Moto Guzzi Breva 750 (2004)

Po devíti letech spolu jsem si řekl, že je čas Brevičce založit také profil... Za tu dobu člověk motorku, dá se říci, celkem pozná a je už o čem psát

Více fotografii

Výška jezdce: 184 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Moto Guzzi Nevada 750: méně universální

První dojmy - Lehká, obratná, charakterní! Tak obratná, že jsem ji v první zatáčce málem položil (po zvyku "prát se" se "školní" Suzou GSX):-D A ten motor!!! Jo, papírově nic moc na sedmsetpadesátku, ale charakter z něj stříká do široka, přitom je příjemným parťákem i pro méně zkušené, jako jsem byl já...

Motorku bych doporučil pro - Každému, kdo z jakéhokoli důvodu nechce "velkou silnou" motorku, ale chce se radovat z každého otočení plynem, z každé zatáčky, ať už na týdenní dovolené nebo na cestě pro rohlíky. Malá Breva - malý vzrůst, velké srdce!

Doplňky na motorce - "No name" plexi - po tom, co jsem rozbil originální jsem si koupil pěkné velké turistické (a drahé), které jsem křápl také, tak jsem si koupil snad to nejlevnější, že beztak také křápne, a je tam do teď...
Pomocné rámy pod brašny značky "home made" přesně na míru (ty rámy, brašny jsou Kappa)

Recenze

Když jsem si dělal papíry na mašinu, přemýšlel jsem spíše o nějaké "číně" jako Yuki, neb prodejna se servisem byla kousek, a že když s tím bouchnu, moc se nestane, člověk se naučí šroubovat a tak...
No, pak mi úplně náhodou jeden stálý zákazník umožnil se posadit na jeho Nevadu, prý ať si aji nastartuji a povrkám plynem... a... bylo hotovo! Prostě jsem věděl, ze tento motor musím mít! Následovalo hledání informací na netu, čtení recenzí... však to znáte. Nemilé bylo zjištění, že se Nevada pohybovala trochu mimo můj tehdejší rozpočet... ale když musíš, tak MUSÍŠ
Shodou náhod (řízení osudu?) byl pár týdnů na to letní sraz Moto Guzzi v Humpolci, tak jsem se zajel podívat na pěkné motorky a pokoukat na tu "svoji". Mimo krásného odpoledne jsem si odvezl i zjištění, že se kolem Guzzin pohybují moc fajn lidičkové, čehož jsem využil a naspal mail do MGCB, že chci koupit Guzzinku, jestli by mi poradili. Následovalo pozvání na klubovou schůzku, a úžasný pokec! Nezdá se to, ale atmosféra lidí kolem značky udělá také své. Mé přání pořídit si Nevadu mi bylo rozmluveno (Jirka Riant prostě ví!), že ať si koupím malou Brevu. Že to je stejný motor, ale v univerzálnějším provedení, vhodné i pro začátek s rozumem... Rad jsem uposlechl, a nelituji toho. Nebyla to láska na první pohled, malá Breva je taková vlastně úplně obyčejná, nicméně to je právě asi i její síla. Ona je obyčejná, ale taková krásně čistá až minimalistická. Nikde nic netrčí, žádné kablíky, trubičky, hadičky, prostě čistá klasická práce. A k tomu ten nádherný motor s válci tak drze vystrčenými do stran, dva krásné chromované svody do dvou klasických laufů s úžasným bublavým zvukem... žádné nevzhledné plechové krabice pod motorem, žádné kreace z jiné galaxie... Jen krásná klasická symetrie. Je to přesně ta motorka, kde se těšíte nejen na jízdu, ale i na návrat, kdy si uvaříte kávičku (či cokoli dle vlastní chuti), sednete si na zápraží, usrkáváte z šálku a s blahem na srdci se kocháte křivkami malé Brevičky za doprovodu tradičního praskání vzducháče a vzpomínáte na prožitý čas v sedle... Každou vyjížďku, stále a dokola!
Stejně tak se těšíte na každý start. Žádné zmáčknutí knoflíku, ale opravdový rituál! Zapalování, natáhnout páčku sytiče (ve skutečnosti nastavení volnoběžné polohy škrtící klapky) a... probudit Guzzinku k životu. Žádný syntetický rychlostart. Za studena ji budíte pomalu jak Šípkovou Růženku, zaklepe se, pořádně se nadechne a za nepravidelného dusání spustí svoji bublavou árii. Během navlékání se do náležitého vybavení po očku sledujete volnoběžné otáčky a postupně povolujete páčku "sytiče" až na nulu - můžete vyrazit...

