Ducati SuperSport (2017)

Tak už i na mě došlo. Já, staromilec, odpůrce moderních technologií a teď mám těch drátů plnou motorku

• 

• 

• 

• 

• svezeš nás...

• a tady je ...

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Aleš Altman - Altmanmoto (Hradečno - Ochota, vstřícnost, seriózní jednání, domluva na ceně.

Výška jezdce: 176 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati Multistrada 950: Univerzálnější a pohodlnější, ale zároveň usedlejší a míň zábavná. Možná časem, zatím jsem na ní ještě moc mladej :-) A navíc nebyla zrovna žádná za zajímavou cenu
Triumph Speed Triple R: Nějak mi nedávalo smysl prodat jednoho Speeda a koupit jiného jen kvůli podvozku, chtěl jsem zkusit větší změnu.

První dojmy - Naživo je fakt krásná...mnohem hezčí než na fotkách. Pohodlný posez, hodný motor, příliš utlumený výfuk, ostré brzdy a podvozek...ano, ten je na tom úplně ze všeho nejlepší ! Sportovní, přitom však s dostatečnou mírou komfortu a spoustou možností nastavení

Motorku bych doporučil pro - Komu se líbí supersporty, ale nechce se na žádném hrbit a nechat naklepávat, měl by tuto Duc duc zkusit. Zkrátka sportovní jízda bez sportovních následků. Rozhodně není pro zaryté zastánce značky navyklé na chrastění suché spojky, tohle je pocitově napůl japonec

Doplňky na motorce - Vůbec nic. Samozřejmě by se mi líbil kvůli zvuku laďák, ale kompletní Akrapovič i se svodama za částku přes 30tis.,to není nic pro mě Počkám si až časem něco nabídnou i jiní výrobci. Také origo kufry vypadají pěkně, ale s podobnou cenou jako za výfuky se jedná o totální nesmysl. Holt origo příslušenství...

Recenze

"Zdaaar, měnič se jede zítra podívat zase na nějakou motorku, tak jedu s ním. Co to je ? Prý Ducati ještě neměl." - Tak asi takhle se o mě baví kamarádi. Říkají mi měnič... No proč asi A to jsem si přitom říkal, že letos nebudu nic prodávat ani kupovat. Proč ta změna ? Se Speedem nejsem pořád spokojený, nebo spíš je to tak půl na půl. Krásná motorka. Naprosto dokonalý motor v tuhém, přesném avšak pro mé záda celkem nepohodlném podvozku. Takže jezdím rychle, opravdu rychle, pak to dává smysl. Dělám na tom hrozný zhovadilosti a přitom bych se tak rád občas svezl i pomalu, na pohodu. Pořád jsem řešil co s tím, až nakonec uzrálo rozhodnutí motorku prodat když by se náhodou naskytlo něco zajímavého. Proto jsem zjara taky objel pár předváděcích akcí. Abych měl představu co by mohlo být zajímavé. A jak jsem se dostal k této Ducati a vůbec obecně zrovna k této značce ?

Motorky značky Ducati se mi vždycky strašně moc líbily. Jak naháče, tak kapoty. Začalo to 916, nejkrásnější motorkou všech dob. Měl jsem dva plakát nad postelí a před spaní o ní snil. Ale pro normálního smrtelníka do běžného provozu nepříliš použitelné. Ostatně jako všechny supersporty, nejlépe je jim na okruhu, na silnici je to pro srdcaře a nadšence. Líbily se mi samozřejmě i naháče. Začalo to prvním Monsterem, ale i všechny ty Fazery, Hornety, Bandity, XJR a podobně, zkrátka devadesátky, kde je všem těm kráskám dnes konec...
Konec nostalgie, je čas jít s dobou. Bohužel každá další generace Monsteru je čím dál ošklivější a korunu tomu nasadil Monster 1200. Koukat se dalo vlastně jen na Streetfightery. Začal jsem tedy pokukovat po Multistradě. Jel jsem 1200 i 950, ale stále to nějak není ono. Jede to skvěle, ale nechytá to za srdíčko.
Je pravda, že Ducati jsem se dřív bál kvůli servisu, proto jsem šel cestou japonců. Stejně tak jsem netoužil po tom, stát se součástí komunity plné nafoukaných frajírků, protože skoro nikdo normální Ducati dřív neměl. Dnes už je to jinak, je to značka skoro jako každá jiná.
Ale hlavně, protože už mi bylo 40 a nikdo z nás neví jak dlouho tu ještě bude, řekl jsem si, že sny se mají plnit. Člověk nakonec nelituje toho co v životě udělal, ale toho co udělat nestihl. A tak nejen tahle motorka, ale i značka Ducati je vlastně takový splněný sen, nic víc už není. A protože 848, 1098 ani jakákoliv Panigale nejsou nic pro mě, je tohle vlastně takový návrat ke kořenům, k tomu co se mi vždycky líbilo. Kapota, ale jako bonus s použitelností naháče.

