Benelli TNT 1130 Café Racer (2009)

Její veličenstvo,šlechtična Benelli TNT Café Racer.Funglovka,žádný second hand,dovezena na jaře 2009 z Británie.Nádherný design,sportovní duch,zkrátka fenomální stroj zabalený v luxusním rouchu.Pro ty,kteří vědí, co chtějí.
Triple TriNitroToluen!!!

Více fotografii

Recenze

Když jsem si ve svých 14i letech na dvoukoláku domů dovezl svůj první stroj, „téměřkompletníhonulabombupionýra“, věděl jsem, že tyhle zařízení na dvou kolech s motorem ve svém srdci budou mou životní láskou, které se nikdy nevzdám. Ani ve snu mě však nenapadlo, že budu někdy vlastnit takovýhle skvost. Ale přes Simsony, Jawy, Japonce jsem se dopracoval k první italské motorce, Aprilii RSV 1000 a já již věděl, že další mašina bude také pocházet z této divné země, kde na koláče dávají rajčata, olivy či šunku, kde nikdy nevíte zda platí přednost zleva nebo zprava, kde čtyři manželství za život je podprůměr…Ale co na tom, hlavně, že umějí dělat motorky, které mají charisma. A třeba i za cenu toho, že potřebují více péče než ty s šikmýma očima.

Doposud jsem mašiny měnil cca co dva roky. Měl jsem potřebu zkoušet nové a nové stroje, zastával jsem názor, že když si moto nechám déle, hodně na něm ztratím nebo chcete-li, „finančně uletím“. Nehledě na vidinu pořízení nového kusu. Ale pak se to ve mně nějak obrátilo a já si řekl, že bych chtěl motorku novou nebo maximálně rok dva starou, kterou si vyladím k obrazu svému a i po letech bude exkluzivní záležitostí. Motorku evropské a nejlépe italské výroby, která má již výše zmíněné charisma, už nemá kapoty, ale pořád má sportovního ducha, svaly. Otázkou bylo, zda-li má mít dva nebo tři válce. Z čtyřválcových multifunkčních elektromobilních jednostopých vozítek jsem již dávno vyrostl. Výběr se nakonec zúžil na Ducati S4Rs, Aprilii Tuono Factory, Triumph Speed Triple a právě Benelli TNT. Rozum mi říkal, kup si Aprilku, srdce zase Benellku. Ducárna a Triumph byli někde mezi. Ale srdíčko nakonec zvítězilo a příznivý kurz libry krizí decimovaného Spojeného království mi „dopřál“ tuto výjměčnost.

nZa uplynulou sezónu, resp. od června 2009, od kdy ji mám, jsem z důvodů časových možností najel jen 3,6 tis. km. Tedy víceméně jsem hlavně zajížděl. Plynem jsem ale hned od začátku vrkal svižně, abych si z ní „nevychoval“ lenivku. Jen jsem dodržoval předepsané max. otáčky.

Co se týká jízdních vlastností, TNTéčko nemá chybu. Myslím, že snad ani není jiná motorka, hlavně v těchto méně sériových výrobních sortách, která by tak padla do ruky. Řídí se naprosto intuitivně a samozřejmě, avšak jízda má zároveň velkou dávku emocí. Ovladatelnost jízdního kola ve spojení s výbornou tuhostí rámu a nabroušeným tříválcem s neskutečně vydatnou a přitom plochou křivkou kroutícího momentu propůjčuje tomuto stroji skvělé jízdní výkony. Brzdy sice nejsou radiální jako u Sport Eva, což mě trošku mrzí, ale spíše kvůli vzhledu, poněvadž účinek s ohledem na silniční použití mají dostatečný. Kompromis mezi sportovní a cestovní ergonomií posazu řidiče je velmi příjemný. Nejvíc jsem zatím na jeden zátah zajel 550 km a kromě mé zadnice si nic výrazněji nestěžovalo. Vyšší postavy jak já /185 cm/ by už ale mohly mít problémy. Nejdelší jízdu ve dvou jsem absolvoval asi 300 km. Nelze čekat žádné zázraky, na toto není ani motorka určena, ale přítelkyně si se vzpomínkou na RSVéčko posaz velmi pochvalovala.

