Royal Enfield Himalayan (2018)

Takovej veselej stroj, žádnej trhač asfaltu, ale má to charakter a svoje kouzlo

Výška jezdce: 178 cm

První dojmy - Pohoda, stabilita. Dobrá motorka pro začátečníka, nebo pro někoho kdo nemá potřebu si honit triko na výjezdu z každý zatáčky. Žádný zázračný zrychlení se nekoná, ale ničemu to nevadí. Naopak, dává to prostor jízdu vychutnávat.

Motorku bych doporučil pro - Pro pohodáře a nenáročné cestovatele

Doplňky na motorce - Padáky
Kryty rukou
CNC nastavitelné páčky
vyhřívané gripy
vyšší plexi
Vyšší a širší řidítka
držák telefonu s USB nabíječkou
offroadové stupačky
držáky a brašny GIVI
DNA vzduchový filtr

Recenze

Měl jsem za sebou cca půl sezóny na Multistradě 620, byla to moje první "velká" motorka a tak nějak jsem pořád nevěděl, jestli jsem koupil ideální stroj. Po Himalayanovi jsem pokukoval, ani jsem si nemyslel že bych ho někdy šel koupit. Spíš to byly takový ty úvahy " nóóóó kdybych si dneska vybíral motorku, asi bych šel koupit funglovku RE...bla bla bla co by kdyby..." Líbil se mi design, líbil se mi styl vlastně asi všech RE a způsob, jakým ty motorky už neskutečně dlouho vyrábí. A Himalayan, jednoduchá pohodová motorka s cestovním potenciálem... ale všechny tyhle úvahy byly jen teorie, co jsem rozvíjel v hlavě, když zrovna nebylo co dělat. Jenže v půlce prázdnin v hlavní sezóně se mi kousek od baráku na Multistradě zasekla v převodovce trojka a nešlo zařadit nic jinýho. No tvl nadrbanej na ježdění a motorka nepoužitelná. Navíc všude kam jsem volal to probíhalo víceméně stejně: Jo ty máš Ducati? tak to neopravujeme... Jo ty máš Ducati? no možná po sezóně bysme se na to mrkli. Nakonec mi vyšel vstříc pan Riant (Officina Riantini) jenže i on měl volno na servis až za 3 týdny. Čekání bylo strašný a i když to byla nakonec jen prasklá pružinka u řadičky a celkem banální závada, tak mi to přišlo nekonečný. Abych si to zkrátil, rozhodl jsem se spojit příjemný s užitečným a půjčil jsem si na 3 dny Himalyana od Vintage Garage. Kluci jsou tam v pohodě a cena půjčovnýho docela normální, tak jsem neváhal. Vydrncal jsem na tom ve Strašnících na jižní spojku, tahal za plyn a byl smutnej z toho že se nic neděje. Skoro jsem si říkal, že jim to pojedu vrátit. Ale za chvíli jsem zjistil, že je to vlastně strašně vtipný jak to brblá, že se na tom pohodlně sedí, že to nemusím štelovat do zatáčky jak Ducati s tvrdým podvozkem. Dojel jsem 40km domů a fakt jsem se usmíval. Za 3 dny jsem na tom projel kus republiky. Narozdíl od Multistrady mě nebolely ruce, bylo to výrazně pohodlnější no a taky výrazně línější ale říkal jsem si, že nemám závodní ambice a že mi to prostě stačí. Původně jsem chtěl po sezóně koupit funglovku, ale ceny šly tou dobou skoro o desítku nahoru a cenovej rozdíl mezi použitou a novou už byl docela velkej. Nakonec jsem sehnal za rozumný peníze málo jetej kousek od kluka co začal stavět dům a na motorku neměl čas. Nájezd necelých 7tis. jeden majitel, koupeno a servisováno ve Vintage Garage. Navíc v černé barvě, která se mi líbila. Před zimou jsem ještě něco najezdil a těšil se, jak si přes zimu mašinu doladím k obrazu svému. Byl jsem přesvědčenej, že tuhle motorku budu mít dlouho a s ambicema na ní projet kus světa jsem celou zimu úspěšně ladil a montoval doplňky. Sezóna začala dobře a relativně brzo. Fakt mě to bavilo. Měl jsem ambice jezdit s motorkou i do lehčího terénu. Na fejzbůčku jsem sjížděl TET trasy a v hlavě měl velké plány co všechny na tomhle stroji zažiju. Nakonec na to nějak nedošlo, párkrát jsem projel polní cesty okolo komína a zjistil jsem, že je mi nepříjemný dělat s motorkou kravál po lese, že to není jako projížďka na kole. Takže jsem nakonec trávil v podstatě veškerý čas na silnici a terénní potenciál mašiny zůstal nevyužitej. když bylo na tacháči ani ne 9tis. km měl jsem pocit, že se to chová divně v zatáčkách. Řidítka šly ztuha... hmmm ložiska řízení po smrti, závada o který se tak nějak vědělo a na fórech jsem o tom nejednou četl. Ok, snad je to problém původních indických ložisek. Objednal jsem z Anglie ložiska premium quality, doma vyměnil a doufal, že bude klid. Projezdil jsem velkou část ČR, párkrát se podíval na otočku do Německa a Rakouska. Když vyrazím, baví mě jezdit celej den. Jasně někde zastavím, mrknu se, vydechnu si, ale nejsem vyznavač jízdy v partičce od benzínky k benzínce na kafe a cigáro. Nemám problém si dát v létě za den 500 - 600km po okreskách. No a tady jsem začal cítit, že Himlouš má svoje limity. Nebo možná přešněji řečeno, na některý věci jsem já až moc pohodlnej a to myslím že nejsem úplně slečinka. To že na motorce co má 18kW bude chybět výkon je jasný. Dokud