Když vyšla loni jako novinka, na fotkách se mi moc nelíbila, kapota i světla vypadaly prostě divně. Zatímco naživo...
Jak už jsem zmínil v deníku u Speeda, byl jsem se na jaře podívat na Ducati tour. Zajímala mě primárně Multistrada 950, ale když byl volný Supersport S, ze zvědavosti jsem ho zkusil a ... zaujal mě mnohem víc než ta Multistrada. Naživo mnohem hezčí než na fotkách a jízdně dostatečně zábavná a sportovní a přitom zároveň dostatečně komfortní motorka. Ne že bych se pro ní hned rozhodl, to vzhledem k ceně rozhodně ne. Ale musím říct, že zanechala dojem.
A to si tak brouzdám inzeráty a jen tak ze zvědavosti koukám co by se tak dalo koupit. A vtom tam na mě svítí jeden Supersport S. Vlastně dva. Jeden červený s naraženým předkem za super peníze a jeden bílý s pár škrábanci. Ze zvědavosti jsem se jel podívat na tu bouračku, protože motorka má být přece červená a žádná jiná. Na místě jsem zjistil, že poškozené jsou pouze plasty, světlo, zrcátka a pár drobností. Na první pohled to vypadalo na lákavou koupi. Jenže když jsem začal počítat, vyšlo mi, že banální nehoda na plasty (motor, rám, vidlice, kola bez poškození) vychází zatím na více než 50 tis. a to se bavíme jen o tom co je na první pohled vidět. Jo, holt plastová motorka.
Vedle ní stála ještě ta bílá a musím říct, že naživo jí to hodně slušelo, skoro hezčí než ta červená. Ovšem kdyby ta červená měla zlatá kola, byl by to zase úplně jiný level. Prohodil jsem pár slov s prodejcem a nakonec jsme se dohodli na velice příjemné cenovce, tak jsem vzal tu bílou. Chtělo se mi jezdit hned a ne něco koupit a pár měsíců čekat než přijdou díly a vše poskládám dohromady.

Cesta domů probíhala v dešti a byla spíš seznamovací. Nebyl by to Ital, aby tak pěknou motorku hned zkraje něčím nezazdil To znamená dvě věci - přední blatník plní jedinou funkci, veškerou vodu posílá kolem vidlic na nádrž, na budíky, na plexi zevnitř a do helmy, libovka. Další, už tradičně italskou specialitou jsou zrcátka. Vidím v nich své lokty a navíc se klepou jak drahý pes. Klasika
Vlastně je tu ještě jedna věc. Ale ta bude myslím vlastní asi všem kapotám, kde se motor na místě nechladí. Při pomalé jízdě nebo zastavení to šíleně topí na nohy. Tohle rozhodně není městská motorka, pokud tedy nechcete mít pocit, že vám někdo polévá nohy vroucí vodou.
Aspoň že převodovku už se naučili kluci jedni italský a neutrál se dá narozdíl od Tuona celkem slušně najít.

"Zde by se slušelo napsat takovou vsuvku. Nejsem italofilní honibrk. Je pro mě důležité aby se mi motorka líbila a aby se mi na ní dobře jelo. Potom je mi celkem jedno co má na nádrži za značku. A proto nebudu fanaticky obhajovat jak jedině Ducati je ze všech ta nejlepší a rejže jsou shit. Také po večerech neonanuji nad rudým znakem, ani se nepoplácávám s podobně postiženými po ramenou jak máme ty nejlepší motorky na světě, dokonce nemám tričko, kšiltovku, klíčenku, ba ani slipy Ducati To jen tak pro informaci, že kromě kladů nemám problém také pojmenovat zápory konkrétní motorky."

Kde jsme to skončili ? Jo u těch negativ. No a to je asi zatím všechno Blatník, zrcátka a horko. Jinak se mi na motorce vše líbí. Dobře se ovládá, nevibruje, necuká a je i celkem pohodlná.