Co se týče dílenského zpracování je na slušné úrovni a podle toho co jsem slyšel se u Benelli o hodně zlepšili. Dokonce ani všude proslulá italská elektroinstalace se navenek nejeví nijak „zvláštně“. No a spolehlivost? Toť je ta otázka, kterou jsem před koupí hlavně řešil, i když už srdíčko mělo stejně jasno. U Aprilky či Ducny jsem nepochyboval, nejsou to motorky šité horkou jehlou, které sice možná oproti Japoncům potřebují více péče, ale o nějaké vysoké poruchovosti podle mě nemůže být řeč. Ale čínskoitalská Benelli? Toť trošku pro mě neznámá. Ano, sice jsem ochoten za exkluzivitu leccos odpustit, ale motorka má svému majiteli především dělat radost a tak trochu vlastně i sloužit a ne aby tomu bylo naopak. Zvláště, když mám servis, který stojí za zmínku, 400 km daleko. Ale i tak si srdíčko prosadilo své. I když dostalo ultimátum, dvě zkušební sezóny ukážou, zda byla volba šťastná nebo příště bude vybírat rozum. Prostě jsem si řekl, risk je zisk (a nebo v pysk že jo), buď to vyjde nebo půjde holka o dům dál, k někomu, kdo je tzv. „větší fanda“. Pokud zůstane, pak bude oblažována a hýčkána. Mám konkrétní představu, jak by měla vypadat. Ze závad, které stojí za zmínku bych uvedl jen utřepaný výustek na hadici z expanzní nádobky na chlad. kapalinu. A to si myslím je věc, která by se mohla stát na kterékoliv mašině. Kdybych měl vyjmenovat věci, které mě tak trošku štvou,tak by to byl zbytečně brzo nastavený termostat (větráky nespínají jen ve městě, ale v létě i při vyšší rychlostech na okreskách-no aspoň vím, že fungujou že) a vzhledem i k mým cestovatelským choutkám malý dojezd na nádrž. Z toho, co jsem nasbíral informace a udělal si svůj vlastní obrázek, bych rád zmínil dvě důležité věci, které by si měl každý majitel preventivně pohlídat. A sice:

1. Potřeba hlídat dotažení uchycení alternátoru

2. S ohledem na časté spínání ventilátorů mít baterku vždy v naprosté kondici

Doufám, že pokud budu dávat TNTéčku to co potřebuje, budu nadále patřit mezi spokojené majitele. Už teď se nemůžu dočkat, až ji tuto sezónu vezmu na výlet do Alp.

Abych to nějak shrnul, tato motorka má sice své neduhy, vlastně řekl bych správně „odlišnosti“, avšak pokud se s nimi smíříte, dostane naprosto ojedinělý stroj s výjměčnými jízdními vlastnostmi a charismatem, který zaručeně za vyjížďku na silnici nepotkáte tolikráte, jako třeba toho Monstera či Tuono.

PS: Kdyby se tak k TNTéčku do garáže přidalo ještě GS od Bavorů (nebo aspoň zachovalá Africa Twin), byla by dušička v peříčku. To je ale, minimálně zatím, nesplnitelný sen. Ale kdo ví, třeba zde budu v motodatabázi psát další příspěvek se slovy: „Ani ve snu mě však nenapadlo, že budu někdy vlastnit….“. Bylo by to krásné, jednou s Němcem do Karpat za mědvědy, potom s Italkou do Alp zbrousit kolínka. Přeji všem hezký den a splněné sny.

Okolnosti mě bohužel donutily tento vysněný skvost již po roce prodat, bylo potřeba řešit moto pro dva. Jednou z verzí bylo si Benellku nechat a přikoupit k ní nějakou starší vránu, ale nakonec padla volba vedoucí cestou jedné pořádné mašiny. V srdci mi však tato holka zůstane navždy! Abych ji vzdal holt, přidávám poslední fotky, které jsme pořídili.