Elegantní stroj z počátku šedesátých let. A mimo jiné onen první stroj, který mě zasvětil do jedné stopy...
První dojmy - Stažená zadek ;)
Recenze
Prolog:
Vzpomínám si na jakýsi dokument, kde v jednom či dvou záběrech byl mládenec, jedoucí přes spodní část Václavského náměstí se slečnou za zády na čemsi, co hned upoutalo mojí pozornost. A to cosi bylo ono- legendární prase. Nebudu tady tvrdit, že to byl onen osudový okamžik, kdy jsem si řekl, že to musím mít. Jen mě zaujalo a tím to haslo. Motorky mi byly víceméně fuk.
Ale pak jsem před jedním stál. Hrozila mu cesta na šroťák, jelo naposledy tak před dvaceti lety, barva modro-bílá, stav nálezový. Ačkoliv jsem neměl papíry a do té doby jsem nejel ani na fichtlovi, bylo rozhodnuto. Beru ho. Renovace proběhla v letech 2005-2009, spoustu věcí jsem udělal špatně, ale chybami se člověk učí...
Skútr je poháněn dvoutaktním jednoválcovým motorem o objemu 171,7 ccm3 o výkonu necelých 9,5 koně při 4750 ot./min. Jeho suchá váha jest 150 kilogramů, míst k sezení 2, stání 0 a lůžek taktéž 0. Toliko velký TP.
A jak se na něm jezdí? Dobře, ale musíte si na sebe zvyknout. Vzpomínám si, jak jsem po první jízdě slézal opocený s křečemi v rukou a s představou, že motorku budu muset vytlačit za město na okresky, kde nikdo nejezdí abych se projel. Není to prostě stroj, kde jenom vezmete za heft a o víc se nestaráte. Zkrátka musíte řídit a ne se jen vézt, ale když si člověk zvykne není problém jezdit s čezetou pravidelně i v dnešním městském provozu (klepu na dřevo).
Na svou váhu a poměrně malý výkon motoru je skútřík neobyčejně mrštný, po městě je taktéž dostačující maximální rychlost, která je dle TP 83 km/h, neboť kdy se vám poštěstí jet v centru Prahy více jak 30 km/h ;) Pokud ale atakujete horní hranici rychlosti v TP budete mít pocit, že čezeta co nejdříve vzletí, nebo se rozpadne v důsledku vibrací. Rozhodně vám sama dá najevo, že takovýto způsob cesty se jí nelíbí. V takové „rychlosti“ se stává hůře ovladatelnou, citlivou na jakýkoliv pohyb řidítek a náraz větru o účinnosti brzd ani nemluvě. Pro pohodlné cestování je ideální rychlost v rozmezí 60-70 km/h.
Brzdy jsou údajnou slabinou čezety, ale osobně si myslím, že jsou dostačující. Pokud budete jezdit s rozvahou a s vědomím, že na zabrzdění potřebujete trochu více místa, není sebemenší problém jezdit i v současném provozu. Na ona legendární „kolečka“ si taky zvyknete, ono dnešní skútry je nemají o moc větší. Ze začátku jsem měl problémy zvládat kočičí hlavy a přejezdy tramvajových kolejí, ale pak se ukázalo, že chyba byla mezi řidítky a sedlem ;) Jak jsem napsal výše, musíte ji stále řídit...
Posez je vzhledem ke koncepci stroje celkem pohodlný, na zem dosáhnou bez problémů i lidé mého „vzrůstu“ (165 cm-ustřelený kecky). Větší jezdec bude mít zřejmě problém vměstnat kolena pod řidítka.
Co říci závěrem? Elegantní stroj, který ani po padesáti letech neztratil nic, ze svého půvabu. Pokud jezdí, je to pohlazení po duši a uklidnění nervů. Pokud nejezdí, je to dokonalý ničitel nálady, neboť jakékoliv opravy nebo seřízení se dají náročností přirovnat k laparoskopickým operacím.
Bower: Zdání klame, fotky tomu dost přidávají
Je tam spousta nedodělků. Ale díky za pochvalu stroje i popisu.
Máš to moc pěkný,řekl bych i lepší než mám já, a té práce co jsem prohlídnul tvoje fotky. Jízdní vlastnosti jsi popsal naprosto přesně.
Provaz1:Tak ať jezdí. Když jezdí, je to krása. Mimochodem relé dorazilo, motorka dobíjí, takže už směle drandím.