Den po koupi jsem samozřejmě musel vyzkoušet motorku na suchu a hlavně ve svých oblíbených zatáčkách, kde obstála velmi dobře. Podvozek jsem nastavil zatím na standard a elektroniku na sport. Najel jsem za den přes 400km a to bez bolavých zad, jen jsem trochu cítil zápěstí, což bylo velice pozitivní. Vlastně jsem přijel docela nadšený úsměv od ucha k uchu s pocitem, že tohle se asi fakt povedlo. Nejsem stejně rychlý jako na Speedu (to jsem ani po první jízdě neočekával), hlavně v pomalých zatáčkách s tím ještě trochu bojuji. A občas zapomínám řadit, protože Speed byl schopen vše tahat na poslední dva kvalty. Jo, zlenivěl jsem

Pokud se budu chtít trochu víc rozepsat, dojmy jsou asi následující:
Vzhled: líbí se mi čím dál víc. Dokonce i v té bílé barvě s červenými koly. Dostává mě LED proužek zepředu. Je prostě vidět, že tohle Italové neoddiskutovatelně umí a jde jim to ze všeho nejlíp, design. Ano, není to 848, ani Panigale, je to prostě něco jiného. Pravda, zadní světlo je už trochu odfláknuté a ty oranžové žárovky v zadních blinkrech ? No fuj. Dopředu dají LEDky a dozadu žárovky. Asi aby výrobci doplňků měli co prodávat. Ale i tak je nádherná. Říkám jí Sněhurka nebo Ducinka
Podvozek: naprosto bezchybný, líbí se mi ochota zatáčet, relativní pohodlí a stabilita. S nastavením jsem si zatím hrál jen trochu, ale je to znát.
Brzdy: skvělé, dostatek síly a lehké ovládání., Jen s tím citem trochu bojuju, občas se přihlásí ke slovu ABS, na můj vkus zbytečně brzy. Ale dá se nastavit ve třech úrovních, případně vypnout. Což asi dělat zatím nebudu, uvidíme časem.
Motor: Je znát že je to dvouválec, takže odspodu se mu až tak moc nechce, proti starým Ducati vzducháčům je to ale samozřejmě někde jinde. Dá se říci, že od 3tis.ot je motor použitelný, kolem 4tis. se oklepe a nejlépe se cítí mezi 5 a 9 tis.ot. Krásně a ochotně se vytáčí, vibruje jen tak, abych měl možnost pocítit, že se jedná o dvouválec, výkonu má dostatek a jako bonus je zde rychlořazení nahoru i dolů. Sice úplná zbytečnost, ale člověk si připadá jako závodník když leží na nádrži a při tom tam klepe rychlosti bez spojky Je ale pravda, že navyklý na jemnost a dokonalou použitelnost anglického tříválce, mi ze začátku dělalo trochu problémy s nutností častějšího řazení se trefit do správných otáček. Holt tříválec mě těžce rozmazlil svou použitelností, je mnohem jednodušší ho ovládat než dvouválec, byť moderní a krocený elektronikou.
Původně jsem se bál, že budu proti Speedovi pociťovat nedostatek výkonu, ale není tomu tak. Jede to víc než dostatečně, jen se to musí zkrátka víc točit, motor má díky nižšímu objemu o něco nižší krouťák a tak zatímco se Spedem jsem se na pohodu pohyboval mezi 4-6 a při rychlé jízdě 6-8, tak zde je lepší nenechat otáčky klesnout pod 5 tis. s tím, že nejvíc výkonu motor podává nad 7tis.
Náhodou Supersport má i při nižším výkonu a stejné hmotnosti vyšší maximálku než Speed Odzkoušeno na dálnici, kde se se mnou chtěly honit dva čtyřválcové litry. Přesně doo 250ti km/h jsem jim stíhal, pak už ne. Ale na to nebyla tahle motorka postavená, místo nahánění litrů na okruhu nebo dálnici, kde jde hlavně o výkon, jim to naklepe na zatáčkovité silnici, kde je to o ovladatelnosti a použitelnosti, samozřejmě taky o rukách, které tu věc řídí.
