál spinká v garáži. Co mě na šestce překvapilo a trochu zklamalo je výkon. Chci říct, jede to jak svině, ale ne zas tak jak jsem čekal, je to prostě cesťák a ne street fighter, s tim se hold musí počítat, i když předjíždění 99% aut je opravdu pohodička. Převody jsou ideálně poskládané a krouťák motoru je dostatečný na to aby člověk mohl plynule zrychlovat bez zbytečného podřazování, jenom prostě věci jako powerwheelie se vám na této adrese dařit nebudou. Brzdy nejsou špatné, zkrátka a dobře Nissin. Myslím tedy, že s motorkou si pěkně procestuji roztoličné končiny, na to je totiž stavěná, to se jí líbí a mě to baví. Je to prostě univerzální bike, který se díky dobré ovladatelnosti dá i denně používat ve městě, blbnout se na něm taky dá a dokáže i pěkně vytrestat, takže na začátek spíš nee protože na tachometru je 220, ale při dosažení této hodnoty s originál řetězovkou zbývá asi 1500rmp do začátku červeného pole , a jezdit štreky se na něm prostě musí...

Zkušenosti z prázdnin 2013

Za tyto prázdniny jsem se svojí Hondou ujel skoro 4000km a jsem jí vděčný za plno krásných zážitků. Moje dojmy a pojmy ze stroje jsou následující. I nadále platí to co jsem psal v 1. tisícovce, avšak nyní si již troufám říct že motorku mám 100% pod kůží a vím co si můžu a nemůžu dovolit a prakticky nic mě nepřekvapí. Do zatáček se motorka skládá ukázkově a není problém si škrtnout stupačkou, i když ty nejsou nikterak nízko uložené. Do prudkých vraceček se hondě chce opravdu ochotně lámat a pokut se zákruta znenadání utáhne, není problém podle potřeby změnit stopu kterou si drží prostě neskutečně, skoro jako by jela po kolejích. Táhlé rychlé zatáčky, které mě mimochodem baví nejvíc již nejsou tak pohodové, pokud si nepřitvrdíte podvozek. V základovém nastavení jsem se v "době hájení a seznamování" moc nevrtal, ale potom, co jsem hondě začal nakládat pěknou sodu se mi na výjezdech pod plynem začala nepříjemně vlnit a za kopečkem se mi po odlehčení předního kola a následném dosednutí celkem divoce zahoupala. Vážím přes 80kg a nejlépe se mi tedy osvědčilo přední vidlice zašroubovat na max a zadní tlumič dát na 3 nejměkčí nastavení. Po seřízení je to jakoby jiná motorka, je hodně jistá, může se na ní pěkně zostra zařádit a pneumatiky brečí... S "tempomatem" od Oxford jezdím nonstop, už ho nesundavám ani do města a vůbec mi to nevadí, prostě je to o zvyku. Spotřeba není zas tak malá jak se mi zdálo na začátku, nechá se s ní jet i kolem 4,5l/100km, ale umí to i za 7,2. Nejvíce jí chutná na trase Žďár n.S. - Jihlava - Brtnice - Třebíč - Velké Meziříčí, takto krásnou vozovku s malým provozem, přehlednou a zakroucenou silnicí, která je navíc krásně široká a na 90% je superkvalitní nový asfalt jsem ještě nejel, určitě si to dám zvonu a v zimě budu teskně vzpomínat... Co bych motorce dal do mínusových bodů? Asi jenom kontrolky mezi budíkama, které mají absolutně nečitelné diagramy, a tak si jenom pamatuju z manuálu, která je která, ale stejně se mi rozsvěcí jenom N, dálkovky a kontrolka H.I.S.S ale fakt by s tím na příštím modelu měli něco vymyslet... Jinak asi jsem to už psal ale motorce nestačí pole tachometru, což je opět prekérní, poslední číslo je 220 což je reálně cca 200 km/h ale mě to nedalo a pod sedlo spolujezdce kde je slušné místo jsem si dal GPS a změřil si top speed. S tím že motorka přeměřuje zhruba 8% by na tachometru bylo přes 245, reálně tedy 225 km/h ale nad 210 se jízda stává strašidelným zážitkem, protože celý stroj na to není stavěný a nepříjemně zneklidní. Tento pokus byl možný převážně díky štítku Puig, bez kterého bych se na stroji asi neudržel, tento doplněk by měl být asi prvním, co si majitel naháče zakoupí.

Pár vět k minulé sezoně a rozloučení

Dne 13.02.2014 jsem prodal svojí černou krásku, budu na ni vsopmínat jen v dobrém. Celkem jsem s ní za sezonu 2013 najel přes 10 000 km a ve štychu mě nenechala ani jednou, nic nedrnčelo atd. no prostě Japonka a ještě Honda, což je vpodstatě záruka nesmrtelnosti. CBF bylo moc hodná a čitelná motorka, na svůj obsah dost těžká a na šestku celkem líná, ale za zážitky s ní jí to odpouštím. Největším problémem tohoto stroje je podle mého názoru podvozek, který na začátku bohatě stačí, ale později jeho omezená nastavitelnost předhodí své limity a je konec, i když ani ten neni tak hroznej, jenom prostě neni pro mě dostačující. S tuhostí rámu jsem měl problém asi jen 2x z žehožjednou na okruhu a jednou při opravdu prasácké jízdě okreskama, ale tahledivočina mě pomalu přestává bavit, nějak je mi tovíc a víc vzdálené a tak uvačuji o návratu ke svým začýtkům, tedy chopper/cruiser ale uvidím, kam mě vítr zanese. Nějak se mi totiž zalíbila hláška, respektive citát "člověk nikdy neví, kolikrát ještě uvidí léto" a v kombinaci se nejhlouběji vštípenými zážitky právě zpoza řídítek chopperu je to už skorem jisté... Tak teď jen dobře vybrat a dočkat se jara.

TIP PRO CESTOVATELE Koupil jsem si návlek na plynovou rukojeť tzv. tempomat od firmy Oxford a je to naprosto úžasná věc, dokonale to na delší štrece uleví zápěstí a při prvním kilometru si na to navyknete a ani Vám to nepřijde jako něco nového. Jsem líný to pořád sundavat a jezdím s tím i ve městě, při troše cviku se i na to dá vklidu naučit, už o tom ani nevim, ale vim že to zž nesundám.