jedu a nic mě nebrzdí, je to super. Na jízdu rychlostí 90-100km/hod je to geniální stroj. Navíc na tom pětikvaltu není potřeba často řadit. Blbý je, když potřebuje člověk předjet. Jasně, traktor není problém, ale auto co mě brzdí, ale nejede výrazně pomaleji než já, už je výzva. Brzdy taky nejsou nejsilnější stránkou. Spojka jde ztuha, když jsem jezdil delší trasy víc dní za sebou, už jsem docela cítil levačku. Ale jak jsem psal, na okreskách je to veselej stroj. Problém byl, když už mě po čase nebavilo drtit při každý delší vyjížďce okresky okolo baráku a naopak jsem se chtěl někam rychle přiblížit abych se v rámci jednoho dne podíval zase někam, kde jsem ještě nebyl. Jízda po dálnici je nepochybně pruda asi na každý motorce, ale na Himloušovi je to peklo. V rychlosti okolo 120km/hod začne jednoválec solidně vibrovat a je to fakt nepřijemný. I krátkej přesun po dálnici , třeba jen 40km bylo zlo. Víceméně jsem jízdu po dálnici omezil jen na případy, kdy jsem třeba nestíhal návrat domů z výletu podle plánu, nebo když jsem prchal před nepřízní počasí a i tak jsem si vždycky říkal, jestli není lepší zmoknout Vibrace jsou celkově něco, co nepřidává na komfortu celodenní jízdy. Ale jasně, je to jednoválec za pár korun, to k tomu prostě patří. Celkově je na motorce prostě znát, že to není prémiovej kus od Hondy. Řešil jsem nepřijemné drnčení předního světla, nakonec jsem osazení za ramečkem olepil tenkým gumovým těsněním, protože utahování šroubů nestačilo. Zřejmě kvůli vibracím mi postupně praskly všechny blinkry. Černý plast, který je na trubičce se závitem vždy praskl přesně okolo podložek přes které je maticemi uchycen. Cena nového blinkru je cca litr, takže jsem vše vyřešil zalepením epoxidovým lepidlem. Co mě vyloženě štvalo, je krátký servisní interval. 5tis. km není mnoho. Olej bych si vyměnil doma, ale seřízení ventilů neudělám. S mým ročním nájezdem 12 - 15tis. km ročně je to trochu vopičárna. Znamená to v podstatě 3x ročně na garančku. Ta sice není nejdražší, ale v sezóně jsem se musel objednávat 3 - 4 týdny dopředu a to podle počasí a dalších neznámaých znamenalo, že jsem jednou dělal garančku po 6,5 tis. a jednou po ani ne 4 tis.protože to tak nějak zrovna vyšlo. Zajímalo by mě, jak tohle řeší lidi, co na tom cestujou přes kontinenty a nebo jak to třeba servisují doma v Indii. Nějak se mi nezdá, že by Ind co na tom jezdí v pantoflích celoročně s celou rodinou jezdil co 5tis. km na garančku Ale já jsem ten typ poctivýho blbce, co se drží servisního manuálu a dodržuje to. Další překvapení přišlo, když mi na garančce v 15ti tis. řekli, že je čas udělat servis vidlice. To už tak laciný nebylo. Cca v 18ti tis. mě opustila řetězovka. Možná se mi tu leckdo vysměje, ale u mašiny s tak malým výkonem a s tím, že jezdím myslím hodně plynule, na pohodičku a sám, jsem čekal víc. Navíc opět odešly ložiska v řízení. Jo ty prémiový z Anglie vydržely 10tis. km. Na druhou stranu spotřeba necelých 3,5 litru je super. Když bych to měl shrnout, Himalayan rozhodně není špatná motorka a neberu to jako zklamání. RE fandím, líbí se mi jejich jednoduchý retro stroje za rozumný peníze. Když jsem ale spočítal, kolik jsem nechal za rok v servisu, nebylo to úplně málo. A vyhlídka, že další rok tam nechám zhruba zase tolik mě úplně nelákala. A to jsem vlastně nikdy neměl na cestě problém, žádná porucha, prostě jen výměna spotřebního materiálu a dodržování předepsaného servisu. Třeba se k nim zase někdy vrátím, nezanevřel jsem na ně. Dovedu si představit mít jednoho dne v garáži třeba 350 classica jako druhou motorku a užívat si jí na kratší cesty okolo komína a nebo třeba že si budu frčet v kožený retro bundě na interceptorovi, kterej je myslím ve svý kategorii tím nejkrásnějším co se dá sehnat. Teď ale vyhrála moje lenost a chuť si užívat pohodlí a vyšší výkon a Himlouš šel z domu. Je to ale zábavná mašina. Když Vidím ve skupině na FB jak na tom borci jezdí v terénu, tak mě zpětně docela mrzí, že jsem tomu nedal větší šanci. Má to svoje fanoušky a naprosto oprávněně. Za ty peníze bych to určitě koupil mnohem radší než čínskou jawu. No a pokud někdo nenajezdí tolik jako já a nebo třeba dokáže víc věcí oservisovat doma a nebo jen prostě není tak pohodlnej jako já, tak myslím že bude určitě spokojenej. A málem bych zapomněl na to nejdůležitější. Je to ten typ stroje co zaujme všechny kolemjdoucí. Kdo to nezná, přijde se zeptat co to je? Kdo to zná, stejně přijde prohodit pár slov a zeptat se jak to jezdí? Pro ten hezkej zvuk a zajímavej vzhled na vás mávají děti na ulici. Starý chlápci pokyvujou hlavou, že takhle má vypadat pořádná motorka a myslí se, že to je desítky let starej model