Kapoty za které se schovám, dělají hodně. A potom šířka motoru a s ní související odpor vzduchu. Zkrátka aerodynamika. A tu má Speed asi jako letící cihla.
Zajímavé je, že ačkoliv Ducati je lehčí než Speed asi jen o
3kg, pocitově se zdá, že je tam rozdíl mnohem větší. Ducati má mnohem níž těžiště díky výfuku pod motorem. Někde na internetu běží video, jak tu obrovskou věc plnou přepážek a katalyzátorů dali na váhu a ta ukázala 15kg !!! Speed má výfuky pod sedačkou a vůbec celkově je ta geometrie a rozmístění váhy úplně jinde. Ducati je taková hračka, co se strašně snadno přehazuje z jedné zatáčky do druhé, je třeba vynaložit na zatočení mnohem menší sílu. Speed je jako kus železa, které do té zatáčky musím prostě silou narvat. Je ale fakt, že to mu dává obrovskou stabilitu a kam ho pošlu, tam jede. Ducati je pocitově lehčí a hravější a než se naučím používat na ní méně síly, bude se mi zdát asi i trochu méně stabilní. Ale podle mě jde o zvyk.
Elektronika: zde už tak nadšený nejsem. Řeknu svůj názor naplno, je to prostě takové umělé. Vyházel bych z toho elektronický plyn, veškeré palivové mapy, kontroly trakce a podobné ptákoviny a bylo by to ono. Je to o hodně lepší než první elektropokusy ala Shiver 750, ale stále to na klasické plynové lanko nemá. Cit při ovládání plynu je jiný, musí se s tím prostě jinak, víc to točit. Asi se na to dá zvyknout. Budu muset Palivové mapy...stále si stojím za tím, že pokud se dokonale vyladí dodávka síly a necuká to, i opravdu silná motorka se dá ovládat bez nutnosti umělého škrcení výkonu a jeho průběhu. Viz například Speed Triple. O 20k vyšší výkon a neměl jsem nikdy pocit, že je toho moc, natož pak abych se bál na vodě, nebo v náklonu přidat plyn. Naopak, díky dokonalému citu v pravé ruce jsem se nebál zkoušet kam až se dá zajít a vždycky jsem tu tenkou hranici našel.
O kontrole trakce ani nemluvím. U 115k silné motorky se jedná podle mě o naprosto zbytečnou věc. Ano, možná na vodě by se to mohlo hodit, ale pokud mám rozum a dobře dávkovatelný plyn, dá se bez toho žít. Zde je kontrola trakce dokonce nastavitelná v devíti stupních. Zkušebně jsem jí nastavil na nejmenší zásah, na jedničku, ale i pak mě to nenechá zvedat na horizontech přední kolo, o jízdě po zadním nemluvě, tak jsem to vypnul. Ne že bych wheeliesy nějak moc ovládal, ale i na ten kousek je to zábava. A to tu jde přeci na motorce především ! Nebo ne ? Mám za to, že výrobce spíš upřednostnil bezpečnost před zábavou. Holt ale taková je doba a Ducati v tom není sama.
Takže nenadávám ani tak na Ducati nebo na tento konkrétní stroj jako spíš na obecnou snahu výrobců jít s dobou, což ale bohužel není vždy ku prospěchu věci. Chvílemi jsem měl dokonce pocit jako když hraju nějakou opravdu reálnou videohru a ne že bych řídil opravdickou motorku ze železa.
Proti Speedovi je rozhodně méně zlobivá, dalo by se říct skoro až hodná. Ale pohled na tachometr ukáže, že i přes ten pocit dokáže být sestakramentsky rychlá, jen to nedává tolik znát.