Dost plkání, teď něco praktičtějšího. Jak už bylo řečeno výše, motorka je velice obratná, a poslušná. Motor má dostatečný výkon a hlavně krouťák na pohodové ježdění a je ho tak akorát, aby nevystrašil ani úplné začátečníky jako jsem byl já. Stejně tak brzdy, nejsou to žádné závodní svěráky, přesto zastaví naprosto spolehlivě a dají se dobře dávkovat. Za páčku je třeba trochu více vzít, což je na začátek dobré, páč vás hned nepřehodí přes řídítka, když se leknete (a že se to v začátcích stane skoro každému). Zadní brzda má dávkování trochu horší, ale zejména při jízdě ve dvou nebo ostřejším svezení se na ni můžete spolehnout.
Motor je úžasný, papírové hodnoty nejsou ohromující, ale momentová křivka je pocitově velice plochá. Od dvou tisíc otáček se motor začíná pomalu sbírat (chce to jemnější páci s plynem, který je mimochodem pěkně po staru lankový:)). od dvou a půl už táhne krásně plynule až do cca sedmi tisíc, kdy kolem čtyř tisíc ještě trochu přidá. Dá se říci, že motor má dva režimy. První je do cca 4000 otáček, ideální pro turistiku a kochací ježděníčko s příjemným bublavým zvukem. Naopak nad čtyři tisíce (zejména kolem pěti) dostane motor až sportovní zvuk a na zakroucené okresce to je vážně legrace. Vlastně i u ostřejšího tempa je radost nechat otáčky spadnou dolu třeba na dva půl na trojku a za zatáčkou za to pořádně vzít! Jako když se pod vámi probudí malé "peklo", motor se zaklepe, potáhne si a s úžasným zvukem vás vytáhne z vinglu ven. Vážně, ten zvuk a vůbec pocit při tom je úžasný. A vůbec vám nevadí, že jedete v zákonných rychlostech, tady si neskutečně užijete i legální jízdu! Na nějaké větší divočení ostatně není zvědavý podvozek, který je nastaven spíše komfortně na turistiku. Nicméně tu turistiku zvládá s přehledem i ve dvou!
Ona Breva vlastně takový malý cesťák je, taková zmenšená velká Breva (kdo by to byl čekal, že?). Stejný styl ježdění, posaz... Ale díky tomu, že je menší je super i do města, kde je její drobnější figura výhodou. I sedlo je pohodlné (i baťůžkovo), takže se dají jezdit i velké výlety, jen klidnějším tempem. Super byl například výlet ve dvou Vysokými Tatrami na Šíravu a Nízkými zpět, nebo taktéž ve dvou kolem dokola naší země... Takový malý velký cesťák:)
Cena a (ne)náročnost servisu potěší stejně jako spotřeba, která se pohybuje od 3,5l (kochací sólo jízda po místních šoustkách) přes 4,2l (dlouhodobý průměr), 4,6l (Tatry ve dvou) po cca 5l při svižné jízdě:) Za celých devět let mě (mimo dvou položení z nízké rychlosti mojí blbostí a nezkušeností) potkala jen jedna závada, která trápí všechny malé bravy a to startér (zrepasováno a je klid). Jinak super strojek. Jen je třeba pravidelně kontrolovat hladinu oleje a držet hladinu na maximu. Náplň je malá a bez chladiče oleje při nízké hladině se přehřívá.

Shrnuto a podtrženo, úžasná motorka pro lidi, co nehledají výkon, ale opravdové potěšení a radost z každé zatáčky, každého přidání plynu, každého nastartování... Možná tak trochu návrat ke klasickému motorkaření srdcem... a přesto prakticky:)