No a to je zatím asi tak vše, další dojmy budou brzy následovat...

A hlavně jsem zvědavý jestli jí zase budu po roce prodávat jako každou jinou

07/2018
po měsíci a cca 2000 najetých km bych tu měl dalších pár informací.

+ podvozek opravdu reaguje na nastavení, buď je z toho houpačka, nebo prkno. Ale hlavně dává spoustu důvěry.
+ ani po delší vyjížďce, to znamená třeba 300 km, mě z toho nebolí záda a to je proti Speedovi asi největší plus. Ano, trochu cítím ruce, ale to způsobuje jiný posez a víc váhy na rukou
+ motor...má skvělý průběh výkonu od 5 do 9 tis.ot. a výkon mi stačí
- ten ucukaný plyn při konstantní rychlosti to ale zabíjí
- zvuk...při jízdě téměř neslyším výfuk, ale mechanické zvuky motoru
- na bílé barvě je všechen ten rozpleskaný hmyz hrozně vidět, abych to pořád jen myl

Ještě se vrátím k tomu výfuku. Koukal jsem, že to má přívěru, ale nejspíš ne kvůli výkonu, ale určitě kvůli normám - do 3tis. ot. je to takové utlumené vrčení a cca v 3300 ot. se zvuk skokově změní, asi jako by někdo vytáhl z výfuku špunt. nejvíc je to znát třeba při padesátce v obci. S plynem téměř nehýbu, otáčky pomalu narůstají a najednou se změní zvuk, asi jako bych otevřel naplno plyn, ale já s ním přitom nedělám nic ! Zase další trapný a zbytečný elektronický vynález. A ještě jedna věc se mi nelíbí. Např. u Raptora měl každý válec svůj svod a každý i svou koncovku. Mělo to krásný dunivý dvouválcový zvuk. Tady ? Svody vedou do krabice pod motorem, v ní je katalyzátor, přívěra a asi milion přepážek. Na krabici jsou našroubované dvě trubičky z nichž vychází spíše takové prskání... Strašná to doba kdy motorky nemají pořádný zvuk, neduní, neřvou, nekvílí, nesmrdí...jen sterilně poprdávají

Asi nejdůležitější dojmy z jízdy ? Tak předně to chce jiný styl než předchozí Speed nebo Raptor. Tam, kde jsem dříve odjezdil vše na šestku, maximálně při předjíždění si trochu podřadil aby se neřeklo, tady se nemůžu flákat a musím řadit pořád. Ani ne tak zpřevodování do rychlosti (zdravím Tuono), jako spíš má vliv neochota motoru se sbírat úplně odpsoda. Jako jede to nějak už od 3tis. ot., ale kolem 4,5tis. ot. se celá motorka ještě pořádně oklepe jako by tím chtěla říct: "přidej přidej panáčku, já nejsem žádný tříválec" Ale už jsem si na to celkem zvyknul. Točit a řadit, pak je to ono. Je to asi jako něco mezi šestistovkou a litrem. Ohledně převodovky nemám námitek. Samozřejmě to není jemný, hladký a přesný japonec, ale na itala je dobrá. Jen tam občas skočí falešný neutrál mezi 4 a 5 nebo mezi 5 a 6, to když se s řadičkou jen mazlím. Neutrál najdu vždy když potřebuji a to je hlavní.
Quickshifter...paradoxně funguje nejlépe při zrychlování tak na půlku výkonu, to tam ta rychlost jen krásně zaskočí, zatímco při jízdě na plný plyn to už s motorkou trochu cukne. Bavíme se o řazení nahoru, tam to jde zlehka. Při podřazování používám většinou spojku, nemusím tolik tlačit silou na řadičku. Ovšem když jedu opravdu ostře a potřebuji se soustředit na prudké brzdění na poslední chvíli před zatáčkou, je dobré nemuset myslet na spojku a jen to tam sázet.
Spojka je taková, že se musí pouštět hodně pozvolna a pomalu při rozjezdu, to je pro mě taky nové, u Speeda byl rozjezd mnohem snažší. Že není suchá a hydraulická jako u starších modelů, je mi šumafuk, naopak, jsem rád za jednoduchost lanka.
Plyn jsem už zmínil x krát, ale teď nebudu psát o cukání, ale o tom, že na volnoběh se člověk prostě nerozjede a musí se s tím víc otočit aby se to rozjelo. Stalo se mi několikrát, že mi motorka při rozjezdu chcípla, hlavně pokud jsem předtím řídil něco s normálním ovládáním, takže lankem. Nepochybuji o tom, že digitální mládež dneška s tím nebude mít problém a přijde jim to OK, ale pro mě, co jezdím přes 20 let na všem možném, to změna je a moc mi to nevoní. Je tam znát umělost a chybí tomu cit. Třeba na ostrý start na sprint bych si s asi nevěděl rady a musel bych hodně trénovat. Ano, samozřejmě by se dala nastavit kontrola trakce tak, aby se to nezvedalo na zadní a nebát se za to pořádně vzít, ale to bych si připadal jako podvodník.
Přední brzda je bez chyby, citlivá a silná, akorát ABS zasahuje na můj vkus poměrně často. Nikdy jsem ho neměl a ani teď nemám pocit, že bych ho potřeboval. Možná snad na vodě. Roky se učím brzdit na poslední chvíli dokud nezačne pohvizdovat přední guma a teď bych to měl hodit za hlavu ? Asi ho vypnu. Zadní brzda je taková, no, prostě spíš na ozdobu, moc to nebrzdí. Přitom při projíždění jedničkových vracáků je velice důležité si dvouválec trochu uklidnit a trochu ho zadní brzdou podusit. Je to rozhodně lepší než se snažit spojkovat ten cukavý plyn.
Pneu Pirelli Diablo Rosso III co tam jsou už z výroby, jsou zatím super. Drží, nekloužou, zadní jde v pohodě na kraj a zatím ani moc neubývají. Až je sjedu, budu mít veliké dilema, zda nasadit znovu tyto, nebo mé oblíbené Bridgestone S21. A když už jsme u toho přezouvání, musel jsem si objednat atypický ořech na zadní kolo, dvanáctihran 55mm, abych byl připraven.
Na závěr si nechám podvozek. Začal jsem si trochu hrát s nastavením a ačkoliv jsem zatím nenalezl ideální nastavení, líbí se mi jak podvozek reaguje na změny a začínám pozvolna chápat jaký vliv na chování motorky mají různé změny nastavení a co s čím souvisí. To se mi líbí. Dá se nastavit tvrdá, uskákaná, avšak velice přesně reagující motorka na dokonale hladký asfalt. Ale také se dá nastavit, aby to na i opravdu typicky hrbaté silnici třetí třídy slušně tlumilo nerovnosti, přitom po najetí na hladký asfalt se to trochu víc houpe, ale příliš to člověka nelimituje. A když už to není ono, nebo se v tom trochu zamotám, není nic snažšího, než to vrátit na tovární nastavení dle manuálu. Je teda dobré si vše pečlivě zapisovat, dát si třeba víckrát jeden úsek a neměnit víc věcí najednou. Ano, s podvozkem jsem opravdu spokojený a ten je na motorce asi to nejlepší.

Na jednu stranu jsem rád, že jsem opět skončil u dvouválce, na druhou stranu mě trochu mrzí, že už to není jako dřív, to znamená zátah odspodu a pořádný zvuk.

A pořád mi v hlavě hlodá myšlenka jaké by to asi bylo, vrazit motor ze Speeda do tohohle podvozku Anebo ještě líp, vrazit sem motor z Raptora, to by bylo něco !

11/2018
Je načase, abych po skončení sezony, která mimochodem díky počasí trvala letos opravdu dlouho, přinesl nějaké shrnutí.
Takže jak se s Ducati jezdilo ? Dobře Dali jsme spolu cca 5300 km jen po ČR a víceméně spokojenost. Doufám, že příští rok vyjdou Alpy...
Dá se říci, že vše podstatné už jsem zmínil v deníku, v posledních zápisech. Věc se má asi tak, že jsem maximálně spokojen s podvozkem, ten je pro mě prostě to nej. Pohodlný, přitom sportovní. Nedrncá to, neskáče, dobře tlumí nerovnosti a zároveň motorka jede po silnici jak po kolejích. Není tak agilní a nezatáčí tak rychle jako naháč s vysokými a širokými řídítky. Zároveň není ale tak prkenná jako klasický supersport. Prostě si bere z obou světů kousek a výsledkem je zdařilý kompromis mezi stabilitou a ovladatelností. Jako bonus na mě nefouká, v chladu motor příjemně topí na nohy a je prostě nádherná. K brzdám též nemám výhrad.

No a co mě pořád trochu nebaví, je motor. Jede, když se vytočí, ale síla odspodu chybí, kultura chodu není ideální a hlavně ta "citlivost" plynu je mizerná. Píšu to asi už po stopadesátý - vyházet z toho veškerou elektroniku, jízdní módy i kontrolu trakce, nasadit na plyn lanko a budu spokojenej
Prostě na klidnou jízdu ustálenou rychlostí nebo nedejbože po městě, to není, když se ale tahá, dává to smysl.

Nevím jak je to možné, ale pokaždé když mrknu na tachometr, svítí tam číslovka větší než 150 - jestli on není nějak rozbitej ?
Realita bude ale spíš taková, že kombinace podvozku, dávajícího tolik důvěry, o jaké se mi ani nesnilo, spolu s kapotami, za kterými na mě nefouká znamená, že jedu mnohem rychleji, než kolik si myslím. A to tak, že vždy a všude. Nevím, jestli je to dobře pro bezpečnost mou i mého řidičáku, ale každopádně zábava je to obrovská :-)
Tuono taky jezdilo rychle, ale tam už to byl nesmysl a dávalo to okatě najevo sytým zvukem a taky to docela foukalo. Tady je to taková nenápadná, ale vysoce účinná rychlost. Podvozek jede jako po kolejích, sem tam se lehce zhoupne, motor si tak tlumeně vrčí, moc na mě nefouká a přitom jedu 200...mazec. Jsem rychlej, sakra rychlej, do zatáčky mnohem rychlejší než na čemkoliv, co jsem kdy řídil, ale nemám z toho ten pocit, není tu ten řev ani odpor vzduchu. Tahle motorka poskytuje méně emocí, než moje předchozí stroje, ale v rychlosti je překonává.

Jsou v plánu přes zimu nějaký úpravy ?
Jelikož se sem díky posezu tankbágl nehodí, Ježíškovi jsem si napsal o brašnu na sedlo spolujezdce, abych měl kam dát věci na převlečení až pojedu do Alp.
Potom pořád koukám po výfuku, hlavně kvůli zvuku a dá se říct, že už se asi něco rýsuje. Pak mě taky štve, že zatímco vpředu jsou krásný LED blinkry v zrcátkách, dozadu dal výrobce žárovky. Chápete to ? Žárovky v roce 2017 a na takhle drahou motorku ? Asi aby se dalo vydělat prodejcům doplňků. No a poslední věc jsou stavitelné páčky. Není to nutnost, ale na Speedu jsem si na ně zvykl a je to báječná věc, takže tady už se taky něco chystá...

Jsem spokojenej ? Asi konečně jo, neměnil bych...

7/2019
Dlouho jsem sem nic nepsal a přitom se toho tolik událo... Přesně ale vím proč. Stěhoval jsem letos na jaře firmu do větších prostor, což se úspěšně vydařilo, no a následkem toho nemám už čas si v práci hrát na spisovatele :-) A večer doma nějak není chuť a vůle. To je tak na okraj když se mě někdo zeptá, proč jsem sem dlouho nic nenapsal.
Takže co je nového a jaká je jízda na Ducati po roce a cca 10ti tis. najetých km ? No, přes zimu jsem Ducince nadělil stavitelné páčky, dokonce i s nápisem Supersport :-) A taky zadní LEDkové blinkry. Odkud ? Vzhledem k tomu, že se jedná o málo rozšířenou motorku, nedá se na to sehnat nic. Ale vůbec. V žádném katalogu doplňků položka Supersport nefiguruje. Spíš náhodou jsem zjistil, že na to něco pasuje z Multistrady 1200. Ale to až poté, co mi přišel balíček z Číny... Úplně vidím ty zhnusené pohledy čtenářů - Cože ? On má na Ducati a nemá na blinkry od Rizomy nebo páčky od Titaxu ? Popravdě řečeno, než abych dal cca 7000,- za dvě páčky a čtyři blinkry, tak to radši ty peníze naleju do nádrže, nebo dopřeju motorce nový gumy. To má podle mě větší smysl. Je pravda, že na těch páčkách je země původu na tom zpracování celkem znát, ale blinkry ? Ty vypadají úplně stejně, jen nemají v sobě žárovku, ale diody.
Dělá se spousta krásných univerzálních blinkrů. Bohužel ale Ducati nepoužívá klasické uchycení na závit jako všichni ostatní, ale blinkr je jakoby skřípnutý mezi dva plasty. Taková hovadina...už mi jednou za jízda vypadl a visel jen na kabelu.
Další věc, kterou jsem si nadělil (vlastně já ne, Ježíšek :-) ), je brašna na sedlo spolujezdce od firmy SW-MOTECH. Nepsal jsem už, že na to nikdo nic nedělá ? A tak i držák na kufr na Supersporta je položka z říše snů. Jelikož chci ale letos navštívit Alpy, a tankbágl se hodí spíš na naháče, nezbyla mi jiná možnost, než tahle taška. Není nejlevnější a je i celkem malá, ale líbí se mi způsob uchycení pomocí čtyř pásků a na motorce i celkem dobře sedí.
Výfuk ? Vykašlal jsem se na něj. Od zavedení Euro 4 u motorek, to znamená od roku 2017, už se totiž nesmí dělat výfuky s vyjímatelnou homologační vložkou. Buď mají homologaci (to se potom mění jen koncovka nasazená na kanystru pod motorem - zvuk i váha zůstávají, takže finanční nesmysl) anebo se to mění komplet i se svody (zvuk je lepší, váha nižší), ale pak už to zase nesmí na silnici. Mně osobně je nějaká homologace úplně u pr..., ale jak to budu asi vysvětlovat německým nebo rakouským četníkům ? A taky by mě nebavilo to před každou technickou vracet do původního stavu. Jo a málem bych zapomněl na servo eliminator. Pokud bych vyhodil tu plechovou krabici pod motorem a nasadil místo ní otevřený trubky, zmizí spolu s ní i přívěra a místo ní se právě připojí krabička, jež má za úkol přesvědčit řídící jednotku, že přívěra zůstala na svém místě. Nechtělo se mi do toho všeho jen kvůli lepšímu zvuku. Nehledě na výběr výfuků, vlastně celých sestav i se svody. Buď je to značka za 30tis. anebo neznačka za 10tis., ale tam už se mi zase logicky vzhledem k ceně nepozdávalo zpracování. Prostě laďák nebude a basta. Stejně to určitě zase za rok prodám jak se znám :-)

A teď k jízdě. Asi nemá cenu se nějak výrazně opakovat, co jsem napsal loni o motorce, to stále platí. Takže jede to moc pěkně, ale nemá to koule. Elektroniku vyhodit. Snad kromě quickshifteru, pokud tam teda zrovna nespadne falešný neutrál mezi 4 a 5. Brzdí to skvěle, ale není tam cit. Podvozek je na jedničku, tam není co řešit. Motorka je i celkem pohodlná, ale musí se tahat. Na kochací tempo moc není a jet v koloně ustálenou rychlostí (a je úplně jedno jakou), je za trest. Takže žádné hrkání po městě, žádné společné vyjížďky s klidnějšími jezdci, žádné dlouhé přesuny po dálnici. Jezdci i motorce nejlépe svědčí rychlost 100-200, zatáčky odpovídajícího poloměru spíš vykružovat, než to do nich lámat stylem plyn/brzda, ideálně na hladkém asfaltu a pak je vše jak má být.

Nechám si jí ? Asi ne :-) Sice na mě nefouká, takže můžu jezdit rychle, a rychlý taky všude jsem, ale tak nějak bez emocí. Motorka je to krásná, ale kromě zvuku tomu chybí větší hravost, dravost a trochu té zloby. Naopak tomu přebývá zbytečná složitost, daná vší tou elektronikou a euronormama.
Na jaře se ukáže...

06/2021
Loni jsem koukám k motorce vůbec nic nenapsal ! Proč ? Asi že nebyl čas a byla všeobecná spokojenost. A taky Covid a tak.
Ale nebyl bych to já, kdybych pořád nekoukal do inzerátů, že :-) A tak jsem v září neodolal a jel si pro Speeda ve verzi R. Každá má něco, žádná není dokonalá, ale momentálně se asi o kousek víc přikláním víc k tomu Triumphu, takže je Ducati aktuálně na prodej. A jak se znám, za rok bude na prodej i Speed a v garáži bude místo něj parkovat zase něco jinýho. To jsem prostě já :-)

10/2021
Tak už je Ducati prodaná...
Pocity jsou smíšené. Na jednu stranu to byla moje nejhezčí motorka a s nejlepším podvozkem co jsem zatím zažil. Na stranu druhou mě nebavila elektronika a motor, ač dvouválec, přesto jsem z něj nebyl nadšený.
Nablýskaná v garáži čekala na nového majitele a já se vozil na ostatních. Před prodejem jsem si dal ještě poslední vyjížďku, nebo spíš jsem po domluvě motorku kupci vezl. Ano, i takové věci se dějí... Dlouho jsem na ní neseděl a velice příjemně mě překvapila. Proti Triumphu taková lehkost ovládání, zatáčí to úplně samo, nikam to nemusím silou nutit a ta stabilita ! Nefouká na mě, nedrncá to...proč že jí to vlastně prodávám ? :-) Pozoruji roztřesená zrcátka a už se rozpomínám. Umělá reakce motoru na plyn, ne úplně přesná převodovka, při rozjezdu nečitelná reakce spojky, nefunkční hodiny na palubce (s tím už jsem to koupil), navíc se mi při poslední jízdě rozblikal palivoměr i když byla nádrž plná (že by tím jak dlouho stála ?). Další vzpomínka je na to, jak jsem se musel skoro doprošovat, ať mi na tom udělá někdo servis, protože mají pořád plno.

Sice nevím pořád co chci, protože Triumph Speed Triple, to taky není úplně ono, ale rozhodně už vím co nechci. Italskou motorku :-) Umí to udělat krásný a funkční, ale má to pořád nějaký drobný mušky a nemám z toho ten pocit kvality a trvanlivosti jako u Japonců. Říkám to nerad, ale i to BMW GS co má najeto přes 100tis.km, působí kvalitněji proti Ducati co má sotva 16tis. O Triumphu ani nemluvím, ten působí velice bytelně a fortelně (bohužel i při jízdě).

Abych to nějak shrnul, jsem rád, že jsem se na týhle motorce tři roky povozil, ale prvotní nadšení mě postupně opouštělo, až zmizelo docela a tak nadešel čas se rozloučit. Co bude dál na poli kapotovaných strojů ? Nevím přesně, ale něco asi jo, protože k tomu naháči by se nějaká kapota určitě ještě hodila :-)